Caracas

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že hovořil s venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem. Šéf Bílého domu nicméně neposkytnul podrobnosti o obsahu debaty obou lídrů.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Papež Lev XIV. v neděli ve Vatikánu svatořečil sedm lidí včetně Itala Bartola Longa, který byl satanistickým knězem a později se stal oddaným katolíkem. První dva svaté má Venezuela, informovala agentura AP.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že povolil Ústřední zpravodajské službě (CIA), aby ve Venezuele dělala tajné operace. Agentura Reuters krok označuje za „výrazné vystupňování snah USA vyvinout tlak“ na režim venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Potvrdil tak zprávu deníku The New York Times (NYT), který dále napsal, že operativci mají prý i povolení zabíjet. Konečným cílem je dle NYT konec Madurova režimu. USA přitom již zničily lodě u venezuelského pobřeží s odůvodněním, že patřily narkoteroristům a převážely drogy.

Pětice členů venezuelské opozice po roce opustila útočiště na argentinské ambasádě v Caracasu a je v USA, řekl v úterý tamního času (v noci na středu SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podrobnosti k cestě disidentů neuvedl, záležitost ale označil za záchrannou operaci. Vláda autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se k události zatím nevyjádřila.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Venezuela by mohla přijít o jednu ze svých nejzajímavějších památek. V metropoli Caracasu totiž chátrá komplex tamní největší a nejstarší univerzity. Trpí především její moderní kampus, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Venezuela zažívá druhou vlnu emigrace. Na vině tentokrát není přímo politický útlak, ale drogová válka. Na hranicích s Kolumbií operuje armáda v rámci proklamovaného boje s narkomafií a lidé odtud ve velkém prchají právě do sousední země. Kolumbijská vláda připomíná, že samotný režim Nicolase Madura má své vlastní zájmy v obchodu s drogami.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

Pět íránských ropných tankerů se blíží k Venezuele, které se nedostává pohonných hmot, přestože má jedny z největších ložisek surové ropy na světě. Írán tak nabízí režimu Nicoláse Madura v nesnázích něco jako záchranné lano, píše list The Wall Street Journal.

Ve Venezuele zatkli armádního důstojníka, který zřejmě chystal převrat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. Kapitán Dimas Murillo plánoval přepadnout velký sklad se zbraněmi a poté osvobodit politické vězně z armádní věznice Ramo Verde v Caracasu. Informoval o tom opoziční deník El Nacional. Venezuelská vláda událost zatím nekomentovala.

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Do Venezuely přiletěla další skupina vojenských specialistů z Ruska, kteří mají dohlížet na opravy vojenské techniky dovezené z Ruska. Venezuela podle ruských zdrojů nakoupila v Rusku složité zbraně, které potřebují pravidelnou údržbu. Kvůli rozhovoru o další spolupráci obou zemí se v Moskvě sešli prezidenti Nicolas Maduro a Vladimir Putin.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

Venezuelský Caracas a další části země se opět ocitly bez dodávek elektřiny a tekoucí vody. Podle vlády prezidenta Nicoláse Madura se Venezuela stala terčem „elektromagnetického útoku“. Opozice a řada ekonomů naopak viní z častých blackoutů socialistický režim a nedostatečné investice do energetické infrastruktury.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.