Blízké setkání galaktického druhu má být něžnější, než vědci předpokládali

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Vědci využili ta nejnovější data z pozorování a vložili je do modelů, které pak provedly sto tisíc simulací. Astrofyzici do nich zahrnuli nejen samotné galaxie, ale také vliv jejich okolí, především Velkého Magellanova mračna, které funguje jako jakýsi satelit Mléčné dráhy.

Simulace odhalily, že pravděpodobnost srážky galaxií v příštích pěti miliardách let činí pouze dvě procenta. Až doposud ji přitom odhadovali na sto procent a považovali ji za nevyhnutelnou.

Vizualizace srážky Mléčné dráhy a Andromedy při pohledu ze Země
Zdroj: NASA, ESA/ Z. Levay, R van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger

Galaxie se o sebe otřou

Ve více než polovině simulovaných scénářů dojde k alespoň jednomu blízkému setkání Mléčné dráhy a Andromedy. Pak ale přijdou o tolik energie, že výsledkem nebude srážka, ale spíše poklidnější splynutí.

Druhá polovina simulací přináší ještě optimističtější scénář, kdy se obě galaxie minou natolik vzdáleně, že to nebude hrát žádnou roli pro jejich osudy.

Z hlediska horizontu lidských nebo civilizačních dějin to nebude hrát roli – mělo by k tomu dojít až někdy za osm až deset miliard let. Předchozí hypotézy hovořily o pěti miliardách let. Pro život na Zemi jde o nepodstatný rozdíl, jelikož asi za 4,5 miliardy let vyhasne Slunce.

Podle Tilla Sawaly z Helsinské univerzity, který výzkum vedl, je tato práce unikátní hlavně tím, že dokázala do svých rovnic zahrnout více proměnných než starší výzkumy. „Když jsme se pokusili vyjít ze stejných předpokladů jako předchozí výzkumy, získali jsme stejné výsledky. Prostě jsme dokázali prozkoumat mnohem větší prostor možností, přičemž jsme využili nová data,“ nastínil.

„Zatímco dřívější studie braly v úvahu pouze nejpravděpodobnější hodnotu každé proměnné, my jsme provedli mnoho tisíc simulací, což nám umožnilo zohlednit všechny pozorovací nejistoty,“ popisuje.

„Ačkoli hmotnost Velkého Magellanova mračna činí jen asi patnáct procent hmotnosti Mléčné dráhy, jeho gravitační přitažlivost směřující kolmo na dráhu s Andromedou narušuje pohyb Mléčné dráhy natolik, že výrazně snižuje šanci na splynutí s galaxií v Andromedě,“ shrnuje Sawala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 1 hhodinou

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 7 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 9 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.