Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

PFAS byly původně vyvinuty jako ochranné povlaky pro výrobky, aby odolávaly teplu, oleji a vodě, a používají se v celé řadě produktů a při hašení požárů. Získaly si přezdívku věčné chemikálie, protože jejich přirozený rozklad v životním prostředí trvá mnohem déle než u chemikálií běžných.

Vědci už dlouho předpokládají, že vystavení PFAS představuje zdravotní riziko, zejména pro kojence, kteří mohou trpět nízkou porodní hmotností, nebo dokonce zemřít v důsledku expozice PFAS prostřednictvím těhotných matek. Dosavadní výzkum však nenašel způsob, jak to studovat.

Teď vědci popsali metodologii, jak na to. „Zjistili jsme opravdu podstatné dopady na zdraví kojenců, které rozšiřují poznatky našich předchůdců,“ uvedli. „Poté jsme vypočítali, jak tyto negativní porodní výsledky ovlivňují tyto děti po celý jejich život. Čísla, která jsme zjistili, představují nejnižší hranici ekonomického dopadu – domníváme se, že ve skutečnosti je ještě vyšší.“

Výzkumný tým studoval všechny porody v New Hampshire v letech 2010 až 2019, přičemž se zaměřil na matky žijící v blízkosti lokalit kontaminovaných PFAS.

Vyčíslení nákladů

Výzkum ukazuje, že matky, které odebíraly vodu z vrtů nacházejících se po proudu (z hlediska podzemních vod) od lokalit kontaminovaných PFAS, měly ve srovnání s matkami odebírajícími vodu z vrtů nacházejících se proti proudu vyšší úmrtnost kojenců v prvním roce života, více předčasných porodů (včetně více porodů před 28. týdnem) a více porodů s nižší porodní hmotností.

Podobné výsledky naznačovaly už dříve laboratorní pokusy na buňkách, ale tentokrát je to poprvé, co se něco takového podařilo prokázat v reálném světě. Tím ale výzkum neskončil.

Vědci spočítali, kolik tato lékařská péče navíc New Hampshire stála – a pak tato data extrapolovali na další americké státy. Vyšlo jim, že pokud je situace i jinde podobná, pak kontaminace PFAS jen v tomto ohledu znamená navíc osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně.

Tato částka zahrnuje lékařskou péči, dlouhodobé dopady na zdraví a snížené celoživotní příjmy. Výsledky tedy naznačují, že potenciální přínosy pro zdraví vyplývající z odstranění PFAS a jejich regulace mohou být značné.

„Pokud porovnáme náklady, které jsme zjistili, s náklady na odstranění PFAS, odpověď je zřejmá,“ řekl spoluautor studie Derek Lemoine, profesor ekonomie a ředitel postgraduálního studia na Eller College of Management na University of Arizona. „Odstranění PFAS z pitné vody má nejen za následek výrazné zlepšení zdravotního stavu, ale také přináší významný dlouhodobý ekonomický přínos.“

Co s tím?

Studie se zaměřila jen na dvě PFAS – PFOA a PFOS; ty se sice už v USA nevyrábějí, ale zůstávají v půdě, a proto stále pronikají do podzemních vod. „PFAS, které nacházíme v podzemních vodách, představují pouze nepatrný zlomek těch, které byly vypuštěny do životního prostředí,“ doplňují auroři. „Většina PFAS je stále v půdě a pohybuje se směrem dolů.“

Autoři zdůrazňují, že PFAS by se měly nadále intenzivně zkoumat, zejména to, jak se jejich negativním dopadům bránit. V případě kontaminované pitné vody podle nich pomáhají filtry s aktivním uhlím, ať už používané vodárenskými společnostmi, nebo instalované v domácnostech.

„Tyto chemikálie mohou být všude, ale stále se domníváme, že pitná voda je pro těhotné ženy důležitá. Instalace a údržba domácích vodních filtrů by pro ně mohla být rozumným opatřením,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.