Vědecká knihovna NASA zavřela. Řeší se, kdo za to může

NASA uzavřela jednu z nejdůležitějších vědeckých knihoven této kosmické agentury. Experti se obávají, že přijdou o knihy a další data. Šéf agentury říká, že to není pravda.

„Těžko si dokážu představit, jak by výzkumné centrum tak vysoké kvality, jakým je Goddardovo, nebo jakékoli jiné centrum NASA, mohlo fungovat bez knihovny, bez centrální sbírky,“ řekl pro televizní stanici NBC jeden z vědců NASA.

Velká výzkumná knihovna, kterou má NASA v Goddardově centru vesmírných letů v městě Greenbelt v Marylandu, byla zásadním centrem informací pro celou americkou vesmírnou agenturu. Tisíce knih a vědeckých časopisů obsahují informace, které nelze najít nikde jinde (minimálně pro vědce z USA) – už jen proto, že jsou v papírové podobě a nedařilo se je zatím digitalizovat. Jde mimo jiné například o díla sovětských vědců popisující jejich rané mise v 60. a 70. letech dvacátého století.

Od konce minulého roku ale tento zdroj už není k dispozici: všechny osobní služby knihovny byly 9. prosince na dva měsíce pozastaveny. Teď tam probíhá šedesátidenní revize sbírek, během které se od začátku ledna 2026 nedají knihy vypůjčovat ani fyzicky, ani digitálně.

Několik vědců se specializací na astronomii a kosmické lety uvedlo pro stanici NBC, že se bez těchto dat nedokáží obejít a že si neumí představit, jak by mohla agentura bez takové centrální knihovny fungovat.

Co bude s knihami

Šéf NASA Jared Isaacman vydal na sociálních médiích prohlášení, kde uzavření knihovny vysvětluje. Podle něj se knihovna „uzavírá v rámci dlouhodobě plánované konsolidace zařízení schválené v roce 2022 předchozí Bidenovou administrativou“ a že „výzkumníci NASA budou mít i nadále přístup k vědeckým informacím a zdrojům, které potřebují ke své práci“. Dodal, že „NASA postupuje podle promyšleného procesu hodnocení materiálů, aby zajistila jejich digitalizaci, převod do jiných knihoven nebo jinou formu uchování pro historické účely“.

Deník New York Times tvrdí, že knihovna byla uzavřena Trumpovou administrativou v rámci navrhovaných drastických škrtů a rozsáhlého propouštění ve vládní agentuře v uplynulém roce. Tento krok by podle deníku mohl ohrozit desítky tisíc knih, dokumentů a časopisů.

Jacob Richmond, mluvčí NASA, informoval, že agentura během následujících dvou měsíců provede revizi knihovních fondů a část materiálu bude uložena ve vládním skladu, zatímco zbývající položky budou „vyhozeny“, jak uvádí zpráva v deníku New York Times. Podle Isaacmana je to zkreslené a NASA se o vše postará.

Zavření knihovny následuje po uzavření sedmi dalších knihoven NASA v USA od roku 2022, přičemž tři z nich byly uzavřeny v roce 2025.

Vědecké operace NASA zaznamenaly pod Trumpovou administrativou výrazné rozpočtové škrty. Zpráva neziskové organizace The Planetary Society, která se věnuje kosmickým letům, tvrdí, že rok 2025 znamenal nejnižší rozpočet NASA od roku 1961, pokud se zohlední inflace, a označuje to za „událost na úrovni vyhynutí pro nejproduktivnější, nejúspěšnější a nejširší podporovanou činnost této kosmické agentury“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
před 2 hhodinami

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 17 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 20 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 22 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
před 23 hhodinami

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
včera v 10:17

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
27. 1. 2026

Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 může zásadně zvýšit, varuje studie

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.
27. 1. 2026
Načítání...