Slunce

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.

Nad Českem se objevil saharský prach. V následujících dnech to podle meteorologů ovlivní počasí. Obloha bude zakalenější, nebude tak modrá. Východy a západy Slunce budou barevnější.

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Do neděle bude v Česku převážně zataženo, občas zaprší, na horách může i sněžit, srážek bude více o víkendu. Teploty přes den budou stoupat většinou k šesti stupňům Celsia, v noci bude kolem nuly. Po víkendu se mírně ochladí a mraky na obloze by se mohly alespoň částečně protrhat, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky slavné mlhoviny NGC 7293, přezdívané také Boží oko. Tentokrát se pomocí teleskopu umístěného v kosmu podívali na detaily, jež dříve nedokázali pozorovat.

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nadcházející víkend v Česku má být většinou slunečný, s výjimkou jihozápadních Čech a Slezska. Teploty se mají udržet kolem bodu mrazu nebo lehce nad ním. Srážky meteorologové nečekají, sněžit může do neděle jen slabě na severu a severovýchodě země. Vyplývá to z informací na webu a facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Od příštího týdne se má výrazně ochladit, častější bude na začátku nového roku nejspíš také sněžení.

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V Česku bude do konce týdne převážně zataženo a mlhavo, slunce a srážek bude pomálu. Teploty ve čtvrtek ještě vystoupají i přes deset stupňů Celsia, pak se začne ochlazovat a o víkendu může v noci i mrznout. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Teplotní rekord pro 8. prosinec padl na 53 ze 172 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Žatci, kde teploměr dosáhl patnácti stupňů Celsia. Nové maximum má i nejstarší česká stanice v pražském Klementinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nadprůměrně teplo má být i v dalších dnech, zejména v Čechách se vyjasní.

Když 2. prosince 1995 odstartovala do vesmíru sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), měla tam strávit pouhé dva roky. Po třiceti letech je stále v kosmu a nabízí lidstvu nepřetržitý detailní výhled na Slunce. Díky ní mohou vědci sledovat naši hvězdu už celé tři cykly, které trvají jedenáct let.

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Do konce tohoto týdne vystoupají nejvyšší teploty přes den na dvanáct až sedmnáct stupňů Celsia, v noci a ráno klesnou na deset až pět stupňů. Na severu a severovýchodě země zůstane obloha přes víkend zatažená a bude tam pršet, jinde se srážky objeví jen výjimečně a ukáže se i slunce. Na začátku příštího týdne se ochladí, na horách má sněžit, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Při pohledu z boku vypadá Mléčná dráha jako plochý disk. Nová data z kosmického dalekohledu Gaia ale ukazují, že se tento disk vlní, jako by jím něco procházelo.

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.