Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rozhovor s bývalou vězenkyní Lukašenkova režimu
Zdroj: ČT24

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Šarenda-Panasjuková tvrdí, že dostávala minimum informací o svých synech. Tomu mladšímu byly v době jejího zadržení čtyři roky – než se vrátila, začal chodit do školy. „Pro ženu a matku je velmi těžké zjišťovat, že tuto dobu prožili bez tebe. Že jsi tu dobu proti své vůli propásla, a hlavně že už se nikdy nevrátí,“ nastínila propuštěná běloruská vězeňkyně.

Zneužívaly to úřady proti vám? Zneužívaly to, že jste matka?

Samozřejmě. Lukašenkovu režimu není nic svaté. Je možné odebrat děti rodičům a říct, že se nachází ve společensky nebezpečném prostředí, jak tomu Lukašenkův režim říká.

Strávila jste 270 dní ve vězeňské izolaci. Jak si mají čeští diváci představit takový druh cely?

Zatímco běžné zločince tam mohli zavírat po dvou, tak u politických vězňů platilo přísné nařízení, že nás musí zadržovat odděleně. V cele je strašná zima. Politické vězně mohli zavřít do izolace na celý měsíc bez přestávky.

Nebyly možné žádné procházky, ani na pár minut. Bylo to, jako by se člověk ocitl v hrobě, tak si připadal. Neustále je rozsvícené světlo. Ve dne i v noci. Není tam žádný záchod, jen malá díra v podlaze.

Prosím, jaké pracovní činnosti jste musela vykonávat?

Člověk musel pracovat od osmi do šestnácti hodin denně. Například ženy šily v textilní továrně, muži pracovali v jiných výrobních podnicích. Využívá se bezplatná práce tisíců lidí a za tuto otrockou práci vám režim vyplatí třeba euro nebo dvě eura měsíčně. Za takovou částku si tam žena nekoupí ani šampon, ani teplé oblečení, prostě nic. Už vůbec nemluvím o potravinách, protože tam není žádné čerstvé ovoce ani mléčné výrobky.

Jenom brambory a těstoviny. Nehladovíš, ale taková strava tě postupně zabíjí a dělá z tebe invalidu, protože v ní chybí vitaminy. Dokonce i ve volném čase mimo továrnu vás zaměstnají nejrůznějšími pracemi. Vypadalo to jako scény ze stalinských gulagů. Ženy odvalovaly ohromné kusy asfaltu, přenášely je vlastníma rukama a pokládaly je na velké hromady. Stávalo se, že tyto kusy asfaltu někomu spadly na nohu a rozdrtily mu prsty.

Co dalšího zažívají ostatní politické vězeňkyně, se kterými jste se setkala a které jsou stále za mřížemi?

Řada z nich má už jednoduše zničené zdraví. Obzvlášť chci zmínit Viktoriju Kulšovou. Prakticky už jí selhávají ledviny. Bili ji. Dostali ji do takového stavu, že se dokonce dvakrát pokusila o sebevraždu. Měli jsme plastovou žlutou kartičku, kterou si podřezávala žíly. A další aktivistka, Olga Majorová, přichází o zrak. Skoro už oslepla, nedokáže číst a její syn jí nemůže poslat žádné léky.

Americký prezident Donald Trump se dohodl s režimem v Minsku, že Trump zruší sankce proti (běloruské) firmě Belavia a Minsk za to pustí na svobodu padesát politických vězňů. Co si o této dohodě myslíte?

To je velmi složitá, v jistém smyslu tragická situace. Protože proč si Lukašenko nabírá zajatce? Dělá to právě kvůli tomu, že očekává, že se dřív nebo později objeví nějaký kupec, jemuž bude možné prodat politické vězně výměnou za zrušení sankcí. Ale problém to neřeší. Osvobodí sice padesát lidí, ale jen od začátku roku si nadělal tisíc nových politických vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných při údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 2 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 3 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...