Rodríguezová vede přestavbu venezuelského režimu. Sama má „zbraň u hlavy“

Vyměnila sedmnáct ministrů, nahradila vojenské velitele a omezila vliv podnikatelů spojených s bývalým venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem, ale šéf represivního aparátu se dokázal udržet. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová své kroky koordinuje s USA. Podle jejích spolupracovníků vládne, jako by jí někdo držel pistoli u hlavy. Venezuela zatím čeká na demokratické volby, zvednutí životního úrovně i propuštění všech politických vězňů.

Rodríguezová využívá hrozbu ze strany USA k pronásledování mocných členů vládní strany, kteří byli kdysi považováni za nedotknutelné.

Madurovi přátelé, obchodní partneři, kteří mluvili s deníkem The New York Times (NYT) pod podmínkou anonymity, přiblížili, že je od Madurova svržení sleduje venezuelská tajná policie. Jiní řekli, že se snažili vyhýbat hlavnímu městu Caracasu nebo uvažovali o exilu.

Nicméně několik vysokých venezuelských úředníků a zasvěcených vládních zdrojů přirovnalo vládnutí Rodríguezové k tomu, jako by jí někdo držel pistoli u hlavy.

Nejdřív díky za službu vlasti, následně zadržení

Jak Rodríguezová začala upevňovat kontrolu, tak začalo nabírat na síle propouštění klíčových postav Madurova režimu, popisuje NYT.

Během uplynulých měsíců přišel o místo Madurův generální prokurátor Tarek William Saab, poté mu byla přidělena zástupná funkce a následně byl znovu propuštěn. Už v lednu přišla o místo Madurova vyslankyně pro imigraci Camilla Fabriová. O několik dní později se nový režim zaměřil i na jejího manžela, podnikatele kolumbijského původu a ministra průmyslu Alexe Saaba.

Rodríguezová 16. ledna napsala na sociálních sítích, že Saab již není venezuelským ministrem, poděkovala mu „za služby vlasti“ a uvedla, že „převezme nové povinnosti“. O dva týdny později byl Saab zadržen. Američtí představitelé a Rodríguezová nyní vyjednávají o jeho osudu, který zahrnuje možné vydání do Spojených států.

Lidé blízcí Rodríguezové uvedli, že dohlížela na zadržení dalších dvou prominentních podnikatelů blízkých Madurově rodině: Raúla Gorrína a Wilmera Rupertiho. Gorrín čelí obvinění z korupce ve Spojených státech.

Mimo to syn svrženého vládce z prvního manželství Nicolás Maduro Guerra a Yosser Gavidia Flores – syn Madurovy současné ženy Cilie Floresové z prvního manželství – byli podle zdrojů z venezuelské vlády vyloučeni z lukrativních obchodních transakcí se státem.

Od tanků k zelenině

Rodríguezová v březnu rozšířila čistky i na ozbrojené síly a z funkce ministra obrany nechala odvolat i nejdéle sloužícího člena Madurova kabinetu – Vladimira Padrina Lópeze. Později mu byla svěřena mnohem méně významná funkce ministra zemědělství, ale stále zůstává součástí venezuelské vlády.

Jeden generál uvedl, že mnozí vnímají odvolání vysokých velitelů jako začátek mnohem hlubší, Spojenými státy řízené reorganizace venezuelských ozbrojených sil.

Rodríguezová zároveň našla ochotné vykonavatele své vůle mezi bezpečnostními složkami, kteří jí přísahali věrnost v naději, že se tak vyhnou trestu za desítky let porušování lidských práv. Jejím novým ministrem obrany je bývalý šéf venezuelské tajné policie Gustavo González López, na kterého přitom administrativa bývalého amerického prezidenta uvalila sankce kvůli potlačení protestů.

Spojenci a vítězové

Mezi spojence Rodríguezové mají patřit mladší členové režimu se slabšími vazbami na socialistické a ideologické kořeny hnutí. Někteří z nich jsou potomky vládní stranické elity, ale více se zajímají o výhody tržní ekonomiky než o zachování odkazu diktátora Huga Cháveze.

Kariérní příležitosti přilákaly i některé bývalé opoziční osobnosti. Nový venezuelský velvyslanec v Severní Americe a Evropě Oliver Blanco dříve působil jako osobní asistent jednoho z opozičních vůdců.

Mezi vítěze ekonomické restrukturalizace pak zřejmě patří tradiční venezuelské ekonomické elity, které kdysi stály na straně opozice, ale posléze spolupracovaly s režimem. Jejich sázka na stabilitu pod vedením Rodríguezové jim otevřela přístup na zahraniční trhy a do amerického bankovního systému.

Dalším beneficientem jsou západní investoři, kteří v poslední době míří do luxusních hotelů v Caracasu a hledají výhodné akvizice v ropném, těžebním a turistickém průmyslu.

Z Madurova pitbulla vlasteneckým garantem stability

Z Madurova kabinetu zůstal ve funkci pouze ministr vnitra Diosdado Cabello, který dohlížel na represivní aparát vládní strany. Ve Spojených státech je stíhán za obchod s drogami a v minulosti se dostal do konfliktu s Rodríguezovou.

Jeho vazby na ozbrojené provládní skupiny z něj však podle všeho činí cenného spojence. Aby si udržel moc, změnil Cabello svou image z pitbulla vládní strany na vlasteneckého garanta stability.

