Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
Věčné chemikálie označované jako PFAS mají řadu užitečných funkcí – brání přichytávání potravin na pánvi, prosakování tuků nebo vody do obalů či oblečení. Také z toho důvodu se využívají už asi padesát let. Lidí se s těmito chemikáliemi nejčastěji setkávají u obalů potravin. Může jít o krabici na pizzu, popcorn, hranolky nebo hamburgery, tedy vše, kde je žádoucí, aby se tuk nebo voda nedostaly ven.
„Jsou to také pečící papíry, mohou to být muffinové košíčky na přípravu muffinů, mohou to být ale například i různé impregnační prostředky,“ popisuje Darina Dvořáková z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT.
Právě tohoto sortimentu se příští rok zákaz dotkne, a to na podzim 2026. Ještě dřív, v dubnu, se věčné chemikálie přestanou používat v hasicích směsích. A v dalším roce by měly zmizet také z oblečení nebo bot. To se podle redaktora dTestu Jana Maryšky dotkne nepromokavých outdoorových bund a „podobných záležitostí“. „Zajímavé je, že ta látka bude omezená i pro impregnační spreje na textil,“ podotkl Maryška.
Někde se tyto chemikálie už vyřazovat začaly. Mezi prvními, kteří se jich zbavili, byli profesionální lyžaři. Věčné chemikálie obsahovaly totiž lyžařské vosky. „Potřebujeme toto povědomí rozšířit i mezi amatérské běžkaře, aby přestali používat ty fluorované vosky, protože jsou extrémně nebezpečné,“ sdělil ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml.
Lidské tělo není schopné chemikálie odbourat
U „potravinářské“ skupiny je harmonogram daný, u oblečení a obuvi se ještě dolaďuje. A například o pánve s nepřilnavým povrchem, pro jehož výrobu se tyto chemikálie používají, se vede intenzivní lobbistický boj. Ani zákaz využívání PFAS v těchto produktech by ale neznamenal, že věčné chemikálie zcela vymizí.
Nacházejí se totiž také ve vodě, zvířatech nebo rostlinách. Do přírody se věčné chemikálie dostávají třeba z průmyslových továren, při praní oblečení nebo z hasicí pěny. Často ale také z odpadů.
Vystavení těmto chemikáliím obnáší zdravotní rizika. Vliv mají třeba na imunitu. Podle studií mají lidé s větším množstvím PFAS látek v těle imunitou potlačenou – mohou se častěji potýkat s infekčními nemocemi a očkování u nich může hůře fungovat. To platí hlavně u dětí.
Věčné chemikálie se v těle ukládají v krvi, kde se vážou na protein albumin. Kvůli tomu putují v lidském těle a dokážou se dostat do různých orgánů. „Ony jsou v té krvi stále, takže se i ukazuje, že s vyšším věkem je vyšší koncentrace. Ta koncentrace v populaci není stejná. U mužů zůstává vyšší než u žen nebo u lidí, kteří pravidelně darují krev,“ vysvětlila toxikoložka z Masarykovy univerzity Barbora Rudzanová.
Právě to, že lidské tělo není schopné tyto látky odbourat, představuje největší riziko. S tím jak se postupně v těle hromadí, roste i pravděpodobnost problémů. Například zvýšená hladina cholesterolu, onemocnění jater, střev nebo ledvin i různé druhy rakoviny. Existují ale i studie, které tyto látky spojují s dalšími nemocemi jako je špatná funkce některých hormonů například štítné žlázy. Podle odborníků by věčné chemikálie mohly být i jednou z příčin neplodnosti u mužů.
