Slunce strana 2 z 5

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Nadcházející víkend v Česku bude slunečný s nejvyššími teplotami nad dvaceti stupni Celsia. Po ránu se mohou ojediněle vyskytnout přízemní mrazíky. Přeháňky meteorologové očekávají pouze během čtvrtka a v pátek, ale jen výjimečně. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

V Česku se o prodlouženém víkendu mírně ochladí a v sobotu a v pondělí na většině území zaprší. Slunečno bude do pátku, ve čtvrtek po studeném ránu, kdy se vyskytl i přízemní mráz, vystoupají teploty k sedmnácti stupňům Celsia a v pátek ke dvaceti stupňům. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V neděli se díky erupci na Slunci velká část Evropy dočkala polární záře. Unikátní jev byl tentokrát pozorovaný také z českého území.

Zatímco v České republice zatím zažíváme spíš chladnější dubnové dny, v jižní a jihovýchodní Asii je tomu naopak. Duben je tam pravidelně obdobím, kdy teploty v této části světa obecně stoupají. Může za to zejména zvyšující se množství energie dopadající od Slunce s tím, jak postupně stoupá jeho výška nad obzorem mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Vyšší příkon energie pak znamená i vyšší teploty. Letošek je ale extrémní.

Astronomové ve Velké Británii objevili supermasivní černou díru, jejíž hmotnost je asi třicetmiliardkrát větší než hmotnost Slunce. Jde o jeden z nejmasivnějších objektů tohoto druhu, který vědci nepřímo pozorovali. Výsledky vyšly v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Desítky let staré fotografie Venuše byly uložené na kompaktních discích (CD). Nebýt toho, že během lockdownů astronom Robert Herrick nemohl z domova, nenašel by čas je prostudovat a detailně porovnat. Našel na nich ale „svatý grál“ – jednoznačné důkazy, že na této planetě i v současné době probíhá sopečná činnost.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Okolnosti vzniku hvězdy poblíž masivní černé díry v centru Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výjimečnost mladé hvězdy s názvem X3a spočívá v tom, že by podle dosavadních teorií vůbec neměla existovat tak blízko supermasivní černé díry. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější.

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

Vědcům se poprvé podařilo ovládat blesky během bouřky. Vysílali do mračen silné laserové výboje, čímž se jim úspěšně podařilo manipulovat s elektrickými proudy v atmosféře.

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.