Vědecká knihovna NASA zavřela. Řeší se, kdo za to může

NASA uzavřela jednu z nejdůležitějších vědeckých knihoven této kosmické agentury. Experti se obávají, že přijdou o knihy a další data. Šéf agentury říká, že to není pravda.

„Těžko si dokážu představit, jak by výzkumné centrum tak vysoké kvality, jakým je Goddardovo, nebo jakékoli jiné centrum NASA, mohlo fungovat bez knihovny, bez centrální sbírky,“ řekl pro televizní stanici NBC jeden z vědců NASA.

Velká výzkumná knihovna, kterou má NASA v Goddardově centru vesmírných letů v městě Greenbelt v Marylandu, byla zásadním centrem informací pro celou americkou vesmírnou agenturu. Tisíce knih a vědeckých časopisů obsahují informace, které nelze najít nikde jinde (minimálně pro vědce z USA) – už jen proto, že jsou v papírové podobě a nedařilo se je zatím digitalizovat. Jde mimo jiné například o díla sovětských vědců popisující jejich rané mise v 60. a 70. letech dvacátého století.

Od konce minulého roku ale tento zdroj už není k dispozici: všechny osobní služby knihovny byly 9. prosince na dva měsíce pozastaveny. Teď tam probíhá šedesátidenní revize sbírek, během které se od začátku ledna 2026 nedají knihy vypůjčovat ani fyzicky, ani digitálně.

Několik vědců se specializací na astronomii a kosmické lety uvedlo pro stanici NBC, že se bez těchto dat nedokáží obejít a že si neumí představit, jak by mohla agentura bez takové centrální knihovny fungovat.

Co bude s knihami

Šéf NASA Jared Isaacman vydal na sociálních médiích prohlášení, kde uzavření knihovny vysvětluje. Podle něj se knihovna „uzavírá v rámci dlouhodobě plánované konsolidace zařízení schválené v roce 2022 předchozí Bidenovou administrativou“ a že „výzkumníci NASA budou mít i nadále přístup k vědeckým informacím a zdrojům, které potřebují ke své práci“. Dodal, že „NASA postupuje podle promyšleného procesu hodnocení materiálů, aby zajistila jejich digitalizaci, převod do jiných knihoven nebo jinou formu uchování pro historické účely“.

Deník New York Times tvrdí, že knihovna byla uzavřena Trumpovou administrativou v rámci navrhovaných drastických škrtů a rozsáhlého propouštění ve vládní agentuře v uplynulém roce. Tento krok by podle deníku mohl ohrozit desítky tisíc knih, dokumentů a časopisů.

Jacob Richmond, mluvčí NASA, informoval, že agentura během následujících dvou měsíců provede revizi knihovních fondů a část materiálu bude uložena ve vládním skladu, zatímco zbývající položky budou „vyhozeny“, jak uvádí zpráva v deníku New York Times. Podle Isaacmana je to zkreslené a NASA se o vše postará.

Zavření knihovny následuje po uzavření sedmi dalších knihoven NASA v USA od roku 2022, přičemž tři z nich byly uzavřeny v roce 2025.

Vědecké operace NASA zaznamenaly pod Trumpovou administrativou výrazné rozpočtové škrty. Zpráva neziskové organizace The Planetary Society, která se věnuje kosmickým letům, tvrdí, že rok 2025 znamenal nejnižší rozpočet NASA od roku 1961, pokud se zohlední inflace, a označuje to za „událost na úrovni vyhynutí pro nejproduktivnější, nejúspěšnější a nejširší podporovanou činnost této kosmické agentury“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...