Vězení

Slovenský nejvyšší soud ve středu potvrdil trest jednadvacet let vězení pro útočníka, který předloni střelbou z pistole vážně zranil premiéra Roberta Fica (Smer). Soud zároveň potvrdil právní kvalifikaci tohoto skutku jako zločin teroristického útoku. Rozsudek je pravomocný. Obžalovaný Juraj C. tak neuspěl s odvoláním proti loňskému rozsudku nižšího soudu.

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.

Téma sexuálních útoků a znásilňování obětí omámených drogami a léky dál rezonuje. Navazuje na nechvalně proslulou kauzu z Francie – Gisèle Pelicotovou dlouhá léta znásilňovali cizí muži pozvaní jejím vlastním manželem. Rozsáhlá investigace americké stanice CNN odhalila, že jde o globální fenomén. Do vyšetřování se už v mnoha případech zapojila policie.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. S konečnou platností tak potvrdil úhrnný desetiletý trest vězení a také trest propadnutí majetku. Dbalý je od roku 2024 podmínečně na svobodě. Rozhodnutí ÚS, kterým kauza končí, padlo v březnu bez veřejného jednání, nyní je dostupné v internetové databázi.

Američanka zadržená na Slovensku v souvislosti s požárem haly pardubické zbrojovky byla ve čtvrtek předána do Česka, uvedla Policie ČR na sociálních sítích. ČT již dříve potvrdil mluvčí okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac, že se tak stane. Žena před dvěma dny s vydáním souhlasila. Krajský soud v Bratislavě ji nejprve poslal po jejím zadržení na Slovensku do předběžné vazby. Pardubický soud pak zřejmě bude rozhodovat o uvalení vazby v Česku, dosud v případu poslal do vazby pět lidí.

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.

Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný se znovu stal členem ODS, napsal na síti X. Loni Novotný pozastavil členství a rezignoval na post starosty kvůli odsouzení za výtržnictví a další činy. V diskusi se sledujícími ve středu Novotný zároveň uvedl, že pokud ho členové strany podpoří, povede v komunálních volbách v Řeporyjích kandidátku ODS. Volby do obecních zastupitelstev se konají na podzim.

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.

Sedm, šest a pět let vězení pražský městský soud uložil nepravomocně trojici nezletilých mladíků z Prahy kvůli loňskému pokusu o vraždu bezdomovce. Podle obžaloby se na útoku domluvili na sociální síti a dva z chlapců se pak nechali najmout na zbití mladého muže a způsobili mu těžkou újmu na zdraví. Nejstaršího z obžalovaných, který má ruské občanství, soud navíc potrestal pětiletým vyhoštěním z Česka. Podle soudkyně byly činy mimořádně brutální.

Pražský vrchní soud pravomocně poslal Petra Gryce, který v červnu 2024 na náměstí v Jevíčku na Svitavsku ubodal svou partnerku, na sedmnáct let do vězení. Uložil mu také zabezpečovací detenci a povinnost zaplatit rodině zavražděné ženy tři miliony korun. Šestatřicetiletý muž se k činu přiznal.

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou ve čtvrtek uložil podmíněný trest bývalému dozorci věznice Rýnovice. Obžalovaný byl kvůli několika konfliktům s vězněm, který nerespektoval pravidla. Soud jednačtyřicetiletého Jana Klímu potrestal tříletým trestem se zkušební dobou rovněž tři roky. Verdikt není pravomocný, Klíma se z líčení omluvil a jeho obhájce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. V případu byli spolu s Klímou obžalovaní ještě tři další bývalí dozorci, pro ně už z dřívějška platí osvobozující verdikt.

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.

Soud v pátek uložil Miloši Ouřeckému tříletý podmíněný trest s dohledem probačního úředníka a povinnost odpracovat sto hodin obecně prospěšných prací za to, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným silám na Donbase. Uznal ho vinným z trestného činu účasti na teroristické skupině, muž se přiznal. V hlavní větvi kauzy viní obžaloba proruskou domobraneckou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) z toho, že Ouřeckého na Ukrajinu vyslala s cílem, aby jí po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku. ČVZM vinu odmítají.

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.