Astronomie strana 2 z 5

Astronomové v pátek oficiálně obnovili provoz vesmírného dalekohledu E152. Nachází se na Evropské jižní observatoři La Silla v chilské poušti Atacama. Teleskop z roku 1968 zmodernizoval tým pod vedením českých vědců a je součástí projektu PLATOSpec. Experti doufají, že přístroj, který budou ovládat z observatoře v Ondřejově, jim pomůže porozumět tomu, jak vznikla Sluneční soustava.

Astronomové oznámili, že objevili největší asteroid za posledních osm let. Má rozměry označované jako „zabiják planet“ a podle výpočtů v budoucnu protne oběžnou dráhu Země. Neměl by se s ní ale srazit v nejbližší době.

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtějí vytvořit studii, která by prozkoumala možnosti využití lodi Dragon pro vyslání Hubbleova teleskopu na vyšší oběžnou dráhu. Cílem je prodloužit stárnoucímu vesmírnému dalekohledu životnost, informovala agentura Reuters.

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.

V mlhovině 30 Doradus našel Webbův kosmický dalekohled tisíce dosud neviděných mladých hvězd. Protože je zde tolik novorozených objektů, někdy se této oblasti proto přezdívá i „vesmírná školka“.

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.

Země si může připsat nový světový rekord: Vědci zkoumající rotaci naší planety teď potvrdili, že 29. červen byl nejkratším dnem v historii detailního měření. Když Země dokončí jednu úplnou otáčku kolem své osy, rychlost otáčení – téměř 24 hodin s malými výkyvy – určuje délku našeho dne. Dne 29. června se ale Země otáčela o něco rychleji než obvykle, čímž se náš den zkrátil o 1,59 milisekundy.

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Už druhý superúplněk letošního roku mohli v noci ze středy na čtvrtek sledovat lidé takřka po celém světě. Jde o jev, kdy je měsíc na své dráze vůbec nejblíže planetě Zemi. Další výrazný úplněk v přízemí nastane až příští rok, a to 31. srpna 2023.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

V časných hodinách pondělního rána mohli i lidé v Česku sledovat první letošní zatmění Měsíce. Pozorování pro veřejnost připravili odborníci třeba v Žebráku, Turnově nebo v Ondřejově. Zájemcům přálo i počasí, ve většině Evropy ale bylo možné sledovat jen zatmění částečné. Měsíc totiž nad většinou kontinentu zapadl příliš brzy. V celé kráse naopak úkaz mohli sledovat na západě Evropy nebo za oceánem.

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT) představili první fotografii černé díry, která leží v jádru Mléčné dráhy. Navázali v tom na starší výzkum, v němž dokázali vůbec poprvé pořídit snímek černé díry.

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

V České republice byla v noci na pondělí vidět polární záře. Fotografie pořídil půl hodiny po půlnoci astronom Petr Horálek na břehu sečské přehrady na Chrudimsku. Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl vidět patnáct až dvacet minut.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat poslední dny hvězdy typu červený veleobr před jeho konečným zhroucením a mohutnou explozí v supernovu.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek úspěšně vynesla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě observatoř IXPE americké vesmírné agentury NASA. Satelit se třemi stejnými teleskopy bude měřit polarizaci kosmického rentgenového záření pocházejícího z extrémních objektů, jako jsou například zbytky supernov, obří černé díry, neutronové hvězdy nebo pulsary.

Mezinárodní vědecký tým identifikoval nepříliš vzdálenou planetu u cizí hvězdy. O „druhou Zemi“ se sice nejedná, ale těleso je zajímavé mnoha svými vlastnostmi – například povrchovou teplotou až 1500 stupňů Celsia či nadprůměrnou rychlostí. Na objevu se podíleli i čeští vědci z Akademie věd.