Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

6 minut
Horizont ČT24: Rozhovor s bývalou vězenkyní Lukašenkova režimu
Zdroj: ČT24

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Šarenda-Panasjuková tvrdí, že dostávala minimum informací o svých synech. Tomu mladšímu byly v době jejího zadržení čtyři roky – než se vrátila, začal chodit do školy. „Pro ženu a matku je velmi těžké zjišťovat, že tuto dobu prožili bez tebe. Že jsi tu dobu proti své vůli propásla, a hlavně že už se nikdy nevrátí,“ nastínila propuštěná běloruská vězeňkyně.

Zneužívaly to úřady proti vám? Zneužívaly to, že jste matka?

Samozřejmě. Lukašenkovu režimu není nic svaté. Je možné odebrat děti rodičům a říct, že se nachází ve společensky nebezpečném prostředí, jak tomu Lukašenkův režim říká.

Strávila jste 270 dní ve vězeňské izolaci. Jak si mají čeští diváci představit takový druh cely?

Zatímco běžné zločince tam mohli zavírat po dvou, tak u politických vězňů platilo přísné nařízení, že nás musí zadržovat odděleně. V cele je strašná zima. Politické vězně mohli zavřít do izolace na celý měsíc bez přestávky.

Nebyly možné žádné procházky, ani na pár minut. Bylo to, jako by se člověk ocitl v hrobě, tak si připadal. Neustále je rozsvícené světlo. Ve dne i v noci. Není tam žádný záchod, jen malá díra v podlaze.

Prosím, jaké pracovní činnosti jste musela vykonávat?

Člověk musel pracovat od osmi do šestnácti hodin denně. Například ženy šily v textilní továrně, muži pracovali v jiných výrobních podnicích. Využívá se bezplatná práce tisíců lidí a za tuto otrockou práci vám režim vyplatí třeba euro nebo dvě eura měsíčně. Za takovou částku si tam žena nekoupí ani šampon, ani teplé oblečení, prostě nic. Už vůbec nemluvím o potravinách, protože tam není žádné čerstvé ovoce ani mléčné výrobky.

Jenom brambory a těstoviny. Nehladovíš, ale taková strava tě postupně zabíjí a dělá z tebe invalidu, protože v ní chybí vitaminy. Dokonce i ve volném čase mimo továrnu vás zaměstnají nejrůznějšími pracemi. Vypadalo to jako scény ze stalinských gulagů. Ženy odvalovaly ohromné kusy asfaltu, přenášely je vlastníma rukama a pokládaly je na velké hromady. Stávalo se, že tyto kusy asfaltu někomu spadly na nohu a rozdrtily mu prsty.

Co dalšího zažívají ostatní politické vězeňkyně, se kterými jste se setkala a které jsou stále za mřížemi?

Řada z nich má už jednoduše zničené zdraví. Obzvlášť chci zmínit Viktoriju Kulšovou. Prakticky už jí selhávají ledviny. Bili ji. Dostali ji do takového stavu, že se dokonce dvakrát pokusila o sebevraždu. Měli jsme plastovou žlutou kartičku, kterou si podřezávala žíly. A další aktivistka, Olga Majorová, přichází o zrak. Skoro už oslepla, nedokáže číst a její syn jí nemůže poslat žádné léky.

Americký prezident Donald Trump se dohodl s režimem v Minsku, že Trump zruší sankce proti (běloruské) firmě Belavia a Minsk za to pustí na svobodu padesát politických vězňů. Co si o této dohodě myslíte?

To je velmi složitá, v jistém smyslu tragická situace. Protože proč si Lukašenko nabírá zajatce? Dělá to právě kvůli tomu, že očekává, že se dřív nebo později objeví nějaký kupec, jemuž bude možné prodat politické vězně výměnou za zrušení sankcí. Ale problém to neřeší. Osvobodí sice padesát lidí, ale jen od začátku roku si nadělal tisíc nových politických vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...