Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Nově detekované neutrino je asi třicetkrát energetičtější než předchozí rekordman. Vědci předpokládají, že pochází z oblasti mimo „naši“ galaxii Mléčná dráha. Přesné místo, odkud částice přiletěla, ale zatím nedokázali odhalit.

Neutrina vznikají ve hvězdách podobného typu, jako je Slunce. A jsou prakticky všude: než dočtete tuto větu, tak jich vaším tělem proletí několik desítek miliard. Jenže mají tak malou hmotnost, že téměř s ničím nereagují – takže při průchodu organismem nebo čímkoliv jiným se nic nestane. Přezdívá se jim proto „částice-duchové“ (ghost particles). Protože nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím, je velmi obtížné je detekovat.

Jejich existence se předpovídala už ve 30. letech minulého století, první neutrina se pak podařilo skutečně objevit v roce 1956. Vědci ale neumí detekovat neutrina sama o sobě. Místo toho měří, co se stane, když částice narazí do jiných kousků hmoty. Existuje několik detektorů těchto částic, které se snaží tyto interakce změřit – a další se staví.

Lovci duchů

Před dvěma lety se jedno neutrino srazilo s hmotou a vytvořilo malou částici zvanou mion, která proletěla podvodním detektorem a přitom došlo k záblesku modrého světla. Vědci tuto interakci intenzivně zkoumali a tento týden zveřejnili výsledky výzkumu: zpětně odhadli energii neutrina a své výsledky publikovali ve středu v časopise Nature.

„Je to součást snahy pochopit procesy související s nejvyšší energií ve vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Aart Heijboer z Národního ústavu pro subatomární fyziku Nikhef v Nizozemsku.

Detektor, který objev učinil, je součástí hlubokomořské neutrinové observatoře, která je stále ve výstavbě. Detektory neutrin jsou často umístěny pod vodou, pod ledem nebo hluboko pod zemí, aby byly chráněny před zářením na zemském povrchu, jež by mohlo citlivé měření narušit.

Experiment je nový, takže vědci zatím nezachytili neutrin mnoho. Předpokládali sice, že takto energetická neutrina existují, ale měla by být vzácná. Jenže na jedno takové narazili hned na začátku měření. Trochu to připomíná situaci, jako by člověk vyhrál hlavní výhru v loterii hned poté, co si poprvé vsadí. Je to možné, ale velmi, velmi nepravděpodobné.

Fyzici mají vysvětlení: tak brzký nález tohoto energetického neutrina by mohl znamenat, že jich existuje mnohem více, než si vědci původně mysleli, a jsou tedy ve vesmíru mnohem rozšířenější.

„Je to znamení, že jsme na správné cestě, a také náznak toho, že by nás mohlo čekat překvapení,“ řekl fyzik Denver Whittington ze Syracuské univerzity v New Yorku, který se na novém výzkumu nepodílel, agentuře AP. Podle fyzičky Mary Bishaiové z Brookhavenské národní laboratoře v New Yorku je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné určit zdroj neutrina. „Stalo se to zatím jen jednou,“ řekla Bishaiová, která se na studii nepodílela. „Musíme se podívat, co pozorují i ostatní přístroje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 6 mminutami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled