Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

6 minut
Horizont ČT24: Rozhovor s bývalou vězenkyní Lukašenkova režimu
Zdroj: ČT24

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Šarenda-Panasjuková tvrdí, že dostávala minimum informací o svých synech. Tomu mladšímu byly v době jejího zadržení čtyři roky – než se vrátila, začal chodit do školy. „Pro ženu a matku je velmi těžké zjišťovat, že tuto dobu prožili bez tebe. Že jsi tu dobu proti své vůli propásla, a hlavně že už se nikdy nevrátí,“ nastínila propuštěná běloruská vězeňkyně.

Zneužívaly to úřady proti vám? Zneužívaly to, že jste matka?

Samozřejmě. Lukašenkovu režimu není nic svaté. Je možné odebrat děti rodičům a říct, že se nachází ve společensky nebezpečném prostředí, jak tomu Lukašenkův režim říká.

Strávila jste 270 dní ve vězeňské izolaci. Jak si mají čeští diváci představit takový druh cely?

Zatímco běžné zločince tam mohli zavírat po dvou, tak u politických vězňů platilo přísné nařízení, že nás musí zadržovat odděleně. V cele je strašná zima. Politické vězně mohli zavřít do izolace na celý měsíc bez přestávky.

Nebyly možné žádné procházky, ani na pár minut. Bylo to, jako by se člověk ocitl v hrobě, tak si připadal. Neustále je rozsvícené světlo. Ve dne i v noci. Není tam žádný záchod, jen malá díra v podlaze.

Prosím, jaké pracovní činnosti jste musela vykonávat?

Člověk musel pracovat od osmi do šestnácti hodin denně. Například ženy šily v textilní továrně, muži pracovali v jiných výrobních podnicích. Využívá se bezplatná práce tisíců lidí a za tuto otrockou práci vám režim vyplatí třeba euro nebo dvě eura měsíčně. Za takovou částku si tam žena nekoupí ani šampon, ani teplé oblečení, prostě nic. Už vůbec nemluvím o potravinách, protože tam není žádné čerstvé ovoce ani mléčné výrobky.

Jenom brambory a těstoviny. Nehladovíš, ale taková strava tě postupně zabíjí a dělá z tebe invalidu, protože v ní chybí vitaminy. Dokonce i ve volném čase mimo továrnu vás zaměstnají nejrůznějšími pracemi. Vypadalo to jako scény ze stalinských gulagů. Ženy odvalovaly ohromné kusy asfaltu, přenášely je vlastníma rukama a pokládaly je na velké hromady. Stávalo se, že tyto kusy asfaltu někomu spadly na nohu a rozdrtily mu prsty.

Co dalšího zažívají ostatní politické vězeňkyně, se kterými jste se setkala a které jsou stále za mřížemi?

Řada z nich má už jednoduše zničené zdraví. Obzvlášť chci zmínit Viktoriju Kulšovou. Prakticky už jí selhávají ledviny. Bili ji. Dostali ji do takového stavu, že se dokonce dvakrát pokusila o sebevraždu. Měli jsme plastovou žlutou kartičku, kterou si podřezávala žíly. A další aktivistka, Olga Majorová, přichází o zrak. Skoro už oslepla, nedokáže číst a její syn jí nemůže poslat žádné léky.

Americký prezident Donald Trump se dohodl s režimem v Minsku, že Trump zruší sankce proti (běloruské) firmě Belavia a Minsk za to pustí na svobodu padesát politických vězňů. Co si o této dohodě myslíte?

To je velmi složitá, v jistém smyslu tragická situace. Protože proč si Lukašenko nabírá zajatce? Dělá to právě kvůli tomu, že očekává, že se dřív nebo později objeví nějaký kupec, jemuž bude možné prodat politické vězně výměnou za zrušení sankcí. Ale problém to neřeší. Osvobodí sice padesát lidí, ale jen od začátku roku si nadělal tisíc nových politických vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...