Vězení

Za zapálení baru v Liberci s patnácti zraněnými uložil liberecký krajský soud čtyřiatřicetiletému Kamilu Petrovi osmnáct let vězení. Motivem jeho činu byla snaha získat zpět 500 korun za to, že ho jeden z hostů baru Black Panther podvedl, když mu místo pervitinu prodal bílý prášek. Obžalovaný se doznal jen částečně. Před soudem sice přiznal, že do baru přinesl kanystr s benzinem, ale popírá úmysl založit požár. Soud mu to neuvěřil. Rozsudek není pravomocný.

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Aktivista Paul Watson, který vystupuje za práva velryb a proti jejich lovu, dál zůstává ve vazbě v Grónsku. Tamní soud mu ji od července stále prodlužuje, tentokrát do 4. prosince. Dánsko, jehož je Grónsko součástí, mezitím zvažuje vydání třiasedmdesátiletého aktivisty a zakladatele nevládní organizace Sea Shepherd do Japonska. Tam mu hrozí za jeho činy podle právníků až patnáct let vězení.

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Někdejší příslušník letecké složky americké Národní gardy Jack Teixeira byl odsouzen k patnácti rokům za mřížemi za to, že vynesl tajné vojenské dokumenty, které se týkaly mimo jiné války na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP.

Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na nelegální anexi ukrajinského Krymu, zpřísnil pražský vrchní soud Rusovi Alexandru Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází.

Za znásilnění a oloupení ženy z Proseka potrestal soud recidivistu Petra Taze dvanácti lety vězení a následnou ústavní sexuologickou i protidrogovou léčbou. Verdikt není pravomocný, muž vinu odmítá. Podle rozsudku přepadl se zbraní ženu, která čekala v autě před pražskou základní školou na svého syna. Proti její vůli ji odvezl do lesa, kde ji přinutil k sexuálním praktikám. Znalci ho označili za pravděpodobného sadistu.

Devět měsíců vězení vyměřil soud padesátiletému muži, kterého policisté přistihli v říjnu za volantem opilého, navíc se zákazem řízení. Nepodmíněný trest souvisí s tím, že za poslední rok spáchal takových činů deset. Přišel i o čtyři auta. V minulosti byl už za řízení pod vlivem alkoholu a maření výkonu úředního rozhodnutí třikrát odsouzen. Vždy dostal podmínku nebo trest veřejně prospěšných prací.

Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Na deset let do vězení poslal německý soud osmdesátiletého bývalého člena východoněmecké tajné služby Stasi, který podle vyšetřovatelů v roce 1974 zastřelil na hraničním přechodu mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Západním Berlínem osmatřicetiletého Poláka, informovala agentura DPA. Případ je v Německu značně neobvyklý. Kdo Poláka zastřelil, se podařilo z archivu tajné služby zjistit až v roce 2016. Úřady vycházely z toho, že se jednalo o zabití, čímž by byl případ promlčený. Po dodatečném vyšetřování ale čin překvalifikovaly na zákeřnou vraždu.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.

Hongkongský soud uložil ve čtvrtek tresty vězení dvěma bývalým šéfredaktorům zakázaného prodemokratického serveru Stand News, informovala agentura AP. Exšéfa zpravodajství serveru Chung Pi-kuena poslal soud na 21 měsíců za mříže. Jeho zástupce Patrick Lam byl také odsouzen, ale následně propuštěn kvůli špatnému zdraví. Oba novináři dostali tresty za údajné pobuřování kvůli tomu, že publikovali články o potlačování občanských svobod. Přelomový proces je považovaný za ukazatel svobody tisku v Hongkongu.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Pražská lékařka a další čtyři lidé stanou před soudem kvůli obchodování s recepty, léky či falešnými potvrzeními, uvedl na dotaz ČT mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Lékařka, kterou propustili ze zaměstnání, si podle policie „rozjela vlastní byznys“, kdy s dalšími obviněnými měla například falšovat covidové certifikáty nebo za úplatu vypisovat zprávy pro oddálení nástupu do výkonu trestu. Skupině hrozí až deset let za mřížemi.

Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk. Jeho obsazením by Moskva získala podle analytiků strategickou výhodu pro ovládnutí Donbasu. S ukrajinskými vojáky, kteří oblast brání, natáčeli těsně u frontové linie zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o podmíněném propuštění někdejšího ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Rozhodnutí je pravomocné, uvedl server Seznam Zprávy. Za mřížemi si odpykával desetiletý trest v rozsáhlé korupční kauze, odseděl si z něj přes třetinu.

Krajský soud v Hradci Králové potrestal v kauze organizování nelegální migrace z Turecka do Česka, případně dalších zemí EU, všech čtrnáct obžalovaných cizinců, dostali nepodmíněné tresty. Nejvyšší trest, pět a půl roku vězení, dostal jeden z nich. Ostatní si vyslechli tříletý trest odnětí svobody. Devět obžalovaných dostalo také peněžitý trest, a to od tří milionů korun do tří set tisíc. Zbývající vyslechli trest vyhoštění na dobu neurčitou. Každému z členů skupiny hrozilo od 10,5 do 16 let vězení.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.