Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

PFAS byly původně vyvinuty jako ochranné povlaky pro výrobky, aby odolávaly teplu, oleji a vodě, a používají se v celé řadě produktů a při hašení požárů. Získaly si přezdívku věčné chemikálie, protože jejich přirozený rozklad v životním prostředí trvá mnohem déle než u chemikálií běžných.

Vědci už dlouho předpokládají, že vystavení PFAS představuje zdravotní riziko, zejména pro kojence, kteří mohou trpět nízkou porodní hmotností, nebo dokonce zemřít v důsledku expozice PFAS prostřednictvím těhotných matek. Dosavadní výzkum však nenašel způsob, jak to studovat.

Teď vědci popsali metodologii, jak na to. „Zjistili jsme opravdu podstatné dopady na zdraví kojenců, které rozšiřují poznatky našich předchůdců,“ uvedli. „Poté jsme vypočítali, jak tyto negativní porodní výsledky ovlivňují tyto děti po celý jejich život. Čísla, která jsme zjistili, představují nejnižší hranici ekonomického dopadu – domníváme se, že ve skutečnosti je ještě vyšší.“

Výzkumný tým studoval všechny porody v New Hampshire v letech 2010 až 2019, přičemž se zaměřil na matky žijící v blízkosti lokalit kontaminovaných PFAS.

Vyčíslení nákladů

Výzkum ukazuje, že matky, které odebíraly vodu z vrtů nacházejících se po proudu (z hlediska podzemních vod) od lokalit kontaminovaných PFAS, měly ve srovnání s matkami odebírajícími vodu z vrtů nacházejících se proti proudu vyšší úmrtnost kojenců v prvním roce života, více předčasných porodů (včetně více porodů před 28. týdnem) a více porodů s nižší porodní hmotností.

Podobné výsledky naznačovaly už dříve laboratorní pokusy na buňkách, ale tentokrát je to poprvé, co se něco takového podařilo prokázat v reálném světě. Tím ale výzkum neskončil.

Vědci spočítali, kolik tato lékařská péče navíc New Hampshire stála – a pak tato data extrapolovali na další americké státy. Vyšlo jim, že pokud je situace i jinde podobná, pak kontaminace PFAS jen v tomto ohledu znamená navíc osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně.

Tato částka zahrnuje lékařskou péči, dlouhodobé dopady na zdraví a snížené celoživotní příjmy. Výsledky tedy naznačují, že potenciální přínosy pro zdraví vyplývající z odstranění PFAS a jejich regulace mohou být značné.

„Pokud porovnáme náklady, které jsme zjistili, s náklady na odstranění PFAS, odpověď je zřejmá,“ řekl spoluautor studie Derek Lemoine, profesor ekonomie a ředitel postgraduálního studia na Eller College of Management na University of Arizona. „Odstranění PFAS z pitné vody má nejen za následek výrazné zlepšení zdravotního stavu, ale také přináší významný dlouhodobý ekonomický přínos.“

Co s tím?

Studie se zaměřila jen na dvě PFAS – PFOA a PFOS; ty se sice už v USA nevyrábějí, ale zůstávají v půdě, a proto stále pronikají do podzemních vod. „PFAS, které nacházíme v podzemních vodách, představují pouze nepatrný zlomek těch, které byly vypuštěny do životního prostředí,“ doplňují auroři. „Většina PFAS je stále v půdě a pohybuje se směrem dolů.“

Autoři zdůrazňují, že PFAS by se měly nadále intenzivně zkoumat, zejména to, jak se jejich negativním dopadům bránit. V případě kontaminované pitné vody podle nich pomáhají filtry s aktivním uhlím, ať už používané vodárenskými společnostmi, nebo instalované v domácnostech.

„Tyto chemikálie mohou být všude, ale stále se domníváme, že pitná voda je pro těhotné ženy důležitá. Instalace a údržba domácích vodních filtrů by pro ně mohla být rozumným opatřením,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 15 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...