Blízké setkání galaktického druhu má být něžnější, než vědci předpokládali

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Vědci využili ta nejnovější data z pozorování a vložili je do modelů, které pak provedly sto tisíc simulací. Astrofyzici do nich zahrnuli nejen samotné galaxie, ale také vliv jejich okolí, především Velkého Magellanova mračna, které funguje jako jakýsi satelit Mléčné dráhy.

Simulace odhalily, že pravděpodobnost srážky galaxií v příštích pěti miliardách let činí pouze dvě procenta. Až doposud ji přitom odhadovali na sto procent a považovali ji za nevyhnutelnou.

Vizualizace srážky Mléčné dráhy a Andromedy při pohledu ze Země
Zdroj: NASA, ESA/ Z. Levay, R van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger

Galaxie se o sebe otřou

Ve více než polovině simulovaných scénářů dojde k alespoň jednomu blízkému setkání Mléčné dráhy a Andromedy. Pak ale přijdou o tolik energie, že výsledkem nebude srážka, ale spíše poklidnější splynutí.

Druhá polovina simulací přináší ještě optimističtější scénář, kdy se obě galaxie minou natolik vzdáleně, že to nebude hrát žádnou roli pro jejich osudy.

Z hlediska horizontu lidských nebo civilizačních dějin to nebude hrát roli – mělo by k tomu dojít až někdy za osm až deset miliard let. Předchozí hypotézy hovořily o pěti miliardách let. Pro život na Zemi jde o nepodstatný rozdíl, jelikož asi za 4,5 miliardy let vyhasne Slunce.

Podle Tilla Sawaly z Helsinské univerzity, který výzkum vedl, je tato práce unikátní hlavně tím, že dokázala do svých rovnic zahrnout více proměnných než starší výzkumy. „Když jsme se pokusili vyjít ze stejných předpokladů jako předchozí výzkumy, získali jsme stejné výsledky. Prostě jsme dokázali prozkoumat mnohem větší prostor možností, přičemž jsme využili nová data,“ nastínil.

„Zatímco dřívější studie braly v úvahu pouze nejpravděpodobnější hodnotu každé proměnné, my jsme provedli mnoho tisíc simulací, což nám umožnilo zohlednit všechny pozorovací nejistoty,“ popisuje.

„Ačkoli hmotnost Velkého Magellanova mračna činí jen asi patnáct procent hmotnosti Mléčné dráhy, jeho gravitační přitažlivost směřující kolmo na dráhu s Andromedou narušuje pohyb Mléčné dráhy natolik, že výrazně snižuje šanci na splynutí s galaxií v Andromedě,“ shrnuje Sawala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...