Astronomie

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Nový výzkum jednoho z nejslavnějších evropských artefaktů z doby bronzové, Nebeského disku z Nebry, vysvětlil, jak tento předmět vznikl. Jeho výroba byla ještě náročnější, než se vědci doposud domnívali.

Klíčovým faktorem vzniku vody na Zemi by mohl být hvězdný vítr. Vyplývá to z nové studie vědců z Astronomického ústavu Akademie věd. Ta předpokládá, že hvězdný vítr, který bombardoval povrch meteoritů, na nich způsobil vznik vody. Na zemský povrch se voda poté dostala před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let v období Velkého pozdního bombardování asteroidy, které do Země narážely.

Skupina vědců zveřejnila své obavy z nové čínské satelitní sítě. Její družice jsou totiž výrazně jasnější, než astronomové doporučují. Mohly by narušit pozorování vesmíru víc než americké satelity Starlink.

Silné sluneční erupce nejsou v poslední době neobvyklé, jelikož Slunce právě prochází maximem svého 25. cyklu aktivity. Ve středu 9. října ráno došlo v aktivní oblasti blízko středu hvězdy k dlouho očekávané erupci. Spolu s ní byl zaznamenán mohutný výron koronální hmoty směřující přímo k Zemi. Elektronová vlna dorazila do zemské magnetosféry ve čtvrtek večer, přičemž vysokoenergetické protony způsobily radiační bouři již o něco dříve. V průběhu noci na pátek pak byla i nad Českem k vidění intenzivní polární záře.

Američtí astronomové nedávno oznámili, že by kometa Tsuchinshan-ATLAS mohla ve druhé polovině října zjasnit. Potvrdili to teď čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Původně existovala i pravděpodobnost, že by mohla kometa poblíž Slunce zaniknout.

Letní obloha je bohatá na atmosférické a vesmírné úkazy. Populární je meteorický roj Perseidy, vidět je i kometa Olbers. Díky častějším bouřkám se astrofotografové snaží zachytit také jeden vzácný jev – rudé skřítky. Jedná se o nadoblačné blesky, které jsou zatím málo popsané.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Nová evropská raketa Ariane 6 dokončila svou první misi. Nosič, který má být náhradou za téměř tři desetiletí používanou raketu Ariane 5, na nízkou oběžnou dráhu Země vynesl devět miniaturních satelitů CubeSat. Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se však nepodařily, uvedla agentura AFP. Činitelé Evropské vesmírné agentury bez ohledu na to hovoří o úspěchu, neboť se podle nich Evropa vrátila zpět do vesmíru.

Na obloze nad Českem lidé v noci mohou pozorovat polární záři, kterou způsobila mimořádná eruptivní aktivita Slunce. Tento přírodní úkaz by měl být pozorovatelný i v noci ze soboty na neděli. Zájemci by si měli pro pozorování oblohy najít oblast s výhledem k severu mimo světelné znečištění. Redakci Vědy ČT24 zaslali uživatelé Facebooku své snímky.

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

Na podzim se na nebi zřejmě objeví nová hvězda. V soustavě Corona Borealis, která leží asi tři tisíce světelných let od Země, totiž exploduje nova. Bílý trpaslík T Coronae Borealis to dělá pravidelně v cyklu přibližně jednoho lidského života, tedy osmdesáti let.

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Astronomové ho přirovnávají – také kvůli jeho vnější podobnosti – k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle nové studie pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, který by mohl být ideální pro výskyt života.

Větrem ošlehané hromady prachu anebo vrstvy ledu? Sonda ESA Mars Express znovu prozkoumala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Výsledky naznačují, že pod povrchem Rudé planety se táhnou vrstvy vodního ledu. Jde o vůbec největší množství vody, jaká kdy byla v této části planety nalezena.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

Na samém počátku času, v době, kdy byl vesmír ještě mladý, vznikla masivní černá díra. Vědci ji teď pozorovali a zjistili o ní spoustu důležitých detailů. Například to, že už v dobách svého vzniku byla extrémně hmotná a současně hladová.

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.