Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Nově detekované neutrino je asi třicetkrát energetičtější než předchozí rekordman. Vědci předpokládají, že pochází z oblasti mimo „naši“ galaxii Mléčná dráha. Přesné místo, odkud částice přiletěla, ale zatím nedokázali odhalit.

Neutrina vznikají ve hvězdách podobného typu, jako je Slunce. A jsou prakticky všude: než dočtete tuto větu, tak jich vaším tělem proletí několik desítek miliard. Jenže mají tak malou hmotnost, že téměř s ničím nereagují – takže při průchodu organismem nebo čímkoliv jiným se nic nestane. Přezdívá se jim proto „částice-duchové“ (ghost particles). Protože nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím, je velmi obtížné je detekovat.

Jejich existence se předpovídala už ve 30. letech minulého století, první neutrina se pak podařilo skutečně objevit v roce 1956. Vědci ale neumí detekovat neutrina sama o sobě. Místo toho měří, co se stane, když částice narazí do jiných kousků hmoty. Existuje několik detektorů těchto částic, které se snaží tyto interakce změřit – a další se staví.

Lovci duchů

Před dvěma lety se jedno neutrino srazilo s hmotou a vytvořilo malou částici zvanou mion, která proletěla podvodním detektorem a přitom došlo k záblesku modrého světla. Vědci tuto interakci intenzivně zkoumali a tento týden zveřejnili výsledky výzkumu: zpětně odhadli energii neutrina a své výsledky publikovali ve středu v časopise Nature.

„Je to součást snahy pochopit procesy související s nejvyšší energií ve vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Aart Heijboer z Národního ústavu pro subatomární fyziku Nikhef v Nizozemsku.

Detektor, který objev učinil, je součástí hlubokomořské neutrinové observatoře, která je stále ve výstavbě. Detektory neutrin jsou často umístěny pod vodou, pod ledem nebo hluboko pod zemí, aby byly chráněny před zářením na zemském povrchu, jež by mohlo citlivé měření narušit.

Experiment je nový, takže vědci zatím nezachytili neutrin mnoho. Předpokládali sice, že takto energetická neutrina existují, ale měla by být vzácná. Jenže na jedno takové narazili hned na začátku měření. Trochu to připomíná situaci, jako by člověk vyhrál hlavní výhru v loterii hned poté, co si poprvé vsadí. Je to možné, ale velmi, velmi nepravděpodobné.

Fyzici mají vysvětlení: tak brzký nález tohoto energetického neutrina by mohl znamenat, že jich existuje mnohem více, než si vědci původně mysleli, a jsou tedy ve vesmíru mnohem rozšířenější.

„Je to znamení, že jsme na správné cestě, a také náznak toho, že by nás mohlo čekat překvapení,“ řekl fyzik Denver Whittington ze Syracuské univerzity v New Yorku, který se na novém výzkumu nepodílel, agentuře AP. Podle fyzičky Mary Bishaiové z Brookhavenské národní laboratoře v New Yorku je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné určit zdroj neutrina. „Stalo se to zatím jen jednou,“ řekla Bishaiová, která se na studii nepodílela. „Musíme se podívat, co pozorují i ostatní přístroje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...