Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

PFAS byly původně vyvinuty jako ochranné povlaky pro výrobky, aby odolávaly teplu, oleji a vodě, a používají se v celé řadě produktů a při hašení požárů. Získaly si přezdívku věčné chemikálie, protože jejich přirozený rozklad v životním prostředí trvá mnohem déle než u chemikálií běžných.

Vědci už dlouho předpokládají, že vystavení PFAS představuje zdravotní riziko, zejména pro kojence, kteří mohou trpět nízkou porodní hmotností, nebo dokonce zemřít v důsledku expozice PFAS prostřednictvím těhotných matek. Dosavadní výzkum však nenašel způsob, jak to studovat.

Teď vědci popsali metodologii, jak na to. „Zjistili jsme opravdu podstatné dopady na zdraví kojenců, které rozšiřují poznatky našich předchůdců,“ uvedli. „Poté jsme vypočítali, jak tyto negativní porodní výsledky ovlivňují tyto děti po celý jejich život. Čísla, která jsme zjistili, představují nejnižší hranici ekonomického dopadu – domníváme se, že ve skutečnosti je ještě vyšší.“

Výzkumný tým studoval všechny porody v New Hampshire v letech 2010 až 2019, přičemž se zaměřil na matky žijící v blízkosti lokalit kontaminovaných PFAS.

Vyčíslení nákladů

Výzkum ukazuje, že matky, které odebíraly vodu z vrtů nacházejících se po proudu (z hlediska podzemních vod) od lokalit kontaminovaných PFAS, měly ve srovnání s matkami odebírajícími vodu z vrtů nacházejících se proti proudu vyšší úmrtnost kojenců v prvním roce života, více předčasných porodů (včetně více porodů před 28. týdnem) a více porodů s nižší porodní hmotností.

Podobné výsledky naznačovaly už dříve laboratorní pokusy na buňkách, ale tentokrát je to poprvé, co se něco takového podařilo prokázat v reálném světě. Tím ale výzkum neskončil.

Vědci spočítali, kolik tato lékařská péče navíc New Hampshire stála – a pak tato data extrapolovali na další americké státy. Vyšlo jim, že pokud je situace i jinde podobná, pak kontaminace PFAS jen v tomto ohledu znamená navíc osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně.

Tato částka zahrnuje lékařskou péči, dlouhodobé dopady na zdraví a snížené celoživotní příjmy. Výsledky tedy naznačují, že potenciální přínosy pro zdraví vyplývající z odstranění PFAS a jejich regulace mohou být značné.

„Pokud porovnáme náklady, které jsme zjistili, s náklady na odstranění PFAS, odpověď je zřejmá,“ řekl spoluautor studie Derek Lemoine, profesor ekonomie a ředitel postgraduálního studia na Eller College of Management na University of Arizona. „Odstranění PFAS z pitné vody má nejen za následek výrazné zlepšení zdravotního stavu, ale také přináší významný dlouhodobý ekonomický přínos.“

Co s tím?

Studie se zaměřila jen na dvě PFAS – PFOA a PFOS; ty se sice už v USA nevyrábějí, ale zůstávají v půdě, a proto stále pronikají do podzemních vod. „PFAS, které nacházíme v podzemních vodách, představují pouze nepatrný zlomek těch, které byly vypuštěny do životního prostředí,“ doplňují auroři. „Většina PFAS je stále v půdě a pohybuje se směrem dolů.“

Autoři zdůrazňují, že PFAS by se měly nadále intenzivně zkoumat, zejména to, jak se jejich negativním dopadům bránit. V případě kontaminované pitné vody podle nich pomáhají filtry s aktivním uhlím, ať už používané vodárenskými společnostmi, nebo instalované v domácnostech.

„Tyto chemikálie mohou být všude, ale stále se domníváme, že pitná voda je pro těhotné ženy důležitá. Instalace a údržba domácích vodních filtrů by pro ně mohla být rozumným opatřením,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 57 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.