Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Nově detekované neutrino je asi třicetkrát energetičtější než předchozí rekordman. Vědci předpokládají, že pochází z oblasti mimo „naši“ galaxii Mléčná dráha. Přesné místo, odkud částice přiletěla, ale zatím nedokázali odhalit.

Neutrina vznikají ve hvězdách podobného typu, jako je Slunce. A jsou prakticky všude: než dočtete tuto větu, tak jich vaším tělem proletí několik desítek miliard. Jenže mají tak malou hmotnost, že téměř s ničím nereagují – takže při průchodu organismem nebo čímkoliv jiným se nic nestane. Přezdívá se jim proto „částice-duchové“ (ghost particles). Protože nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím, je velmi obtížné je detekovat.

Jejich existence se předpovídala už ve 30. letech minulého století, první neutrina se pak podařilo skutečně objevit v roce 1956. Vědci ale neumí detekovat neutrina sama o sobě. Místo toho měří, co se stane, když částice narazí do jiných kousků hmoty. Existuje několik detektorů těchto částic, které se snaží tyto interakce změřit – a další se staví.

Lovci duchů

Před dvěma lety se jedno neutrino srazilo s hmotou a vytvořilo malou částici zvanou mion, která proletěla podvodním detektorem a přitom došlo k záblesku modrého světla. Vědci tuto interakci intenzivně zkoumali a tento týden zveřejnili výsledky výzkumu: zpětně odhadli energii neutrina a své výsledky publikovali ve středu v časopise Nature.

„Je to součást snahy pochopit procesy související s nejvyšší energií ve vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Aart Heijboer z Národního ústavu pro subatomární fyziku Nikhef v Nizozemsku.

Detektor, který objev učinil, je součástí hlubokomořské neutrinové observatoře, která je stále ve výstavbě. Detektory neutrin jsou často umístěny pod vodou, pod ledem nebo hluboko pod zemí, aby byly chráněny před zářením na zemském povrchu, jež by mohlo citlivé měření narušit.

Experiment je nový, takže vědci zatím nezachytili neutrin mnoho. Předpokládali sice, že takto energetická neutrina existují, ale měla by být vzácná. Jenže na jedno takové narazili hned na začátku měření. Trochu to připomíná situaci, jako by člověk vyhrál hlavní výhru v loterii hned poté, co si poprvé vsadí. Je to možné, ale velmi, velmi nepravděpodobné.

Fyzici mají vysvětlení: tak brzký nález tohoto energetického neutrina by mohl znamenat, že jich existuje mnohem více, než si vědci původně mysleli, a jsou tedy ve vesmíru mnohem rozšířenější.

„Je to znamení, že jsme na správné cestě, a také náznak toho, že by nás mohlo čekat překvapení,“ řekl fyzik Denver Whittington ze Syracuské univerzity v New Yorku, který se na novém výzkumu nepodílel, agentuře AP. Podle fyzičky Mary Bishaiové z Brookhavenské národní laboratoře v New Yorku je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné určit zdroj neutrina. „Stalo se to zatím jen jednou,“ řekla Bishaiová, která se na studii nepodílela. „Musíme se podívat, co pozorují i ostatní přístroje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...