Blízké setkání galaktického druhu má být něžnější, než vědci předpokládali

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Vědci využili ta nejnovější data z pozorování a vložili je do modelů, které pak provedly sto tisíc simulací. Astrofyzici do nich zahrnuli nejen samotné galaxie, ale také vliv jejich okolí, především Velkého Magellanova mračna, které funguje jako jakýsi satelit Mléčné dráhy.

Simulace odhalily, že pravděpodobnost srážky galaxií v příštích pěti miliardách let činí pouze dvě procenta. Až doposud ji přitom odhadovali na sto procent a považovali ji za nevyhnutelnou.

Vizualizace srážky Mléčné dráhy a Andromedy při pohledu ze Země
Zdroj: NASA, ESA/ Z. Levay, R van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger

Galaxie se o sebe otřou

Ve více než polovině simulovaných scénářů dojde k alespoň jednomu blízkému setkání Mléčné dráhy a Andromedy. Pak ale přijdou o tolik energie, že výsledkem nebude srážka, ale spíše poklidnější splynutí.

Druhá polovina simulací přináší ještě optimističtější scénář, kdy se obě galaxie minou natolik vzdáleně, že to nebude hrát žádnou roli pro jejich osudy.

Z hlediska horizontu lidských nebo civilizačních dějin to nebude hrát roli – mělo by k tomu dojít až někdy za osm až deset miliard let. Předchozí hypotézy hovořily o pěti miliardách let. Pro život na Zemi jde o nepodstatný rozdíl, jelikož asi za 4,5 miliardy let vyhasne Slunce.

Podle Tilla Sawaly z Helsinské univerzity, který výzkum vedl, je tato práce unikátní hlavně tím, že dokázala do svých rovnic zahrnout více proměnných než starší výzkumy. „Když jsme se pokusili vyjít ze stejných předpokladů jako předchozí výzkumy, získali jsme stejné výsledky. Prostě jsme dokázali prozkoumat mnohem větší prostor možností, přičemž jsme využili nová data,“ nastínil.

„Zatímco dřívější studie braly v úvahu pouze nejpravděpodobnější hodnotu každé proměnné, my jsme provedli mnoho tisíc simulací, což nám umožnilo zohlednit všechny pozorovací nejistoty,“ popisuje.

„Ačkoli hmotnost Velkého Magellanova mračna činí jen asi patnáct procent hmotnosti Mléčné dráhy, jeho gravitační přitažlivost směřující kolmo na dráhu s Andromedou narušuje pohyb Mléčné dráhy natolik, že výrazně snižuje šanci na splynutí s galaxií v Andromedě,“ shrnuje Sawala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 mminutami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 3 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 6 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 23 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.