Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

PFAS byly původně vyvinuty jako ochranné povlaky pro výrobky, aby odolávaly teplu, oleji a vodě, a používají se v celé řadě produktů a při hašení požárů. Získaly si přezdívku věčné chemikálie, protože jejich přirozený rozklad v životním prostředí trvá mnohem déle než u chemikálií běžných.

Vědci už dlouho předpokládají, že vystavení PFAS představuje zdravotní riziko, zejména pro kojence, kteří mohou trpět nízkou porodní hmotností, nebo dokonce zemřít v důsledku expozice PFAS prostřednictvím těhotných matek. Dosavadní výzkum však nenašel způsob, jak to studovat.

Teď vědci popsali metodologii, jak na to. „Zjistili jsme opravdu podstatné dopady na zdraví kojenců, které rozšiřují poznatky našich předchůdců,“ uvedli. „Poté jsme vypočítali, jak tyto negativní porodní výsledky ovlivňují tyto děti po celý jejich život. Čísla, která jsme zjistili, představují nejnižší hranici ekonomického dopadu – domníváme se, že ve skutečnosti je ještě vyšší.“

Výzkumný tým studoval všechny porody v New Hampshire v letech 2010 až 2019, přičemž se zaměřil na matky žijící v blízkosti lokalit kontaminovaných PFAS.

Vyčíslení nákladů

Výzkum ukazuje, že matky, které odebíraly vodu z vrtů nacházejících se po proudu (z hlediska podzemních vod) od lokalit kontaminovaných PFAS, měly ve srovnání s matkami odebírajícími vodu z vrtů nacházejících se proti proudu vyšší úmrtnost kojenců v prvním roce života, více předčasných porodů (včetně více porodů před 28. týdnem) a více porodů s nižší porodní hmotností.

Podobné výsledky naznačovaly už dříve laboratorní pokusy na buňkách, ale tentokrát je to poprvé, co se něco takového podařilo prokázat v reálném světě. Tím ale výzkum neskončil.

Vědci spočítali, kolik tato lékařská péče navíc New Hampshire stála – a pak tato data extrapolovali na další americké státy. Vyšlo jim, že pokud je situace i jinde podobná, pak kontaminace PFAS jen v tomto ohledu znamená navíc osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně.

Tato částka zahrnuje lékařskou péči, dlouhodobé dopady na zdraví a snížené celoživotní příjmy. Výsledky tedy naznačují, že potenciální přínosy pro zdraví vyplývající z odstranění PFAS a jejich regulace mohou být značné.

„Pokud porovnáme náklady, které jsme zjistili, s náklady na odstranění PFAS, odpověď je zřejmá,“ řekl spoluautor studie Derek Lemoine, profesor ekonomie a ředitel postgraduálního studia na Eller College of Management na University of Arizona. „Odstranění PFAS z pitné vody má nejen za následek výrazné zlepšení zdravotního stavu, ale také přináší významný dlouhodobý ekonomický přínos.“

Co s tím?

Studie se zaměřila jen na dvě PFAS – PFOA a PFOS; ty se sice už v USA nevyrábějí, ale zůstávají v půdě, a proto stále pronikají do podzemních vod. „PFAS, které nacházíme v podzemních vodách, představují pouze nepatrný zlomek těch, které byly vypuštěny do životního prostředí,“ doplňují auroři. „Většina PFAS je stále v půdě a pohybuje se směrem dolů.“

Autoři zdůrazňují, že PFAS by se měly nadále intenzivně zkoumat, zejména to, jak se jejich negativním dopadům bránit. V případě kontaminované pitné vody podle nich pomáhají filtry s aktivním uhlím, ať už používané vodárenskými společnostmi, nebo instalované v domácnostech.

„Tyto chemikálie mohou být všude, ale stále se domníváme, že pitná voda je pro těhotné ženy důležitá. Instalace a údržba domácích vodních filtrů by pro ně mohla být rozumným opatřením,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 13 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 15 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 16 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...