Hromy a blesky nad rudým pískem. NASA poprvé popsala výboje na Marsu

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA na Marsu na svůj mikrofon poprvé zaznamenalo hřmění a signály charakteristické pro elektrické výboje. Informuje o tom vědecký časopis Nature. Marsovské blesky podle expertů patrně vznikají třením prachových částic.

Na Marsu se nedá hovořit o skutečných bouřích, ale podle vědců se v atmosféře Marsu zjevně dají detekovat jednotlivé blesky. Indicie k tomu byly k dispozici už téměř před dvěma desetiletími, kdy vědci z americké Michiganské univerzity elektrické výboje vyvozovali z radiových signálů uvnitř prachové bouře.

Teď jiný tým s pomocí roveru Perseverance na rudé planetě vystopoval přímo elektrické výboje. Tento objev má i velmi praktické dopady – experti v Nature upozornili, že nebezpečí plynoucí z blesků je třeba brát v úvahu při plánování pilotovaných misí k Marsu.

Na Zemi, a pravděpodobně i na plynných obrech Jupiteru a Saturnu, vznikají bouřky srážkami vodních kapiček a ledových krystalků, což vede k oddělení kladných a záporných elektrických nábojů. Mars je na to, aby k tomuto procesu došlo, příliš suchý, ale elektrické náboje zde mohou vznikat třením prachových částic o sebe, vysvětlují vědci.

Na Marsu neustále vznikají malé víry, kterým se říká prachoví čertíci. Kromě toho se tu mohou formovat obrovské prachové bouře pohlcující oblasti o průměru tisíců kilometrů. „Existence elektrické aktivity na Marsu se proto dlouho předpokládala,“ uvedli nyní vědci v čele s Baptistem Chidem z Toulouské univerzity ve Francii. „Taková aktivita ale až doposud nikdy nebyla prokázána přímo,“ zdůraznil tým.

Pětapadesát blesků

Chide a jeho tým prozkoumali data shromážděná vozítkem Perseverance, které v roce 2021 přistálo v kráteru Jezero na severní polokouli Marsu. V záznamech mikrofonu instalovaného na Perseverance objevili 55 událostí naznačujících elektrické výboje v blízkosti roveru.

Mikrofon slyšitelně zaregistroval hromy od výbojů a také neslyšitelné signály před každým hromem. Vědci vysvětlili, že magnetické pole vznikající výbojem indukovalo elektrický proud v elektronice mikrofonu. Kromě toho k 54 událostem došlo během silného větru.

Experti ale upozornili také na to, že elektrické výboje podporují tvorbu vysoce oxidačních látek, jako je peroxid vodíku. Protože tyto látky působí jako cytotoxiny, zhoršují vyhlídky na nalezení mikroorganismů na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...