Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V tomto odvětví se mzdy zvýšily meziročně o 2,1 procenta na 87 404 korun.

„Bohatá a chudá odvětví“

Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, činila 98 776 korun. Následovala sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 89 091 korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 30 688 korun.

Nárůst reálných mezd se v letošním prvním čtvrtletí podle Erhartové dotkl všech odvětví. Výrazně si polepšili například pracovníci v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři, jimž mzdy vzrostly v průměru o 22,1 procenta na 49 165 korun. V administrativě a podpůrných činnostech byl růst o 18,8 procenta na 40 877 a ve stavebnictví o 12,6 procenta na 44 671 korun.

„Růst v těchto odvětvích je dán mimo jiné i růstem minimální mzdy,“ vysvětlila Erhartová s tím, že jde o nízkokvalifikované práce nebo práce, které jsou málo odměňovány.

Další faktory ovlivňující výdělek

O výši platu stále rozhoduje rovněž pohlaví – muži v minulém roce vydělávali v průměru ve všech oblastech více než ženy. Dále má rozhodující vliv vzdělání, přičemž vysokoškoláků a lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním loni přibylo. Šance na lepší plat se dle ČSÚ zaměstnancům také zvyšuje, pokud o něm nevyjednávají sami, ale na základě kolektivní smlouvy. Většina tuzemských zaměstnanců ale není pokryta touto smlouvou, i když směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání pokrývalo až 80 procent zaměstnanců.

Dalším podstatným faktorem výdělku je region. Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech tuzemských krajů pobírali pracovníci v Praze, činila 67 945 korun. V hlavním městě byl také nejvyšší nominální růst, a to o 5151 korun. Naopak nejméně vydělávali lidé v Karlovarském kraji s průměrem 42 391 korun. Nejnižší nominální růst zaznamenal Ústecký kraj, kde činil 2712 korun.

Celkový objem mezd v tuzemsku se meziročně zvýšil o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o šest desetin procenta.

Statistici tentokrát nezveřejnili údaje o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. Důvodem je, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval, a nový zatím nebyl zprovozněn.

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku roku 2024, před tím kvůli vysoké inflaci přes dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v tuzemsku vytrvale od začátku roku 2014.

Sedmá nejnižší hodinová mzda v EU

Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU, a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy, řekl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Od roku 2008, kdy Česko dosáhlo úrovně 42 procent, se hodinová mzda zlepšila o patnáct procentních bodů.

„Za sedmnáct let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ popsal Holý. Řecko, kde stoupla hodinová mzda jen o sedm procent, se loni umístilo těsně za Českem.

Ještě rychleji však rostou mzdy v zemích, které byly kdysi za Českem a nyní ho předběhly. „Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na šedesát procent,“ upřesnil Holý.

V Česku pokračuje trend, kdy na pracovním trhu přibývá zaměstnanců ve službách a ubývá jich v zemědělství a průmyslu. Zaměstnanost se také zvyšuje ve zdravotnictví a ve vzdělávání.

Nahrávám video

Inflace v květnu zpomalila

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta. Meziroční tempo inflace zpomalilo z dubnových 2,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu ČSÚ. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o jednu desetinu procenta. Konečnou hodnotu květnové inflace zveřejní ČSÚ 10. června, zatím odhad pokaždé potvrdil.

V květnu podle statistiků opět meziročně zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje, pokles cen zrychlil na 1,9 procenta z dubnových 1,3 procenta.

Naopak nejvýrazněji v květnu zdražily služby, meziročně o 4,7 procenta. Meziroční růst cen ve službách byl ale o 0,1 procenta nižší než v dubnu. Alkoholické nápoje a tabák zdražily o 3,7 procenta, u nich meziroční inflace zvolnila výrazněji, v dubnu dosáhla 5,2 procenta. Mírněji vzrostly v květnu i ceny zboží, meziročně stouply o 0,6 procenta, v předchozím měsíci to bylo o 1,1 procenta.

Dál v květnu pokračoval meziroční růst cen energií včetně pohonných hmot, kde inflace činila 1,8 procenta. V dubnu růst dosáhl 1,5 procenta.

Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 21 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.