Slunce

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Silné sluneční erupce nejsou v poslední době neobvyklé, jelikož Slunce právě prochází maximem svého 25. cyklu aktivity. Ve středu 9. října ráno došlo v aktivní oblasti blízko středu hvězdy k dlouho očekávané erupci. Spolu s ní byl zaznamenán mohutný výron koronální hmoty směřující přímo k Zemi. Elektronová vlna dorazila do zemské magnetosféry ve čtvrtek večer, přičemž vysokoenergetické protony způsobily radiační bouři již o něco dříve. V průběhu noci na pátek pak byla i nad Českem k vidění intenzivní polární záře.

S odchodem tlakové níže Boris se nad téměř celou Českou republikou objeví slunce. Teploty překročí dvacet stupňů a srážky v dalších dnech prakticky zmizí.

Nadměrné opalování škodí kůži, pravidelné a správné používání opalovacích přípravků ji ale může ochránit před slunečními paprsky. Lidé, kteří používají krémy s vysokým faktorem, se ale kvůli nedostatečné aplikaci přesto spálí. Pokud by je aplikovali přiměřeně, nemuseli by používat výrobky s SPF faktorem vyšším než 15. Stoprocentní ochranu ale podle odborníků neposkytuje žádný z nich.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.

Zemi v pátek zasáhla geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Způsobují ji solární erupce, kterých bylo v uplynulých dnech neobvykle mnoho. A právě kvůli tomu byla na severní polokouli mimořádně dobře viditelná polární záře. Erupce na Slunci budou pravděpodobně pokračovat i během víkendu. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v souvislosti s tím varuje před výpadky systému satelitní navigace nebo distribuce elektřiny.

Na obloze nad Českem lidé v noci mohou pozorovat polární záři, kterou způsobila mimořádná eruptivní aktivita Slunce. Tento přírodní úkaz by měl být pozorovatelný i v noci ze soboty na neděli. Zájemci by si měli pro pozorování oblohy najít oblast s výhledem k severu mimo světelné znečištění. Redakci Vědy ČT24 zaslali uživatelé Facebooku své snímky.

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

Rakoviny kůže podle odborníků dál přibývá, v roce 2040 může být u mužů nejčastější a u žen druhá po nádoru prsu. S prevencí nádoru, ale i jeho včasným zachycením, mohou pomoci i mobilní aplikace. Odborníci to v pondělí řekli na tiskové konferenci k osvětové akci Stan proti melanomu, která začala v Praze. V dalších městech bude možné nechat si znaménka zdarma vyšetřit dermatologem i v květnu a červnu.

Úplné zatmění Slunce mohli v pondělí jako první sledovat nadšenci v Mazatlánu na východě Mexika. Takzvaný pás totality, odkud je pozorovatelné, vedl s délkou čtyři tisíce kilometrů napříč patnácti americkými státy. Do pásu přicestovalo asi pět milionů lidí, dalších dvaatřicet milionů v něm žije. Lidé si při sledování úkazu chránili zrak nejrůznějšími předměty, například krabicí či jednoduchým páskem.

Nad Severní Amerikou bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Jev podle odhadů sledovaly desítky až stovky milionů lidí. Po trase byly vyprodané nebo několikanásobně zdražené hotely, psala americká média. V Česku bude možné sledovat úplné zatmění Slunce až za 111 let.

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.

Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z území Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podle meteorologů bude s ohledem na oblačnost větší šance vidět úkaz na Vysočině, Moravě a ve Slezsku.

Slunce se blíží k vrcholu svého jedenáctiletého cyklu, takže je mimořádně aktivní. Důkazem jsou tři erupce, k nimž došlo během posledního dne. Všechny patřily do třídy těch nejsilnějších – naštěstí ale mířily mimo Zemi.

Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý a v první polovině i větrný. V některých dnech budou odpolední maxima až o deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. Kvůli velké oblačnosti lze očekávat také velmi teplé noci. Pršet, a na horách případně i sněžit, může hlavně ve středu a ve čtvrtek, kdy se přechodně ochladí. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Brněnský matematik a fotograf Miloslav Druckmüller získal Cenu Františka Nušla. Své nejvyšší ocenění mu udělila Česká astronomická společnost za mimořádné výsledky při počítačovém zpracování snímků pořizovaných při zatmění Slunce.

Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array zachytili extrémně silnou energetickou částici, kterou pojmenovali Amaterasu podle japonské bohyně Slunce. Její původ zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému možnému zdroji, například galaxii. Na novém výzkumu se podílel i odborník z Akademie věd ČR.

Ve čtvrtek ráno od svítání mohli lidé pozorovat jasnou Venuši vedle srpku Měsíce. Dopoledne se pak zmenšovala úhlová vzdálenost mezi oběma tělesy a krátce před jedenáctou hodinou Měsíc Venuši asi na hodinu zakryl.

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.