Petra Klimková

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavuje nejcennější grafické tisky ze svých sbírek, které zpracovávají téma architektury. Pocházejí ze šestnáctého až osmnáctého století a zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život. Jsou na nich jak skutečné stavby, tak ty, které zůstaly jen ve fantazii tehdejších architektů.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Loňské povodně na severovýchodě Česka byly z hlediska škod třetí nejdražší živelní pohromou za posledních třicet let. Horší byly jen povodně na Moravě (1997) a zejména povodně v Čechách (2002). Střechu nad hlavou ztratilo po loňských zářijových událostech dlouhodobě téměř devět set rodin, protože jejich domy potřebovaly zásadní sanace, přestavby, či dokonce zcela novou výstavbu. Část lidí se navíc dostala do potíží kvůli své nízké nebo zcela chybějící pojistce. Někteří také podezírají pojišťovny z neférového jednání. V případě nespokojenosti se doporučuje, aby lidé začali s pojišťovnou komunikovat, například s jejím likvidačním oddělením nebo s jejím ombudsmanem. K dispozici je také ombudsmanka České asociace pojišťoven.

Likvidace ekologických škod u Hustopečí nad Bečvou postupuje rychleji, než se čekalo. Po půl roce od nehody, kdy tam z havarovaných cisteren s benzenem uniklo asi 250 tun toxické látky, se už skoro polovinu podařilo odstranit. Pomocí desítek vrtů a sond se denně testují vzorky sanované zeminy. Benzen geologové odstraňují aktivním uhlím, které funguje na přírodní bázi, v nejzasaženějších oblastech si ale musí pomoct i peroxidem vodíku. Náklady na sanaci dosáhnou podle nových odhadů čtvrt miliardy korun.

Na Jesenicku se po loňské zářijové povodni objevilo několik mobilních domů, které mohou sloužit jako náhradní bydlení. Do budoucna ale na místě zůstat nemohou, protože územní plány obcí s tímto typem staveb nepočítají. S výstavbou nových obydlí může lidem zasaženým povodněmi program Živel 3.

Na trať u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku se v neděli po čtyřech měsících vrátily vlaky. Železniční doprava byla přerušena v důsledku havárie sedmnácti železničních cisteren, z nichž unikl toxický benzen. Událost patří mezi největší ekologické havárie v historii Česka. První souprava projela opraveným úsekem krátce po poledni. Večer se znovu rozjela i osobní doprava, čímž skončila výluka, která zasáhla desítky spojů denně.

Profesoru Jaroslavu Peprníkovi je osmadevadesát let, přesto denně chodí do svého kabinetu katedry anglistiky na filozofické fakultě, kde stále pracuje. Autor řady učebnic a monografií o anglosaském světě obdržel od Univerzity Palackého v Olomouci Cenu Františka Palackého.

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.

V okolí havárie vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku je možné pěstovat plodiny i lovit ryby kromě jednoho jezera. Vzorky zemědělské půdy tam neprokázaly zvýšenou přítomnost látek vznikajících z hoření benzenu a stopy benzenu neodhalily ani vzorky ryb z vod v okolí havárie s výjimkou jezera číslo 6, řekli ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.

Od května přibylo v Olomouci míst, kde nesmí parkovat firemní dodávky. Zákaz platí v nočních hodinách. Radnice si tímto krokem slibuje uvolnění nejméně 150 míst, hlavně na sídlištích. „Rozmohl se nám tady takový nešvar, že některé dodávky tady neparkují jenom přes noc, ale parkují tady i dva měsíce bez známky jakéhokoliv pohybu,“ uvedla předsedkyně Komise městské části Olomouc-Povel Zuzana Martynková. Drobní živnostníci se ale brání, že jinou možnost parkování nemají.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.