Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.

„Zákon o demokratickém soužití byl přijat,“ oznámil předseda sněmovny Jorge Rodríguez. Zákon byl zaslán k podpisu prozatímní prezidentce Rodríguezové, což je jeho sestra. Ta návrh zákona předložila koncem minulého měsíce, několik hodin po jeho schválení poslanci normu podepsala.

Podle agentury AP prezidentka při podpisu prohlásila, že političtí vůdci země „se zbavují trochy netolerance a otevírají nové cesty pro politiku ve Venezuele.

Schválení zákona by mohlo podle agentury AP vést k propuštění politiků, aktivistů, právníků a mnoha dalších osob a v podstatě uznává, že vláda drží stovky lidí ve vězení z politických důvodů. Úřady přitom po celá desetiletí popíraly, že by zadržovaly jakékoli politické vězně.

Tlak z Washingtonu

Jde tak o další významný politický posun ve Venezuele, kde vláda už minulý měsíc začala plnit požadavky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa – včetně revize zákona o ropném průmyslu.

Venezuelská nevládní organizace hájící práva vězňů Foro Penal odhaduje, že z politických důvodů zůstává ve vězení více než šest set lidí.

Už po Madurově zajetí vláda Rodríguezové oznámila, že propustí značný počet vězňů. Příbuzní a organizace pro ochranu lidských práv však kritizují pomalé tempo propouštění. Podle Foro Penal zatím bylo propuštěno 448 disidentů.

Rodiny doufající v propuštění svých blízkých trávily dny před vězeňskými zařízeními. Několik z nich zahájilo v sobotu hladovku. Podle AFP příbuzní politických vězňů držených v caracaské věznici Zona 7 hladovku po schválení amnestijního zákona ukončili. Z původních deseti žen, které protest zahájily v sobotu, však až do čtvrtka hladovku držela pouze jedna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 47 mminutami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 58 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 3 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 4 hhodinami
Načítání...