Venezuelské úřady hovoří o stovce mrtvých po americkém sobotním úderu

Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello prohlásil, že při sobotním americkém útoku v zemi přišlo o život sto lidí. Agentura Reuters podotkla, že je to poprvé, co venezuelské úřady informovaly o počtu zabitých. Spojené státy o víkendu při úderu v Caracasu zajaly tamního autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou.

Venezuelská armáda už dříve zveřejnila seznam 23 svých členů, kteří zemřeli. Podle venezuelských činitelů byla při americkém útoku „chladnokrevně zabita“ velká část Madurovy ochranky. Také Kuba tvrdí, že bylo zabito 32 příslušníků její armády a tajných služeb.

Cabello dále prohlásil, že při americké operaci Cilia Floresová utrpěla zranění hlavy a Maduro zranění na noze. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v úterý v zemi vyhlásila týdenní smutek za vojáky zabité při útoku.

Americký tlak na Caracas

Spojené státy Madura a jeho manželku obviňují z obchodování s drogami. Maduro v pondělí před soudem v New Yorku všechna obvinění odmítl a označil se za nevinného. Americký prezident Donald Trump rovněž prohlásil, že USA budou Venezuelu dočasně řídit, zemi chtějí pomoci s obnovou energetické infrastruktury. Zdroje z ropného odvětví CNN nicméně sdělily, že američtí ropní magnáti mají řadu obav z investic ve Venezuele.

Venezuela dle Trumpa předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Získané peníze prý bude kontrolovat sám Trump, aby „zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA“.

Trump následně v noci na čtvrtek na své síti Truth Social napsal, že Venezuela příjmy z prodeje ropy, který plánují řídit Spojené státy, využije výhradně na nákup amerického zboží.

„Právě jsem se dozvěděl, že z peněz získaných z naší smlouvy o prodeji ropy bude Venezuela nakupovat JEDINĚ výrobky ze Spojených států. Kromě jiného se to bude týkat nákupu amerických zemědělských produktů, léků vyrobených v Americe, zdravotnických přístrojů a techniky na zlepšení venezuelské elektrické sítě a elektrárenských objektů. Jinými slovy se Venezuela zavazuje obchodovat se Spojenými státy jako se svým hlavním partnerem,“ napsal Trump. Označil to za „moudrou volbu a velmi dobrou věc pro lidi ve Venezuele a ve Spojených státech“.

Americké ministerstvo energetiky ve středu zveřejnilo dokument, podle kterého USA budou řídit prodej venezuelské ropy na světových trzích. Ministerstvo uvádí, že dojednává s venezuelskými představiteli Trumpem oznámenou dohodu.

Výnosy z prodejů ropy pod dohledem USA budou uloženy na účty pod americkou kontrolou a o využívání těchto prostředků bude rozhodovat americká vláda. Spojené státy také oznámily zmírnění sankcí, což by mělo umožnit i dovoz klíčových ropných technologií do Venezuely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 4 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...