Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Nahrávám video

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.

Petra Součka trápila bolest kyčelního kloubu přes pět let. Na operaci se dostal po šesti měsících, protože se v pořadníku kolínské nemocnice uvolnilo místo. „Se ženou máme rádi výlety, chodili jsme po Šumavě a jinde po horách. Měl bych tady být pět až sedm dní,“ popsal z nemocničního lůžka. Než se znovu vydá na hory, čeká ho ještě rehabilitace.

Oblastní nemocnice Kolín připravuje stavbu urgentního příjmu, jehož součástí bude i sál s robotem. Ročně tam provedou přibližně 650 operací kyčelního kloubu. Pacienti čekají v průměru deset měsíců až rok.

Situaci zhoršil i covid

Počet operací kloubních náhrad dlouhodobě roste. Mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Gabriela Levorová upozorňuje také na následky covidu-19.

„Po covidu se mnohonásobně zvýšil počet pacientů s rozpadem kloubu kvůli ztrátě cévního zásobení. Kloub se rychle rozpadá a časté je i úplné vymizení například hlavice stehenní kosti. Tento stav vede ke krutým bolestem a ztrátě mobility, proto jsou tito pacienti přijímáni v subakutním režimu, tedy do čtyř měsíců,“ vysvětlila. Podle ní to prodlužuje čekací dobu u pacientů s mírnějším nálezem, kteří pak v Plzni na operaci čekají i dva roky.

Robotické operace zpřesňují zákrok

K rychlejšímu hojení pomáhají v nemocnicích i nové technologie. V Mladé Boleslavi provádějí operace kyčelního kloubu robotem. „Naplánujeme si, v jaké pozici bychom finálně implantáty rádi měli, a robot s námi při operaci spolupracuje. Cílem je výkon zpřesnit,“ popsal ortoped Kliniky Dr. Pírka Roman Lehovec. Robotické operace se dle něj stávají součástí každodenní praxe.

Pacient Karel Malátek je s výsledkem spokojený. „Čekal jsem zhruba rok. Vyplatilo se to, dobře se mi chodí, nebolí to. Na robotickou operaci se doplácí šedesát tisíc,“ prozradil.

Robotický systém pro výměnu kolenního kloubu testuje i Fakultní nemocnice Ostrava, která ročně provádí kolem pěti set výměn kloubů. Pacienti tam na ně mohou čekat i dva roky. Čekací doby mají zkracovat i takzvané fast-track postupy, nové typy endoprotéz a 3D tisk kostí pro plánování složitých výkonů, uvedla mluvčí zdravotnického zařízení Petra Petlachová.

V Nemocnici Uherské Hradiště provedli díky novým technologiím o sedm desítek totálních endoprotéz (TEP) více. „Našim pacientům nabízíme mimo jiné i nadstandardní šablony pro TEP kolene, které zajišťují přesné uložení implantátu, zkracují dobu operace a umožňují časnější návrat k aktivitě,“ popsala mluvčí Stanislava Fojtová.

Robotický sál začne brzy využívat i Městská nemocnice Ostrava. „Maximálně využíváme kapacitu operačních sálů a pacienty odesíláme na následnou rehabilitaci co nejdříve po operaci,“ uvedla její mluvčí Andrea Vojkovská.

Zkrácení čekacích dob mohou zajistit i organizační změny

Podle mluvčího brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Jiřího Erlebacha ale robotické operace nemají pouze pozitiva. „Taková operace prodlužuje výkon, a tím i čekací dobu, protože za den provedeme méně zákroků. Od roku 2023 jsme však racionalizovali průchod pacientů operačními sály a operujeme tak o dvacet procent více pacientů než v roce 2022,“ uvedl. Nemocnice loni provedla přes 1150 totálních endoprotéz, pacienti na ně ale čekají až tři roky.

Fakultní nemocnice v Olomouci čekací doby zkrátila díky organizačním opatřením. Robota nemá, pacienti čekají zhruba rok a půl. „Pomohlo zejména navýšení operačních hodin, dřívější začátky programů a využívání ERAS protokolů,“ uvedl mluvčí Adam Fritcher.

