Nature

Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Brněnský matematik a fotograf Miloslav Druckmüller získal Cenu Františka Nušla. Své nejvyšší ocenění mu udělila Česká astronomická společnost za mimořádné výsledky při počítačovém zpracování snímků pořizovaných při zatmění Slunce.

Společnost DeepMind použila umělou inteligenci (AI) k navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Firma, která spadá pod Google, to označuje za průlom, který podle ní půjde brzy použít ke zlepšení technologií v reálném světě.

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature.

Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový americký komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů.

Archeologové, kteří zkoumali nařezané klády a další dřevěné nástroje na nalezišti poblíž vodopádů Kalambo v Zambii, zjistili, že toto osídlení je mnohem starší, než dříve předpokládali. Artefakty podle nich pocházejí z doby před téměř půl milionem let – to znamená, že je nemohl vytvořit náš druh Homo sapiens. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.

Oceánské proudy u Antarktidy vlivem rychle tajících ledovců prudce zpomalují, což bude mít katastrofální důsledky pro klima. K tomuto závěru dospěli australští vědci v nové studii, kterou vydali v časopise Nature. Podle jejich propočtů hlubokomořské antarktické proudy do roku 2050 zpomalí až o čtyřicet procent, čímž se naruší schopnost vody pohlcovat oxid uhličitý a dál urychlí tání ledu, dalekosáhle to ovlivní i ekosystémy.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Tajemství starověkých egyptských balzamovačů a mumifikátorů bylo odhaleno. Vědci se díky novému objevu skvěle zachovalé dílny podívali do zákulisí tohoto podnikání.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Imunitní reakce se liší u lidí podle jejich pohlaví více, než se čekalo. Nová studie zkoumala, jak se mění v souvislosti s onemocněním covidem-19, a ukázala, že imunitní systém mužů, kteří covid prodělali, propříště reaguje na jiný virus výrazněji než systém žen.

Podle ve středu zveřejněné analýzy milionů výzkumných prací a patentů se tempo převratných vědeckých objevů a technologických inovací zpomaluje – a to přesto, že celkové množství nových poznatků neustále roste.