Slunce strana 2 z 5

Podzim je nebývale teplý. I v neděli teploty na některých místech přesáhly dvacet stupňů Celsia. Na Javorníku a v Klatovech padly dosavadní rekordy. Příznivé počasí tak řada lidí využila k pracím na zahradách anebo k výletům do přírody. Díky nadprůměrným teplotám mají některé rostliny letos delší vegetační období.

Indie plánuje, že do roku 2040 vyšle na Měsíc svého astronauta. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámila indická vláda. Mezi cíle tamní vesmírné agentury patří také vybudování vlastní vesmírné stanice do roku 2035.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Vědci se nejčastěji dívají na vývoj lidstva s ohledem maximálně několik desítek až stovek let dozadu. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Geoscience, se ale pokusila vytvořit scénář toho, jak bude vypadat život na Zemi za 250 milionů let. Jeho vyhlídky podle tohoto výzkumu nejsou růžové.

V polovině předminulého století byla nejjasnější hvězdou na obloze Eta Carinae. V té době zjasněla natolik, že byla jasnější než supernova a zářila tak silně, že se podle ní orientovali třeba i námořníci na dálkových plavbách. Pak pohasla nejen její záře, ale i sláva. Dnes ji znají jen astronomové. Teď vysvětlili, co se tehdy vlastně stalo.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV, která nese do vesmíru první indickou sondu Áditja-L1 určenou k pozorování Slunce. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr. Na místo určení by měla dorazit zhruba za čtyři měsíce. Indie sondu vyslala jen několik dní poté, co její mise jako první na světě přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Teploty naměřené meteorology nemusí nutně nejlépe vyjadřovat to, jak se člověk ve skutečnosti cítí. Vědci proto používají více druhů měření, mezi kterými není někdy snadné se vyznat.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Nadcházející víkend v Česku bude slunečný s nejvyššími teplotami nad dvaceti stupni Celsia. Po ránu se mohou ojediněle vyskytnout přízemní mrazíky. Přeháňky meteorologové očekávají pouze během čtvrtka a v pátek, ale jen výjimečně. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

V Česku se o prodlouženém víkendu mírně ochladí a v sobotu a v pondělí na většině území zaprší. Slunečno bude do pátku, ve čtvrtek po studeném ránu, kdy se vyskytl i přízemní mráz, vystoupají teploty k sedmnácti stupňům Celsia a v pátek ke dvaceti stupňům. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V neděli se díky erupci na Slunci velká část Evropy dočkala polární záře. Unikátní jev byl tentokrát pozorovaný také z českého území.

Zatímco v České republice zatím zažíváme spíš chladnější dubnové dny, v jižní a jihovýchodní Asii je tomu naopak. Duben je tam pravidelně obdobím, kdy teploty v této části světa obecně stoupají. Může za to zejména zvyšující se množství energie dopadající od Slunce s tím, jak postupně stoupá jeho výška nad obzorem mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Vyšší příkon energie pak znamená i vyšší teploty. Letošek je ale extrémní.

Astronomové ve Velké Británii objevili supermasivní černou díru, jejíž hmotnost je asi třicetmiliardkrát větší než hmotnost Slunce. Jde o jeden z nejmasivnějších objektů tohoto druhu, který vědci nepřímo pozorovali. Výsledky vyšly v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.