Slunce

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.

Meteorologové varují před vysokými teplotami, které v neděli a v pondělí na jihu Moravy přesáhnou 31 stupňů Celsia. V polovině příštího týdne by měly překročit hranici 34 stupňů Celsia. Minulý týden ve čtvrtek zažilo Česko nejteplejší den od začátku roku. Hranici takzvaného supertropického dne, tedy 35 stupňů, evidovalo šest stanic měřících alespoň třicet let.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

V posledních letech výrazně stoupl počet lidí s onemocněním kůže, zejména zhoubným melanomem. Lékaři ročně diagnostikují tento nádor u více než tří tisíc lidí. Do roku 2050 se očekává výrazný nárůst o čtyřicet procent. Mezi rizikové faktory patří nejen nadměrné slunění, ale i časté používání solárií nebo UV lamp na gelové nehty. Šance na úspěšné vyléčení zvyšuje včasné vyšetření. V příštích týdnech budou mít lidé opět možnost se nechat zdarma vyšetřit na náměstích po celé republice.

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Česko čeká týden s nadprůměrnými jarními teplotami. Mrazivá rána mají střídat teplá a slunečná odpoledne bez deště. Teploty mohou vystoupat nad patnáct stupňů. Nejtepleji bude v druhé polovině týdne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Sen o energii zdarma, kterou lidstvo bude vyrábět stejně snadno jako Slunce, je snem už téměř tři čtvrtě století. Čínští fyzici teď výrazně zlepšili fúzní reaktor, který po modernizaci překonal rekord v udržení stabilní vysoké teploty.

O víkendu se mírně oteplí, denní teploty mohou dosáhnout až šesti stupňů Celsia. Tam, kde se udrží nízká oblačnost, ale bude jen kolem nuly. Inverzní počasí v Česku vydrží týden, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Letos bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028. Rok 2025 nabídne i další zajímavé jevy na obloze – meteorické roje, četné planetární konstelace, zákryty planet Měsícem, polární záře i částečné zatmění Slunce. A už nyní se dá pozorovat meteorický roj Kvadrantid.

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Silné sluneční erupce nejsou v poslední době neobvyklé, jelikož Slunce právě prochází maximem svého 25. cyklu aktivity. Ve středu 9. října ráno došlo v aktivní oblasti blízko středu hvězdy k dlouho očekávané erupci. Spolu s ní byl zaznamenán mohutný výron koronální hmoty směřující přímo k Zemi. Elektronová vlna dorazila do zemské magnetosféry ve čtvrtek večer, přičemž vysokoenergetické protony způsobily radiační bouři již o něco dříve. V průběhu noci na pátek pak byla i nad Českem k vidění intenzivní polární záře.

S odchodem tlakové níže Boris se nad téměř celou Českou republikou objeví slunce. Teploty překročí dvacet stupňů a srážky v dalších dnech prakticky zmizí.

Nadměrné opalování škodí kůži, pravidelné a správné používání opalovacích přípravků ji ale může ochránit před slunečními paprsky. Lidé, kteří používají krémy s vysokým faktorem, se ale kvůli nedostatečné aplikaci přesto spálí. Pokud by je aplikovali přiměřeně, nemuseli by používat výrobky s SPF faktorem vyšším než 15. Stoprocentní ochranu ale podle odborníků neposkytuje žádný z nich.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.