Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.
Zemřel český astronom Kohoutek. Byl to objevitel planetárních mlhovin a slavné komety
„Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla,“ uvedla Česká astronomická společnost.
Kohoutek byl už na vysoké škole vynikající student, věnoval se hlavně meteorickým rojům a meteorům. Již tehdy objevil mimořádný meteorický roj alfa-Lyrid. Po promoci nastoupil do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu v Praze, kde ho vedla další legenda české astronomie Luboš Perek. Se svým školitelem publikovali roku 1967 první generální Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a je dosud vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů.
Díky tomu navázal pracovní kontakty v zahraničí a dostal se na stáž na observatoř v Hamburku, kde se podílel na snímkování planetárních mlhovin. Po sovětské invazi se už z dlouhodobé stáže v Hamburku do vlasti nevrátil – bez problémů tam získal stálé místo vědeckého pracovníka.
I tam pokračoval ve studiu planetárních mlhovin, přispěl také k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou velmi často těsnými dvojhvězdami. Velkou poctou této části jeho kariéry je fakt, že posledním snímkem kosmického Hubbleova teleskopu byla fotogenická planetární mlhovina Kohoutek 4-55, kterou český vědec při svých systematických přehlídkách objevil.
Objevitel komet i rocková hvězda
Jeho hlavní vědeckou aktivitou sice bylo pátrání po mlhovinách, ale na snímcích díky své pečlivosti objevil navíc 75 planetek a 5 komet. Jedna z nich mu přinesla světovou proslulost – dostala po něm jméno „Kohoutek 1973 E1“, ale většinou se jí říká jednoduše Kohoutkova kometa.
Kohoutkova kometa
Podařilo se mu ji totiž v kosmické temnotě objevit velmi brzy předtím, než se přiblížila ke Slunci, a právě díky tomu se na ni vědci mohli skvěle připravit a o to lépe ji pak pozorovali. Byla to tak první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet dvacátého století.
Kohoutka tento objev proslavil natolik, že mu komunisté povolili vracet se soukromě do Československa. Jeho jméno se tehdy dostalo i do popkultury, když slavná kapela R.E.M. pojmenovala jednu svou píseň pávě Kohoutek – zpívá se v ní „opustilas mě stejně rychle jako Kohoutek“; myslí se tím, jak rychle českým astronomem objevená kometa zase opustila Sluneční soustavu. Později se o něm mluvilo i v jedné z epizod seriálu Simpsonovi, kde měl připravit o objev slavné komety jejího „opravdového objevitele, ředitele Skinnera.
Kometa sice naši soustavu opravdu opustila, ale českého vědce sláva ne. A dokázal ji využít. Byl to právě on, kdo pojmenoval řadu kosmických objektů po slavných osobnostech ze své vlasti – například planetky Hus, Komensky, Neruda, Capek, nebo Moravia. Jednu věnoval i svému učiteli, a tak jedna z planetek nese jméno Lubos Perek. Komunistický režim nesl nelibě, že některá jména navržená a prosazená Kohoutkem patřila mezi tehdy „zakázaná“ – jako třeba Masaryk nebo Palach.
Jihoamerická cesta
Později se Kohoutek věnoval pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích ve Španělsku na Calar Alto, a hlavně na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile.
Stal se tak vůbec prvním československým vědcem, který mohl na této vysokohorské stanici pracovat. Díky tomu získal v letech 1974 až 2003 během více než 220 pozorovacích nocí jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní i jižní oblohu, který využil jako zdroj pro své nejdůležitější dílo. Tím se stalo II. vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech tohoto typu.
Kohoutek vydal za svůj život 224 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Tyto práce byly dosud citovány více než 1780krát.
Luboš Kohoutek byl ženatý a měl tři dcery. Se svou ženou Christiane žil v Hamburku, kam odešel v roce 1970 do emigrace. Často však po revoluci navštěvoval svou vlast a spolupracoval s našimi mladými astronomy. V roce 2007 publikoval v nakladatelství Aldebaran knížku „Země z pohledu astronoma“, v níž se zamýšlel nad kritickým stavem naší planety a riziky budoucí existence lidstva z kosmického hlediska.
