Slunce

Když 2. prosince 1995 odstartovala do vesmíru sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), měla tam strávit pouhé dva roky. Po třiceti letech je stále v kosmu a nabízí lidstvu nepřetržitý detailní výhled na Slunce. Díky ní mohou vědci sledovat naši hvězdu už celé tři cykly, které trvají jedenáct let.

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Do konce tohoto týdne vystoupají nejvyšší teploty přes den na dvanáct až sedmnáct stupňů Celsia, v noci a ráno klesnou na deset až pět stupňů. Na severu a severovýchodě země zůstane obloha přes víkend zatažená a bude tam pršet, jinde se srážky objeví jen výjimečně a ukáže se i slunce. Na začátku příštího týdne se ochladí, na horách má sněžit, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Při pohledu z boku vypadá Mléčná dráha jako plochý disk. Nová data z kosmického dalekohledu Gaia ale ukazují, že se tento disk vlní, jako by jím něco procházelo.

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.

Astrofyzik Stephen Hawking přišel před půlstoletím s předpovědí, která naznačovala, co se stane, když splynou dvě černé díry. Nejnovější pozorování gravitačních vln to plně potvrdilo.

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Do Česka se ve druhé polovině týdne vrací letní počasí, bude slunečno a o víkendu teploty překročí tropickou třicítku. V neděli odpoledne se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky nebo bouřky. Podobný ráz počasí vydrží podle meteorologů i na začátku příštího týdne.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Lidé, kteří vyrábějí elektřinu a sdílejí ji, musí mít od července podepsanou smlouvu o odpovědnosti za odchylku. Od 1. srpna dokonce výrobce bez ní lze označit za zdroj neoprávněné dodávky a hrozí jim pokuty nebo dálkové odpojení od sítě. Podle Elektroenergetického datového centra je takových subjektů ještě několik set. Obecně zájemců o sdílení energie přibývá, nyní je registrováno 27 tisíc zákazníků, kteří si od loňského srpna poslali 25 gigawatthodin.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.

Meteorologové varují před vysokými teplotami, které v neděli a v pondělí na jihu Moravy přesáhnou 31 stupňů Celsia. V polovině příštího týdne by měly překročit hranici 34 stupňů Celsia. Minulý týden ve čtvrtek zažilo Česko nejteplejší den od začátku roku. Hranici takzvaného supertropického dne, tedy 35 stupňů, evidovalo šest stanic měřících alespoň třicet let.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.