Caracas

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Žádné živé se Čechům najít nepodařilo, ještě v době jejich působení se to ale podle něj povedlo jiným týmům. Práci na místě ztěžovaly teploty přes 30 stupňů a vysoká vlhkost. Několik hasičů i služebních psů se lehce zranilo.

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.

Počet obětí středečního zemětřesení ve Venezuele vzrostl na nejméně 1430, zraněných je podle aktualizovaných údajů zatím 3238. O střechu nad hlavou přišlo 3142 lidí. Ve státní televizi VTV to v sobotu večer SELČ sdělil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez, píše agentura Reuters. Předchozí bilance, kterou Rodríguez oznámil v pátek, uváděla 920 mrtvých.

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.

Vyměnila sedmnáct ministrů, nahradila vojenské velitele a omezila vliv podnikatelů spojených s bývalým venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem, ale šéf represivního aparátu se dokázal udržet. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová své kroky koordinuje s USA. Podle jejích spolupracovníků vládne, jako by jí někdo držel pistoli u hlavy. Venezuela zatím čeká na demokratické volby, zvednutí životního úrovně i propuštění všech politických vězňů.

Americký voják ze speciálních jednotek, který se na začátku ledna podílel na zajetí a únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura do Spojených států, byl obviněn ze zneužití tajných informací o této misi k vlastnímu obohacení o 400 tisíc dolarů (asi 8,3 milionu korun), které vyhrál sázkami na sesazení venezuelského vůdce. Informaci přinesly agentury AP a Reuters s odvoláním na federální úřady.

Americký soudce odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu. Maduro s Floresovou byli na čtvrtečním soudním slyšení v New Yorku přítomni.

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.

Na 2200 lidí údajně opustilo od počátku nového venezuelského zákona o amnestii věznice v této jihoamerické zemi, případně proti nim úřady stáhly právní opatření. V pondělí to oznámil vládní poslanec Jorge Arreaza, napsala agentura Reuters. Arreaza dodal, že úřady evidují dalších více než tři tisíce žádostí o amnestii.

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.

Zdravotní stav komplikuje Janu Darmovzalovi po návratu z venezuelského vězení každodenní aktivity, ale zlepšuje se. V prohlášení popsal nelidské podmínky ve věznici, kde jej venezuelské úřady držely od září 2024 do letošního ledna. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na jeho propuštění a převezení do Česka, a požádal veřejnost i média o respektování soukromí. Z Venezuely do Prahy jej armádní speciál přivezl spolu s třemi dalšími bývalými vězni 18. ledna večer.

Venezuelské úřady v neděli propustily nejméně 80 politických vězňů. Uvedla to organizace Foro Penal, která monitoruje případy lidí vězněných ve Venezuele kvůli jejich názorům. Na začátku ledna šéf venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez oznámil propuštění významného počtu vězňů zadržených za „trestné činy“, které obvykle tamní úřady používají pro stíhání lidí za politické názory.

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.