NASA

Vědci stále studují obří tsunami, která se přelévala vloni v září vlnami grónského fjordu. Vědci z NASA zjistili, že nad oblastí náhodou v té době prolétala družice, která je schopná měřit výšku vodní hladiny. Teď ukázali, co naměřila.

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Astronomové popsali velmi vzdálenou diskovou galaxii, která má vlastnosti nečekaně podobné „naší“ Mléčné dráze. Podle vědců je to neočekávané a výsledky měření by mohly změnit chápání toho, jak vlastně galaxie vznikají.

Astronauti poletí na Měsíc zřejmě v kombinéze, pod kterou je podepsaná také známá italská módní společnost Prada. Ta se s firmou Axiom Space podílí na přípravě skafandrů, které využijí astronauti v misi Artemis III, kterou plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Na nedávném snímku pořízeném vozítkem Perseverance je vidět skupina kamenů roztroušených po písečné krajině Marsu, mezi nimi i podivně vypadající skála, která připomíná obličej ležící na boku.

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

Z kazachstánského kosmodromu Bajkonur úspěšně odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici loď Sojuz MS-26. Na palubě má tříčlennou posádku – dva ruské kosmonauty a Američana Dona Pettita. Ten se stal v 69 letech vůbec nejstarším aktivním astronautem. Do oddílu astronautů se dostal na čtvrtý pokus – v roce 1996. Na svůj první let čekal šest let. Pak ale ve vesmíru strávil rovnou půl roku. Posádka aktuálního letu by na vesmírné stanici měla strávit asi šest měsíců, během nichž provede přes čtyřicet vědeckých experimentů. V plánu je také výstup do volného vesmíru.

Z kosmodromu na Floridě v úterý dopoledne po několika odkladech kvůli špatnému počasí odstartovala v lodi Crew Dragon posádka mise Polaris Dawn. Čtveřici astronautů čeká řada úkolů, hlavně se ale pokusí o historicky první komerční výstup do volného kosmického prostoru. O riskantní operaci se po intenzivním výcviku pokusí americký miliardář Jared Isaacman a specialistka společnosti SpaceX. Firma miliardáře Elona Muska let provozuje a zčásti financuje. Na oběžnou dráhu letí také bývalý vojenský pilot a další specialistka SpaceX.

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.

Problémová vesmírná loď Starliner americké společnosti Boeing v sobotu úspěšně přistála na Zemi. Plavidlo se vrátilo bez posádky – dva astronauti, které na orbitu vyvezlo letos v červnu původně na osmidenní misi, zůstanou na ISS až do února příštího roku, kdy se vrátí v lodi konkurenční firmy SpaceX.

Asteroid o průměru asi jeden metr v noci na čtvrtek shořel jako zářící ohnivá koule v zemské atmosféře nad Filipínami. Byl to teprve devátý asteroid, který se podařilo objevit před dopadem, a bylo tak možné jeho zánik sledovat. Na těleso předem upozornily Americký Národní úřad pro vesmír a letectví (NASA) i Evropská kosmická agentura (ESA).

Uvelebený v kopcovité krajině Západní Virginie na východě Spojených států začíná svou noční stráž obrovský radioteleskop; jako každý den po setmění bude zkoumat kosmos a snažit se odhalit jeho tajemství. Pokud mimo Zemi existuje inteligentní život, týmy pracující v observatoři Green Bank, která zahrnuje největší pohyblivý radioteleskop na světě, by to mohly zjistit jako první, píše agentura AFP.

Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zemi až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zpáteční let s původní lodí by podle úřadu „nebyl dostatečně bezpečný“. Starliner, který vyrobila společnost Boeing, ohlásil při konečné fázi svého prvního letu únik paliva a selhání několika naváděcích trysek. Astronauty tak zpět dopraví zařízení konkurenta Boeingu – firmy SpaceX.

Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi země proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Vůdci Vladimiru Putinovi to však nepřekáží v přípravách ambiciózních plánů ve vesmíru, píše polský list Rzeczpospolita.

Každému se asi už někdy stalo, že uvázl v porouchaném vlaku či výtahu nebo kvůli chybě v systémech zůstal trčet na letišti. Ve svým způsobem analogické situaci jsou astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Sunita Williamsová a Barry Wilmore, kteří jsou v rámci původně osmidenní mise už více než dva měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zdá se, že kosmická loď, která je tam dopravila, a sice zbrusu nový Starliner od společnosti Boeing, je možná nebude schopna bezpečně dostat zpět na Zemi, píše server stanice BBC.

Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Popsali to vědci v nové analýze dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Letní obloha je bohatá na atmosférické a vesmírné úkazy. Populární je meteorický roj Perseidy, vidět je i kometa Olbers. Díky častějším bouřkám se astrofotografové snaží zachytit také jeden vzácný jev – rudé skřítky. Jedná se o nadoblačné blesky, které jsou zatím málo popsané.

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.