Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V tomto odvětví se mzdy zvýšily meziročně o 2,1 procenta na 87 404 korun.
„Bohatá a chudá odvětví“
Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, činila 98 776 korun. Následovala sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 89 091 korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 30 688 korun.
Nárůst reálných mezd se v letošním prvním čtvrtletí podle Erhartové dotkl všech odvětví. Výrazně si polepšili například pracovníci v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři, jimž mzdy vzrostly v průměru o 22,1 procenta na 49 165 korun. V administrativě a podpůrných činnostech byl růst o 18,8 procenta na 40 877 a ve stavebnictví o 12,6 procenta na 44 671 korun.
„Růst v těchto odvětvích je dán mimo jiné i růstem minimální mzdy,“ vysvětlila Erhartová s tím, že jde o nízkokvalifikované práce nebo práce, které jsou málo odměňovány.
Další faktory ovlivňující výdělek
O výši platu stále rozhoduje rovněž pohlaví – muži v minulém roce vydělávali v průměru ve všech oblastech více než ženy. Dále má rozhodující vliv vzdělání, přičemž vysokoškoláků a lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním loni přibylo. Šance na lepší plat se dle ČSÚ zaměstnancům také zvyšuje, pokud o něm nevyjednávají sami, ale na základě kolektivní smlouvy. Většina tuzemských zaměstnanců ale není pokryta touto smlouvou, i když směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání pokrývalo až 80 procent zaměstnanců.
Dalším podstatným faktorem výdělku je region. Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech tuzemských krajů pobírali pracovníci v Praze, činila 67 945 korun. V hlavním městě byl také nejvyšší nominální růst, a to o 5151 korun. Naopak nejméně vydělávali lidé v Karlovarském kraji s průměrem 42 391 korun. Nejnižší nominální růst zaznamenal Ústecký kraj, kde činil 2712 korun.
Celkový objem mezd v tuzemsku se meziročně zvýšil o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o šest desetin procenta.
Statistici tentokrát nezveřejnili údaje o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. Důvodem je, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval, a nový zatím nebyl zprovozněn.
- Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem.
- Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
- Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku roku 2024, před tím kvůli vysoké inflaci přes dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v tuzemsku vytrvale od začátku roku 2014.
Sedmá nejnižší hodinová mzda v EU
Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU, a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy, řekl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Od roku 2008, kdy Česko dosáhlo úrovně 42 procent, se hodinová mzda zlepšila o patnáct procentních bodů.
„Za sedmnáct let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ popsal Holý. Řecko, kde stoupla hodinová mzda jen o sedm procent, se loni umístilo těsně za Českem.
Ještě rychleji však rostou mzdy v zemích, které byly kdysi za Českem a nyní ho předběhly. „Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na šedesát procent,“ upřesnil Holý.
V Česku pokračuje trend, kdy na pracovním trhu přibývá zaměstnanců ve službách a ubývá jich v zemědělství a průmyslu. Zaměstnanost se také zvyšuje ve zdravotnictví a ve vzdělávání.
Inflace v květnu zpomalila
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta. Meziroční tempo inflace zpomalilo z dubnových 2,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu ČSÚ. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o jednu desetinu procenta. Konečnou hodnotu květnové inflace zveřejní ČSÚ 10. června, zatím odhad pokaždé potvrdil.
V květnu podle statistiků opět meziročně zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje, pokles cen zrychlil na 1,9 procenta z dubnových 1,3 procenta.
Naopak nejvýrazněji v květnu zdražily služby, meziročně o 4,7 procenta. Meziroční růst cen ve službách byl ale o 0,1 procenta nižší než v dubnu. Alkoholické nápoje a tabák zdražily o 3,7 procenta, u nich meziroční inflace zvolnila výrazněji, v dubnu dosáhla 5,2 procenta. Mírněji vzrostly v květnu i ceny zboží, meziročně stouply o 0,6 procenta, v předchozím měsíci to bylo o 1,1 procenta.
Dál v květnu pokračoval meziroční růst cen energií včetně pohonných hmot, kde inflace činila 1,8 procenta. V dubnu růst dosáhl 1,5 procenta.
Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
