Vězení

Za čtyři sexuální útoky a 35 případů vydírání v pátek odvolací soud potvrdil psychiatrovi Janu Cimickému pětileté vězení a desetiletý zákaz činnosti. Zamítl jeho odvolání a uznal vinu lékaře ve všech bodech obžaloby. Osmasedmdesátiletý psychiatr k soudnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Cimického v roce 2021 obvinilo několik jeho pacientek ze sexuálního obtěžování nebo napadení.

Nejméně 37 lidí, zadržených kvůli podezření z nelegální těžby, bylo ve čtvrtek nalezeno bez známek života ve věznici nigerijských bezpečnostních složek. Úřady za možnou příčinu smrti označily „propuknutí nemoci“. Jeden ze zadržených, který uvěznění přežil, agentuře AP však sdělil, že v nedostatečně větrané cele bylo natěsnáno 65 vězňů, což naznačuje, že se mohli udusit.

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.

Michal Štrumfa z Prahy si odpyká výjimečný trest 22 let vězení za brutální vraždu svého postaršího hostitele, kterého v jeho bytě zbil a ještě zaživa mu téměř odřízl hlavu. Následně jej okradl. Pražský vrchní soud částečně vyhověl odvolání obžalovaného a původně uložený trest mu pravomocně o tři roky snížil. Třicetiletý Štrumfa se k napadení přiznal. Hájil se ale tvrzením, že ho jeho oběť předtím sexuálně obtěžovala, a žádal mírnější potrestání s tím, že není až tak špatný člověk.

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

Švýcarský turista byl odsouzen k jednomu roku vězení za urážku posvátné náboženské události Den ticha na indonéském ostrově Bali. Šestadvacetiletý Luzian Andrin Zgraggen se natáčel na prázdné pláži, přičemž scénu popsal jako „šílenou“. Místní obyvatele to rozzuřilo, píše server BBC News.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.

Trest rok a tři měsíce vězení uložil v úterý německý soud třicetiletému Ukrajinci, kterého shledal vinným ze špionáže ve prospěch Ruska. Měl zjišťovat trasy zásilek, do nichž by pak bylo možné umístit výbušninu a ovlivnit bezpečnost obyvatelstva na Ukrajině a v Německu. Další dva Ukrajince, kteří čelili stejné obžalobě, soud viny zprostil. V tiskové zprávě o tom informoval stuttgartský vrchní zemský soud.

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.

Na doživotí poslal ve čtvrtek německý soud do vězení 25letého Afghánce, který loni v únoru v Mnichově úmyslně najel do odborářské demonstrace a zabil dva lidi. Zároveň soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu prakticky znemožňuje propuštění z vězení po patnácti letech. Útok se odehrál krátce před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference a deset dní před parlamentními volbami v Německu.

Ruský opoziční politik a někdejší kandidát na prezidenta Boris Naděždin opustil svou rodnou vlast. V Rusku ho v poslední době stále intenzivněji pronásledovaly úřady. Na telegramu zveřejnil video, kdy stojí před Eiffelovou věží v Paříži.

Devatenáctiletý francouzský student dostal v Singapuru pokutu 600 singapurských dolarů, tedy v přepočtu téměř deset tisíc korun, za to, že olízl brčko a vrátil ho do automatu na pomerančový džus. Za narušení veřejného pořádku mu přitom hrozily až tři měsíce vězení.

Rusové systematicky mučí ukrajinské zajatce elektrickými šoky, brutálním bitím končícím mnohdy i smrtí, nedostatkem spánku či příšernými hygienickými podmínkami. Kromě fyzického mučení je trýzní třeba i povinným zpěvem ruské hymny. Takové a další druhy špatného zacházení se opakovaně objevují ve výpovědích propuštěných ukrajinských zajatců včetně těch, které nedávno zveřejnil ruský exilový web The Insider. Jejich svědectví potvrzují, že nejde o ojedinělé případy, ale o organizovaný systém.

Přibývá případů, kdy odsouzení svévolně odejdou z nestřeženého pracoviště. Za to hrozí vězňům až dalších pět let za mřížemi. Těchto prohřešků přibývá v poslední dekádě, s výjimkou covidu, prakticky každý rok. Jen od začátku roku už věznice řešily skoro šest desítek takových událostí. Prací mimo cely tráví čas víc vězňů než dříve. Tito lidé obvykle nebývají nebezpeční – trestaní jsou za méně závažné činy. Do vězení se během sedmi let vrátí každý druhý propuštěný. Právě práce mimo celu podle Vězeňské služby recidivu snižuje.

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.

Počet lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu se od začátku roku mírně snížil. Přispěla k tomu trestní reforma, která zmírnila postihování opakovaných drobných krádeží a neplacení výživného. České věznice jsou přesto zaplněné přibližně z 95 procent. Vládní koalice považuje některé změny za příliš benevolentní a chce část trestů opět zpřísnit.

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.

Za loňskou krádež kabelů na železničním koridoru u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, která na dvě desítky hodin zásadně omezila dopravu, potrestal přerovský soud trojici mužů vězením. Odsoudil je za krádež a zločin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Uložil jim nepodmíněné tresty v rozmezí od jednoho roku a tří měsíců do 3,5 roku. Musí také nahradit škodu ve výši 1,3 milionu korun, ve zbytku škody soud dopravce odkázal do občanskoprávního řízení. Rozsudek není pravomocný.

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.