Moderní postupy v rámci ERAS, jejichž cílem je mimo jiné urychlit rekonvalescenci po zákrocích, zavedli také v Nemocnici Jindřichův Hradec. „U nás to vedlo ke zkrácení hospitalizace o dva dny a ke snížení spotřeby krevních derivátů o 60 procent,“ sdělila mluvčí zařízení Šárka Velimská. V Jindřichově Hradci čekají pacienti na výměnu kloubu kratší dobu než v některých jiných nemocnicích – konkrétně půl roku.

Rozšíření robotiky v tuzemských nemocnicích nicméně brzdí především vysoké pořizovací náklady. Cena technologie se totiž pohybuje v desítkách milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě na Pražském okruhu v noci zemřeli dva lidé. Šest bylo zraněno

Při srážce nákladního auta a dodávky na Pražském okruhu v noci na pátek zemřeli dva lidé a dalších šest bylo zraněno. Příčiny nehody, která se stala kolem 02:30 na 11. kilometru okruhu ve směru na Zličín, policisté vyšetřují. Zraněné převezli záchranáři k dalšímu vyšetření do nemocnice, řekli mluvčí policie Richard Hrdina a záchranné služby Karel Kirs.
08:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoOkamura a Šebelová se přeli o zmrazení platů politiků

Sněmovna podpořila koaliční návrh, aby se výdělky vrcholných politiků zmrazily na pět let. Opozice návrh kritizuje s tím, že zákonodárci nemají o svém platu sami rozhodovat. „Kdo chce skutečně šetřit, tak nedělá populistické gesto, nemrazí platy politiků, protože skutečný problém je úplně jinde, jsou to poslanecké náhrady,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Petrem Obrovským poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že původně chtěl platy politiků snížit, ale opozice tomu zabránila. „Politici mají být solidární s občany,“ sdělil Okamura.
před 38 mminutami

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
před 57 mminutami

VideoÚmrtí na železnici ubývá. V prevenci se má ještě přidat

Za dosud uplynulou část letošního roku došlo k nejmenšímu počtu tragických nehod na železnici v kontextu posledních pěti let. Přesto na kolejích zbytečně umírá víc než dvě stě lidí ročně. Proto některé přejezdy hlídají policisté a zásady bezpečného chování na železnici by se měly dostat i do výuky ve školách.
před 1 hhodinou

Policie ve čtvrtek zasahovala ve VZP a farmaceutických firmách, píše Zdravotnický deník

Policie ve čtvrtek zasahovala v budově Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zhruba v deseti farmaceutických společnostech, informoval večer Zdravotnický deník. Zásah, který potvrdila mluvčí VZP i zástupce farmaceutického průmyslu, podle serveru souvisí s dohodami uzavřenými v minulosti mezi firmami a pojišťovnou. Server Odkryto.cz uvedl, že policie zadržela někdejšího náměstka ředitele VZP a bývalého šéfa její ústecké regionální pobočky Petra Hoňka.
před 10 hhodinami

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití kvůli nadlimitnímu olovu

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití, odběry ukázaly nadlimitní koncentrace olova. Vodojem zásobuje vodou Hoštice, Husinec, Klíčany, Klecany, Máslovice, Odolenu Vodu, Postřižín, Řež, Sedlec, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Jde o oblast s více než dvaceti tisíci obyvateli. Ohrožení zdraví při náhodné konzumaci nehrozí. Kvůli velikosti zasažené lokality bude zajištěno náhradní zásobování vodou u prioritních objektů, jako jsou školy, školky a zdravotnická zařízení, informovaly Středočeské vodárny na webu. Vodu mohou lidé bez omezení používat k osobní hygieně, úklidu a podobně.
před 12 hhodinami

K přípravě jídla ve škole v Újezdu nad Lesy použili prošlá vejce

K přípravě uhlířských špaget na základní škole v Újezdu nad Lesy byla použita vejce po minimálním datu trvanlivosti, uvedla Hygienická stanice hlavního města Prahy. Je potvrzeno osmnáct případů salmonelózy, jednačtyřicet osob je hospitalizovaných. Onemocnělo 250 dětí a dospělých, všichni podle hygieniků konzumovali jídlo s prošlými vejci. Ředitel školy Libor Skala řekl, že plánuje důkladné sanitační práce v kuchyních. Personální změny jsou podle něj velmi pravděpodobné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.