Vězení

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.

Krajský soud v Hradci Králové se bude muset znovu zabývat případem možné falešné závěti po továrníkovi Františku Řípovi. Odvolací senát v neveřejném jednání zrušil verdikt, který ukládal vdově Aleně Řípové pětileté vězení a peněžitý trest 3,5 milionu korun. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infoSoud. Svědkyně závěti potrestal prvoinstanční soud podmíněnými tresty a úřednici, která ověřovala podpisy, obžaloby zprostil. Řípa byl vlastníkem jaroměřské společnosti Karsit.

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

Jak avizoval už před nástupem do vězení, bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy o svém třítýdenním pobytu za mřížemi napsal knihu. Novinka Deník vězně tak přibude do knihovny vedle titulů od jiných autorů, kteří se také v knize podělili o své vězeňské zkušenosti.

Francouzský kasační soud potvrdil trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za nelegální financování kampaně. Píše to agentura Reuters. Bývalá hlava státu dostala rok vězení, z toho polovinu podmíněně, za podvodné překročení výdajů na neúspěšnou kampaň.

Francouzské úřady zadržely a obvinily tři osoby z hospodářské špionáže ve prospěch Moskvy a z vměšování se do vnitřních záležitostí. Případ souvisí mimo jiné s proruskými plakáty na Vítězném oblouku a se sdružením SOS Donbass. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na pařížskou prokuraturu.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Brazilská policie zatkla exprezidenta Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Podle agentury AP zadržení exprezidenta nařídil soud se zdůvodněním, že Bolsonaro plánoval útěk jen několik dní před svým nástupem do vězení. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara čekalo uvěznění.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Městský soud v Praze potrestal dva cizince, kteří loni v hlavním městě ukradli nebo se snažili ukrást osmnáct vozidel značek Toyota a Lexus. Soud oběma uložil pětiletý trest vězení, vyhoštění na deset let a propadnutí věcí. Rozsudek je pravomocný, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Odsouzená dvojice odvážela odcizená auta do Polska, odkud oba pocházejí. Měli způsobit škodu ve výši patnácti milionů korun.

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby hlasovali pro zveřejnění spisů k případu zesnulého sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Trump tak několik dní před hlasováním změnil svůj dosavadní přístup k věci, i když řada republikánů chtěla hlasovat pro odtajnění spisů i bez souhlasu šéfa Bílého domu.

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Prezident Petr Pavel udělil dvě milosti, svoji ústavní pravomoc využil popáté za více než dva a půl roku ve funkci, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zbytek trestu odnětí svobody prominul šestasedmdesátileté ženě, která se po naléhání svého vnuka podílela na posílání zásilek obsahujících zakázané látky do vězení. Milost udělil také třiadvacetileté ženě, která v tanečním klubu poskytla kamarádce drogu extázi, v důsledku čehož druhý den kamarádka zemřela. Látku si odsouzená také sama vzala.

Soud uložil Arménovi Richardu Svobodovi a Moldavanovi Olegu Fedorovovi výjimečné tresty ve výši 28 a 25 let vězení. Podle pátečního nepravomocného rozsudku si restauratér Svoboda objednal odstranění krajana, kterého pak Fedorov zavraždil a pohřbil v pražském parku. Oba muži vinu odmítají, stejně tak popírají i to, že společně plánovali další vraždu. Zbylé obžalované – Ukrajince Romana Osypčuka a Čecha Jiřího Seltenreicha – potrestal soud patnácti a šesti lety za mřížemi.

Kriminalisté od čtvrtka vyšetřují násilný čin mezi dvěma odsouzenými vězni v plzeňské věznici na Borech. Zemřel tam odsouzený čtyřiačtyřicetiletý muž, kterého podle policie zabil spoluvězeň. Policie o tom informovala na síti X.

Za úmyslné podpálení domu v Hradci Králové si Jakub Tůma s konečnou platností odpyká třicet let vězení. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání, uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. V budově uhořel dvaasedmdesátiletý obyvatel domu a jeho pes. Několik dní po činu se Tůma pokusil zabít svědka události.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

Lidé s trestní minulostí i bez ní se zapojili do sociálního vězeňského experimentu, který je součástí kampaně Za zdmi předsudků. Podle vězeňské služby i neziskových organizací ojedinělý projekt boří mýty o odsouzených a otvírá debatu o problematice vězeňství i snížení recidivy.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se v pondělí odvolal proti rozsudku nejvyššího soudu, který jej v září potrestal 27 lety vězení za pokus o převrat. Informují o tom agentury AFP a Reuters.