Blízké setkání galaktického druhu má být něžnější, než vědci předpokládali

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Vědci využili ta nejnovější data z pozorování a vložili je do modelů, které pak provedly sto tisíc simulací. Astrofyzici do nich zahrnuli nejen samotné galaxie, ale také vliv jejich okolí, především Velkého Magellanova mračna, které funguje jako jakýsi satelit Mléčné dráhy.

Simulace odhalily, že pravděpodobnost srážky galaxií v příštích pěti miliardách let činí pouze dvě procenta. Až doposud ji přitom odhadovali na sto procent a považovali ji za nevyhnutelnou.

Vizualizace srážky Mléčné dráhy a Andromedy při pohledu ze Země
Zdroj: NASA, ESA/ Z. Levay, R van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger

Galaxie se o sebe otřou

Ve více než polovině simulovaných scénářů dojde k alespoň jednomu blízkému setkání Mléčné dráhy a Andromedy. Pak ale přijdou o tolik energie, že výsledkem nebude srážka, ale spíše poklidnější splynutí.

Druhá polovina simulací přináší ještě optimističtější scénář, kdy se obě galaxie minou natolik vzdáleně, že to nebude hrát žádnou roli pro jejich osudy.

Z hlediska horizontu lidských nebo civilizačních dějin to nebude hrát roli – mělo by k tomu dojít až někdy za osm až deset miliard let. Předchozí hypotézy hovořily o pěti miliardách let. Pro život na Zemi jde o nepodstatný rozdíl, jelikož asi za 4,5 miliardy let vyhasne Slunce.

Podle Tilla Sawaly z Helsinské univerzity, který výzkum vedl, je tato práce unikátní hlavně tím, že dokázala do svých rovnic zahrnout více proměnných než starší výzkumy. „Když jsme se pokusili vyjít ze stejných předpokladů jako předchozí výzkumy, získali jsme stejné výsledky. Prostě jsme dokázali prozkoumat mnohem větší prostor možností, přičemž jsme využili nová data,“ nastínil.

„Zatímco dřívější studie braly v úvahu pouze nejpravděpodobnější hodnotu každé proměnné, my jsme provedli mnoho tisíc simulací, což nám umožnilo zohlednit všechny pozorovací nejistoty,“ popisuje.

„Ačkoli hmotnost Velkého Magellanova mračna činí jen asi patnáct procent hmotnosti Mléčné dráhy, jeho gravitační přitažlivost směřující kolmo na dráhu s Andromedou narušuje pohyb Mléčné dráhy natolik, že výrazně snižuje šanci na splynutí s galaxií v Andromedě,“ shrnuje Sawala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...