„Následujme naši sestru Delcy,“ prohlásil Cabello s odkazem na prozatímní prezidentku na vládním shromáždění. „Vložme plnou důvěru do schopností, pracovní morálky a svědomí soudružky Delcy,“ dodal. Jeho adaptace zatím přinesla ovoce. Cabellův bratranec a bratr si udrželi vládní funkce ve vedení venezuelské tajné policie a daňové správy. Jeho dcera je novou venezuelskou ministryní cestovního ruchu.

Uvnitř vládní strany se údajně většina úředníků přizpůsobila, když se vzdala svého deklarovaného antiimperialismu výměnou za šanci zůstat. Jeden z vysokých úředníků řekl, že jeho kolegové Rodríguezové nedůvěřují, ale cítí, že nemají na výběr. „Potřebujeme ji a ona potřebuje nás,“ řekl jiný.

Stále funguje represivní politika, míní představitelka Amnesty International

„Vláda Delcy Rodríguezové nepřijala žádný mechanismus, žádnou politiku směřující ke skutečnému zániku represivní politiky,“ komentuje situaci představitelka organizace Amnesty International Valentina Ballestaová. Agentura AFP mimo jiné podotkla, že Rodríguezová oznámila uzavření nechvalně proslulé věznice Helicoide, kde vězně mučily tajné služby, ale stále se tak nestalo.

Ballestaová také kritizovala uplatňování venezuelské amnestie, které se podle ní řídí zvůlí úřadů. O tom, kdo má právo na amnestii, jejíž uplatnění má celou řadu výjimek, rozhodují soudy.

Podle venezuelské nevládní organizace Foro Penal je v zemi stále zhruba pět set politických vězňů. Zhruba čtyřicet procent z nich jsou vojáci, na které se amnestie nevztahuje.

Maduro v americkém vězení

Zatímco venezuelští političtí vězni čekají na propuštění, tak Maduro v americkém vězení čeká na další soudní slyšení. V březnu soudce Alvin Hellerstein odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti němu a Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu, připomněl server televizní stanice CNN.


Soudce Hellerstein se opakovaně ptal prokurátorů na dostupnost jiných fondů, ze kterých by obhajoba páru mohla být hrazena. Zástupce prokurátora Kyle Wirshba řekl, že americká vláda věc prošetřuje.

USA plánují s Madurem, který už byl obviněn narkoterorismu, zahájit další soudní procesy, prohlásil Trump. Maduro i Floresová veškerá obvinění z obchodování s drogami před newyorským soudem v lednu odmítli. „Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil tehdy Maduro.

Centrální banka prolomila mlčení

O výsledku Madurova případu zatím není jasno, ale venezuelské úřady začínají zveřejňovat hospodářské statistiky, které autoritářský režim nejméně deset let tajil, aby zakryl skutečný rozsah krize místní ekonomiky.

V dubnu také obnovily s Venezuelou vztahy Mezinárodní měnový fond a Světová banka, přerušené v roce 2019. Ten rok zavedly USA vůči venezuelskému režimu řadu sankcí kvůli nesvobodným volbám a porušování principů demokracie. Letos Washington restrikce zmírňuje a v dubnu zrušil sankce vůči venezuelské centrální bance.

Na funkci její šéfky zároveň rezignovala Laura Guerraová, bývalá švagrová Nicoláse Madura, a vedení se dočasně ujal člen bankovní rady Luis Pérez. Washington též oznámil, že se s Caracasem dohodl provádět finanční audity. „Audit zdrojů země externími konzultanty nám dává klid, že peníze půjdou tam, kam mají,“ řekl Pérez.

Venezuelané si zachovávají skepsi vůči Rodríguezové

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že velká většina Venezuelanů vítá konec Madurova autokratického panování. Mnozí zároveň zůstávají skeptičtí vůči Rodríguezové.

Venezuelané stojí před dilematem, jak velký prostor poskytnout Rodríguezové k provedení reforem, než budou požadovat volby, přiblížil server El País. Několik stovek Venezuelanů v polovině dubna demonstrovalo před americkou ambasádou v Caracasu, kde vyzývali Trumpa, aby přiměl venezuelský režim uspořádat svobodné volby.

„Chceme poděkovat americké vládě za to, že nám dala trochu prostoru k nadechnutí, ale ať dokončí práci,“ řekl podle agentury AFP odborářský předák Victor Pereira zaměstnanci americké ambasády během protestu.

Machadová tlačí na volby

Tlak na vládu v Caracasu vyvíjí i opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Podle ní by se volby měly vyhlásit, ale ne uskutečnit okamžitě, ačkoliv ústava mluví o uspořádání hlasování do třiceti dnů. Vůdkyně opozice se domnívá, že je nejdříve nutné uskutečnit personální změny v nejvyšším volebním orgánu, který v roce 2024 označil za vítěze voleb Madura, ačkoliv nikdy nezveřejnil úplné a transparentní výsledky hlasování.

Machadová tvrdí, že žádný investor nevloží své peníze do země, dokud nebude vědět, kdo bude Venezuele v příštích letech vládnout a podle jakých pravidel.

Někteří venezuelští investoři s ní souhlasí, ale Washington – který udává tempo – zatím upřednostňuje stabilitu před rychlým posunem k demokracii. „Pro Trumpa jsou peníze na prvním místě. Proto tu ještě není María Corina,“ míní jeden z klíčových hráčů v ropném průmyslu.

Sesazení Madura vyvolalo ve Venezuele vlnu očekávání. Během několika týdnů se ujala představa, že díky zásahu USA začne země vzkvétat, že se do ní začnou hrnout investice a že peníze z ropy se konečně dostanou k milionům rodin, které se potýkají s finančními problémy. Tato očekávání však značně předběhla realitu a peníze stále nepřicházejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...