Vězení

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.

Hongkongský soud uložil ve čtvrtek tresty vězení dvěma bývalým šéfredaktorům zakázaného prodemokratického serveru Stand News, informovala agentura AP. Exšéfa zpravodajství serveru Chung Pi-kuena poslal soud na 21 měsíců za mříže. Jeho zástupce Patrick Lam byl také odsouzen, ale následně propuštěn kvůli špatnému zdraví. Oba novináři dostali tresty za údajné pobuřování kvůli tomu, že publikovali články o potlačování občanských svobod. Přelomový proces je považovaný za ukazatel svobody tisku v Hongkongu.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Pražská lékařka a další čtyři lidé stanou před soudem kvůli obchodování s recepty, léky či falešnými potvrzeními, uvedl na dotaz ČT mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Lékařka, kterou propustili ze zaměstnání, si podle policie „rozjela vlastní byznys“, kdy s dalšími obviněnými měla například falšovat covidové certifikáty nebo za úplatu vypisovat zprávy pro oddálení nástupu do výkonu trestu. Skupině hrozí až deset let za mřížemi.

Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk. Jeho obsazením by Moskva získala podle analytiků strategickou výhodu pro ovládnutí Donbasu. S ukrajinskými vojáky, kteří oblast brání, natáčeli těsně u frontové linie zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o podmíněném propuštění někdejšího ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Rozhodnutí je pravomocné, uvedl server Seznam Zprávy. Za mřížemi si odpykával desetiletý trest v rozsáhlé korupční kauze, odseděl si z něj přes třetinu.

Krajský soud v Hradci Králové potrestal v kauze organizování nelegální migrace z Turecka do Česka, případně dalších zemí EU, všech čtrnáct obžalovaných cizinců, dostali nepodmíněné tresty. Nejvyšší trest, pět a půl roku vězení, dostal jeden z nich. Ostatní si vyslechli tříletý trest odnětí svobody. Devět obžalovaných dostalo také peněžitý trest, a to od tří milionů korun do tří set tisíc. Zbývající vyslechli trest vyhoštění na dobu neurčitou. Každému z členů skupiny hrozilo od 10,5 do 16 let vězení.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Policie vyhlásila pátrání po aktivistovi Jaroslavu Popelkovi, který loni v březnu vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k jeho dodání do vězení, kam má nastoupit kvůli odsouzení v související kauze. ČT to potvrdila mluvčí soudu Eva Švíglerová. Popelka dostal dvouměsíční nepodmíněný trest kvůli tomu, že porušil zákaz pobytu v Praze. Ten mu justice uložila kvůli zmíněným výzvám ke stržení ukrajinské vlajky.

Zimbabwský soud vynesl v pátek osvobozující verdikt v případu českého občana, jenž byl tento měsíc zadržen pro podezření z šíření lží. Sdělil to český konzul Michal Novák, který soudní jednání na místě sledoval. Muž bude podle českého ministerstva zahraničí z vazby převezen do zimbabwské metropole, odkud v sobotu večer odletí do Česka.

Soud v zimbabwském městě Masvingo z administrativních důvodů přesunul soudní líčení s českým turistou na příští týden, oznámil z místa konzul českého velvyslanectví v Lusace Michal Novák, který se měl řízení účastnit. Muže místní policie zatkla na začátku srpna, když ho přistihla, jak natáčí video, ve kterém v angličtině líčil špatnou ekonomickou situaci a dlouhé výpadky dodávek elektřiny a vody v zemi. V autoritářské zemi mu hrozí až dvacet let vězení.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Trest čtyři měsíce vězení a zákaz vstupu do Dánska na šest let dostal ve středu u soudu v Kodani devětatřicetiletý Polák, který byl obžalován kvůli červnovému útoku na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v centru Kodaně. Informovala o tom agentura AP s tím, že odsouzený nemá v úmyslu se odvolat. Muž před soudem vinu odmítl a uvedl, že si z incidentu nic nepamatuje, protože byl pod vlivem alkoholu.

Soud uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Obžaloba trvá na tom, že Siman spáchal i přečin služby v cizích ozbrojených silách. Soud ho však v tomto ohledu osvobodil, a to kvůli veřejnému příslibu beztrestnosti pro české dobrovolníky na Ukrajině od premiéra Petra Fialy (ODS) i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v pondělní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrajinu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Až tři roky ve vězení hrozí sedmi českým aktivistům, kteří v únoru namalovali ukrajinskou vlajku před ruskými domy v pražské Bubenči. Podle policie poškodili majetek v památkové zóně. Ruská společnost, která budovy spravuje, je na českém sankčním seznamu a za využívání pozemku neplatí nájemné.

Krajský soud v Hradci Králové v pondělí potrestal osmnáctiletým vězením muže, který v lednu ubodal nožem v kolejišti hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové čtrnáctiletého chlapce. Třiatřicetiletému Janu Bártovi za zločin vraždy hrozilo patnáct až dvacet let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný a poškozený se znali. Bárta u soudu odmítl vypovídat. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obhájce si nechali lhůtu na odvolání.