Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Nově detekované neutrino je asi třicetkrát energetičtější než předchozí rekordman. Vědci předpokládají, že pochází z oblasti mimo „naši“ galaxii Mléčná dráha. Přesné místo, odkud částice přiletěla, ale zatím nedokázali odhalit.

Neutrina vznikají ve hvězdách podobného typu, jako je Slunce. A jsou prakticky všude: než dočtete tuto větu, tak jich vaším tělem proletí několik desítek miliard. Jenže mají tak malou hmotnost, že téměř s ničím nereagují – takže při průchodu organismem nebo čímkoliv jiným se nic nestane. Přezdívá se jim proto „částice-duchové“ (ghost particles). Protože nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím, je velmi obtížné je detekovat.

Jejich existence se předpovídala už ve 30. letech minulého století, první neutrina se pak podařilo skutečně objevit v roce 1956. Vědci ale neumí detekovat neutrina sama o sobě. Místo toho měří, co se stane, když částice narazí do jiných kousků hmoty. Existuje několik detektorů těchto částic, které se snaží tyto interakce změřit – a další se staví.

Lovci duchů

Před dvěma lety se jedno neutrino srazilo s hmotou a vytvořilo malou částici zvanou mion, která proletěla podvodním detektorem a přitom došlo k záblesku modrého světla. Vědci tuto interakci intenzivně zkoumali a tento týden zveřejnili výsledky výzkumu: zpětně odhadli energii neutrina a své výsledky publikovali ve středu v časopise Nature.

„Je to součást snahy pochopit procesy související s nejvyšší energií ve vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Aart Heijboer z Národního ústavu pro subatomární fyziku Nikhef v Nizozemsku.

Detektor, který objev učinil, je součástí hlubokomořské neutrinové observatoře, která je stále ve výstavbě. Detektory neutrin jsou často umístěny pod vodou, pod ledem nebo hluboko pod zemí, aby byly chráněny před zářením na zemském povrchu, jež by mohlo citlivé měření narušit.

Experiment je nový, takže vědci zatím nezachytili neutrin mnoho. Předpokládali sice, že takto energetická neutrina existují, ale měla by být vzácná. Jenže na jedno takové narazili hned na začátku měření. Trochu to připomíná situaci, jako by člověk vyhrál hlavní výhru v loterii hned poté, co si poprvé vsadí. Je to možné, ale velmi, velmi nepravděpodobné.

Fyzici mají vysvětlení: tak brzký nález tohoto energetického neutrina by mohl znamenat, že jich existuje mnohem více, než si vědci původně mysleli, a jsou tedy ve vesmíru mnohem rozšířenější.

„Je to znamení, že jsme na správné cestě, a také náznak toho, že by nás mohlo čekat překvapení,“ řekl fyzik Denver Whittington ze Syracuské univerzity v New Yorku, který se na novém výzkumu nepodílel, agentuře AP. Podle fyzičky Mary Bishaiové z Brookhavenské národní laboratoře v New Yorku je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné určit zdroj neutrina. „Stalo se to zatím jen jednou,“ řekla Bishaiová, která se na studii nepodílela. „Musíme se podívat, co pozorují i ostatní přístroje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...