Vědecká knihovna NASA zavřela. Řeší se, kdo za to může

NASA uzavřela jednu z nejdůležitějších vědeckých knihoven této kosmické agentury. Experti se obávají, že přijdou o knihy a další data. Šéf agentury říká, že to není pravda.

„Těžko si dokážu představit, jak by výzkumné centrum tak vysoké kvality, jakým je Goddardovo, nebo jakékoli jiné centrum NASA, mohlo fungovat bez knihovny, bez centrální sbírky,“ řekl pro televizní stanici NBC jeden z vědců NASA.

Velká výzkumná knihovna, kterou má NASA v Goddardově centru vesmírných letů v městě Greenbelt v Marylandu, byla zásadním centrem informací pro celou americkou vesmírnou agenturu. Tisíce knih a vědeckých časopisů obsahují informace, které nelze najít nikde jinde (minimálně pro vědce z USA) – už jen proto, že jsou v papírové podobě a nedařilo se je zatím digitalizovat. Jde mimo jiné například o díla sovětských vědců popisující jejich rané mise v 60. a 70. letech dvacátého století.

Od konce minulého roku ale tento zdroj už není k dispozici: všechny osobní služby knihovny byly 9. prosince na dva měsíce pozastaveny. Teď tam probíhá šedesátidenní revize sbírek, během které se od začátku ledna 2026 nedají knihy vypůjčovat ani fyzicky, ani digitálně.

Několik vědců se specializací na astronomii a kosmické lety uvedlo pro stanici NBC, že se bez těchto dat nedokáží obejít a že si neumí představit, jak by mohla agentura bez takové centrální knihovny fungovat.

Co bude s knihami

Šéf NASA Jared Isaacman vydal na sociálních médiích prohlášení, kde uzavření knihovny vysvětluje. Podle něj se knihovna „uzavírá v rámci dlouhodobě plánované konsolidace zařízení schválené v roce 2022 předchozí Bidenovou administrativou“ a že „výzkumníci NASA budou mít i nadále přístup k vědeckým informacím a zdrojům, které potřebují ke své práci“. Dodal, že „NASA postupuje podle promyšleného procesu hodnocení materiálů, aby zajistila jejich digitalizaci, převod do jiných knihoven nebo jinou formu uchování pro historické účely“.

Deník New York Times tvrdí, že knihovna byla uzavřena Trumpovou administrativou v rámci navrhovaných drastických škrtů a rozsáhlého propouštění ve vládní agentuře v uplynulém roce. Tento krok by podle deníku mohl ohrozit desítky tisíc knih, dokumentů a časopisů.

Jacob Richmond, mluvčí NASA, informoval, že agentura během následujících dvou měsíců provede revizi knihovních fondů a část materiálu bude uložena ve vládním skladu, zatímco zbývající položky budou „vyhozeny“, jak uvádí zpráva v deníku New York Times. Podle Isaacmana je to zkreslené a NASA se o vše postará.

Zavření knihovny následuje po uzavření sedmi dalších knihoven NASA v USA od roku 2022, přičemž tři z nich byly uzavřeny v roce 2025.

Vědecké operace NASA zaznamenaly pod Trumpovou administrativou výrazné rozpočtové škrty. Zpráva neziskové organizace The Planetary Society, která se věnuje kosmickým letům, tvrdí, že rok 2025 znamenal nejnižší rozpočet NASA od roku 1961, pokud se zohlední inflace, a označuje to za „událost na úrovni vyhynutí pro nejproduktivnější, nejúspěšnější a nejširší podporovanou činnost této kosmické agentury“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.