Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

PFAS byly původně vyvinuty jako ochranné povlaky pro výrobky, aby odolávaly teplu, oleji a vodě, a používají se v celé řadě produktů a při hašení požárů. Získaly si přezdívku věčné chemikálie, protože jejich přirozený rozklad v životním prostředí trvá mnohem déle než u chemikálií běžných.

Vědci už dlouho předpokládají, že vystavení PFAS představuje zdravotní riziko, zejména pro kojence, kteří mohou trpět nízkou porodní hmotností, nebo dokonce zemřít v důsledku expozice PFAS prostřednictvím těhotných matek. Dosavadní výzkum však nenašel způsob, jak to studovat.

Teď vědci popsali metodologii, jak na to. „Zjistili jsme opravdu podstatné dopady na zdraví kojenců, které rozšiřují poznatky našich předchůdců,“ uvedli. „Poté jsme vypočítali, jak tyto negativní porodní výsledky ovlivňují tyto děti po celý jejich život. Čísla, která jsme zjistili, představují nejnižší hranici ekonomického dopadu – domníváme se, že ve skutečnosti je ještě vyšší.“

Výzkumný tým studoval všechny porody v New Hampshire v letech 2010 až 2019, přičemž se zaměřil na matky žijící v blízkosti lokalit kontaminovaných PFAS.

Vyčíslení nákladů

Výzkum ukazuje, že matky, které odebíraly vodu z vrtů nacházejících se po proudu (z hlediska podzemních vod) od lokalit kontaminovaných PFAS, měly ve srovnání s matkami odebírajícími vodu z vrtů nacházejících se proti proudu vyšší úmrtnost kojenců v prvním roce života, více předčasných porodů (včetně více porodů před 28. týdnem) a více porodů s nižší porodní hmotností.

Podobné výsledky naznačovaly už dříve laboratorní pokusy na buňkách, ale tentokrát je to poprvé, co se něco takového podařilo prokázat v reálném světě. Tím ale výzkum neskončil.

Vědci spočítali, kolik tato lékařská péče navíc New Hampshire stála – a pak tato data extrapolovali na další americké státy. Vyšlo jim, že pokud je situace i jinde podobná, pak kontaminace PFAS jen v tomto ohledu znamená navíc osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně.

Tato částka zahrnuje lékařskou péči, dlouhodobé dopady na zdraví a snížené celoživotní příjmy. Výsledky tedy naznačují, že potenciální přínosy pro zdraví vyplývající z odstranění PFAS a jejich regulace mohou být značné.

„Pokud porovnáme náklady, které jsme zjistili, s náklady na odstranění PFAS, odpověď je zřejmá,“ řekl spoluautor studie Derek Lemoine, profesor ekonomie a ředitel postgraduálního studia na Eller College of Management na University of Arizona. „Odstranění PFAS z pitné vody má nejen za následek výrazné zlepšení zdravotního stavu, ale také přináší významný dlouhodobý ekonomický přínos.“

Co s tím?

Studie se zaměřila jen na dvě PFAS – PFOA a PFOS; ty se sice už v USA nevyrábějí, ale zůstávají v půdě, a proto stále pronikají do podzemních vod. „PFAS, které nacházíme v podzemních vodách, představují pouze nepatrný zlomek těch, které byly vypuštěny do životního prostředí,“ doplňují auroři. „Většina PFAS je stále v půdě a pohybuje se směrem dolů.“

Autoři zdůrazňují, že PFAS by se měly nadále intenzivně zkoumat, zejména to, jak se jejich negativním dopadům bránit. V případě kontaminované pitné vody podle nich pomáhají filtry s aktivním uhlím, ať už používané vodárenskými společnostmi, nebo instalované v domácnostech.

„Tyto chemikálie mohou být všude, ale stále se domníváme, že pitná voda je pro těhotné ženy důležitá. Instalace a údržba domácích vodních filtrů by pro ně mohla být rozumným opatřením,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 12 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 13 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 16 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 18 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...