Astronomie

Když 2. prosince 1995 odstartovala do vesmíru sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), měla tam strávit pouhé dva roky. Po třiceti letech je stále v kosmu a nabízí lidstvu nepřetržitý detailní výhled na Slunce. Díky ní mohou vědci sledovat naši hvězdu už celé tři cykly, které trvají jedenáct let.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

První američtí astronauti neměli na focení čas a ani kvalitní přístroje. Dobové snímky tedy mají spíše atmosféru než kvalitu. Teď je ale restauroval expert, který jim emoce zachoval, ale současně je obohatil o přesnost.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

Země a celá galaxie Mléčná dráha se možná nacházejí uvnitř zvláštní obří oblasti kosmické pouště. Ta způsobuje, že se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové.

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.

Energie záblesku, který před rokem vědci zachytili, byla mimořádná. První analýza naznačovala, že přišel ze vzdálenosti stovek milionů světelných let, nová ale prozradila, že vzešel z bezprostředního okolí Země.

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.

Vědci nevylučují, že by se za 157 let, tedy v roce 2182, mohla Země srazit s asteroidem – kamenitým objektem zvaným Bennu. Mělo by to podle nich katastrofální následky. Srážka by na planetě vyvolala třeba vlnu zemětřesení a do atmosféry by vyvrhla až stovky milionů tun prachu, který by zásadně narušil globální klima a chemické složení atmosféry.

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

S rychlými rádiovými záblesky, takzvanými FRB, si vědci lámou hlavu už dlouho. Teorii o původu těchto nesmírně silných „výbuchů“, které na Zemi přilétají z velmi vzdáleného vesmíru, nyní rozhodil objev astronoma Calvina Leunga. Když vědci našli místo, odkud jím nalezené FRB vycházely, zjistili, že tam není nic, co by něco tak silného mohlo zvládnout vyprodukovat.

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.