Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.
„Horní patro rozhledny je bohužel tou hnilobou napadeno nejvíc. Dospěli jsme k tomu, že se musí demontovat,“ řekl starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).
Rozhledna na Velkém Kosíři byla otevřena v létě 2013, vyhlídková plošina je ve výšce dvacet pět metrů. Stavba tehdy stála šest a půl milionu korun, třemi miliony na projekt přispěl Olomoucký kraj a dalšími penězi okolní obce i soukromí dárci. Symbolicky si kupovali schody, dřevěný za deset, betonový za padesát tisíc.
Dokud byla rozhledna otevřená, zavítalo tam ročně až deset tisíc návštěvníků. Mezi nimi i Miloslav Vinkler. Pochází ze Lhoty, která na stavbu rozhledny přispěla. „Všem je to líto, no, věčná škoda,“ poznamenal.
Zástupci mikroregionu Kosířsko objevili první nedostatky, které se týkaly sklonu teras, už krátce po slavnostním otevření rozhledny. Potíže se statikou přišly záhy, především kvůli spojení oceli a měkkého smrkového dřeva, do kterého od začátku zatékalo. „Ty detaily nebyly součástí projektové dokumentace, tím pádem pak došlo k tomu, že to zřejmě nebylo zhotoveno tak, jak mělo,“ poznamenal Mikmek.
V roce 2017 byly zjištěny také závady v konstrukci schodiště. Experti z ČVUT potvrdili, že má rozhledna špatnou statiku, proto ji navrhli uzavřít. Starostové devíti okolních obcí rozhlednu reklamovali u stavební firmy, úspěšní ale nebyli.
Po roce oznámila tehdejší předsedkyně mikroregionu a starostka Těšetic na Olomoucku Hana Rozsypalová, že dělníci rozhlednu opravují a zprovozněna bude 1. června 2018. Na podzim roku 2023 kvůli závadám v dřevěné konstrukci ochozu padlo rozhodnutí rozhlednu z bezpečnostních důvodů opět uzavřít.
Drahá rekonstrukce i údržba
Oprava rozhledny by si podle předsedy mikroregionu Kosířsko Dalibora Koláře vyžádala jednorázovou investici jeden a půl milionu korun a dalších tři sta tisíc korun ročně by stála její pravidelná údržba.
Další zvažovanou variantou bylo zbourání konstrukce a výstavba nové rozhledny s využitím původní dokumentace nebo architektonického řešení, což by stálo sedmnáct milionů korun a další peníze by bylo nutné investovat do údržby. Kolář upozornil, že financování této varianty není zajištěno.
Zastupitelé nakonec podpořili demontáž rozhledny, ze které by měl na vrcholu Velkého Kosíře zůstat pouze podstavec. Architekti poté navrhnou novou podobu vrcholu, která nemusí obsahovat stavbu nové rozhledny. Při vybudování nového prvku by se mohl využít materiál ze stávající konstrukce.
„Jsem rád, že se ve věci budoucnosti rozhledny na Velkém Kosíři dostáváme zase o krok dále. Po nuceném uzavření rozhledny jsme nechali zpracovat dokumenty, které nám daly do rukou tvrdá data pro varianty dalšího postupu,“ uvedl Kolář.
Vedení mikroregionu by chtělo rozhlednu zbourat v co nejkratší době, nejlépe během nadcházející zimy. Než tam vyroste nová, potrvá to ještě několik let.
Rozhledna byla na vrcholu už před sto lety
Rozhledna, ze které je výhled na rovinatou Hanou, Drahanskou vrchovinu, Bouzovské vrchy i siluetu Nízkého Jeseníku, má kamenný podstavec se zázemím a její tubus je dřevěný s ocelovými prvky.
Na Velkém Kosíři byla rozhledna už v letech 1927 až 1939, pak musela být kvůli špatnému technickému stavu odstraněna. Velký Kosíř je dominantou hanácké roviny, nachází se mezi městečky Kostelec na Hané, Čechy pod Kosířem a Slatinice. Je opředený mnoha mýty. V roce 1990 vznikl přírodní park Velký Kosíř.
Rozhledny se v Česku staly populární už na konci 19. století v souvislosti s rozvojem turistiky. Výrazně přispěl také Klub českých turistů, který sám mnoho rozhleden vybudoval. V období socialismu se příliš nestavěly, rozmach nastal až kolem roku 2000.
V Olomouckém kraji vzniklo od roku 2005 šest nových rozhleden, celkem je jich šestnáct. Sedmnáctá brzy otevře v Přemyslovicích na Prostějovsku. Rozhledna přišla obec na milion korun. Je vysoká deset metrů a vyrobená z modřínu. „Má kovové nožky, aby neuhnila a co nejdéle vydržela. I proto bylo použito modřínové dřevo, které by mělo vydržet dvacet let,“ popsala starostka Přemyslovic Iveta Pořízková (nestr.).
Unikátní rozhledna ve tvaru šroubovice DNA o výšce třiceti šesti metrů vyrostla na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, na Krušné hoře nedaleko Hudlic na Berounsku vyrostla rozhledna Máminka, která je postavena v nadmořské výšce 606 metrů na místě někdejší dřevěné triangulační věže. V Kobylí na Břeclavsku vznikla rozhledna ve tvaru spirály uprostřed vinohradu. Unikátní je především svým tvarem a přístupem pro vozíčkáře. V současné době je v Česku kolem pěti set rozhleden.
