Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Nahrávám video

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.

Petra Součka trápila bolest kyčelního kloubu přes pět let. Na operaci se dostal po šesti měsících, protože se v pořadníku kolínské nemocnice uvolnilo místo. „Se ženou máme rádi výlety, chodili jsme po Šumavě a jinde po horách. Měl bych tady být pět až sedm dní,“ popsal z nemocničního lůžka. Než se znovu vydá na hory, čeká ho ještě rehabilitace.

Oblastní nemocnice Kolín připravuje stavbu urgentního příjmu, jehož součástí bude i sál s robotem. Ročně tam provedou přibližně 650 operací kyčelního kloubu. Pacienti čekají v průměru deset měsíců až rok.

Situaci zhoršil i covid

Počet operací kloubních náhrad dlouhodobě roste. Mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Gabriela Levorová upozorňuje také na následky covidu-19.

„Po covidu se mnohonásobně zvýšil počet pacientů s rozpadem kloubu kvůli ztrátě cévního zásobení. Kloub se rychle rozpadá a časté je i úplné vymizení například hlavice stehenní kosti. Tento stav vede ke krutým bolestem a ztrátě mobility, proto jsou tito pacienti přijímáni v subakutním režimu, tedy do čtyř měsíců,“ vysvětlila. Podle ní to prodlužuje čekací dobu u pacientů s mírnějším nálezem, kteří pak v Plzni na operaci čekají i dva roky.

Robotické operace zpřesňují zákrok

K rychlejšímu hojení pomáhají v nemocnicích i nové technologie. V Mladé Boleslavi provádějí operace kyčelního kloubu robotem. „Naplánujeme si, v jaké pozici bychom finálně implantáty rádi měli, a robot s námi při operaci spolupracuje. Cílem je výkon zpřesnit,“ popsal ortoped Kliniky Dr. Pírka Roman Lehovec. Robotické operace se dle něj stávají součástí každodenní praxe.

Pacient Karel Malátek je s výsledkem spokojený. „Čekal jsem zhruba rok. Vyplatilo se to, dobře se mi chodí, nebolí to. Na robotickou operaci se doplácí šedesát tisíc,“ prozradil.

Robotický systém pro výměnu kolenního kloubu testuje i Fakultní nemocnice Ostrava, která ročně provádí kolem pěti set výměn kloubů. Pacienti tam na ně mohou čekat i dva roky. Čekací doby mají zkracovat i takzvané fast-track postupy, nové typy endoprotéz a 3D tisk kostí pro plánování složitých výkonů, uvedla mluvčí zdravotnického zařízení Petra Petlachová.

V Nemocnici Uherské Hradiště provedli díky novým technologiím o sedm desítek totálních endoprotéz (TEP) více. „Našim pacientům nabízíme mimo jiné i nadstandardní šablony pro TEP kolene, které zajišťují přesné uložení implantátu, zkracují dobu operace a umožňují časnější návrat k aktivitě,“ popsala mluvčí Stanislava Fojtová.

Robotický sál začne brzy využívat i Městská nemocnice Ostrava. „Maximálně využíváme kapacitu operačních sálů a pacienty odesíláme na následnou rehabilitaci co nejdříve po operaci,“ uvedla její mluvčí Andrea Vojkovská.

Zkrácení čekacích dob mohou zajistit i organizační změny

Podle mluvčího brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Jiřího Erlebacha ale robotické operace nemají pouze pozitiva. „Taková operace prodlužuje výkon, a tím i čekací dobu, protože za den provedeme méně zákroků. Od roku 2023 jsme však racionalizovali průchod pacientů operačními sály a operujeme tak o dvacet procent více pacientů než v roce 2022,“ uvedl. Nemocnice loni provedla přes 1150 totálních endoprotéz, pacienti na ně ale čekají až tři roky.

Fakultní nemocnice v Olomouci čekací doby zkrátila díky organizačním opatřením. Robota nemá, pacienti čekají zhruba rok a půl. „Pomohlo zejména navýšení operačních hodin, dřívější začátky programů a využívání ERAS protokolů,“ uvedl mluvčí Adam Fritcher.

Moderní postupy v rámci ERAS, jejichž cílem je mimo jiné urychlit rekonvalescenci po zákrocích, zavedli také v Nemocnici Jindřichův Hradec. „U nás to vedlo ke zkrácení hospitalizace o dva dny a ke snížení spotřeby krevních derivátů o 60 procent,“ sdělila mluvčí zařízení Šárka Velimská. V Jindřichově Hradci čekají pacienti na výměnu kloubu kratší dobu než v některých jiných nemocnicích – konkrétně půl roku.

Rozšíření robotiky v tuzemských nemocnicích nicméně brzdí především vysoké pořizovací náklady. Cena technologie se totiž pohybuje v desítkách milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Jiřím Václavkem téma rozebírají experti.
před 3 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 1 hhodinou

VideoSpeciální zásahové jednotky loni vyjížděly k téměř čtrnácti stům případů

K nebezpečným a ozbrojeným pachatelům nebo lidem, kteří vyhrožují odpálením výbušnin, vyrážejí speciální policejní zásahové jednotky. V Česku jich působí osm a jen loni zasahovaly téměř u čtrnácti set případů. Zadržely při nich pět set lidí, z toho 37 ozbrojených. Pražská zásahová jednotka ročně zasahuje u více než stovky případů, nejčastěji proti nebezpečným pachatelům nebo při zatýkání členů organizovaných skupin.
před 3 hhodinami

O poutní cesty je stále větší zájem, někdy slouží i k teambuildingu

Zájem o poutní cesty v Česku roste. Podle oslovených spolků a duchovních na nich poutníci hledají nejen duchovní rozměr, ale i klid, odstup od digitálního světa a prostor pro osobní změny. Spolky zároveň upozorňují, že v tuzemsku stále chybí místa pro přespání poutníků, což brzdí rozvoj nových projektů a iniciativ.
před 4 hhodinami

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 12 hhodinami

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 14 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.