Planetka

Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso – konkrétně až 200krát větší – zasáhlo naši planetu před třemi miliardami let. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Neobvyklý vesmírný systém popsal tým výzkumníků z Německa, který analyzoval snímky americké sondy Lucy. Ta už loni odeslala na Zemi obrázky maličké planetky zvané Dinkinesh, okolo které obíhá zvláštní přirozená družice rozdělená na dvě části, které pohromadě drží slabá gravitace. Podobnou oběžnici dosud vědci ve vesmíru nepozorovali, píše agentura DPA.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který vzhledem připomíná černé uhlí o velikostech od drobných kamínků až po jemný černý prach. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.

Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi. Ukázal to přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.

Před několika staletími Vatikán umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence. Podle amerického deníku The New York Times tím relativizují přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Malý měsíc Dimorphos, do kterého na konci září cíleně narazila sonda americké vesmírné agentury NASA v rámci mise planetární obrany, za sebou nyní vleče tisíce kilometrů dlouhý pás úlomků. Výjev, na kterém Dimorphos vypadá jako kometa s dlouhým chvostem, zachytili astronomové teleskopem v Chile.

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.

Japonští vědci objevili ve vzorcích odebraných z planetky Ryugu více než dvacet druhů aminokyselin. Informovala o tom agentura Kjódó. Aminokyseliny, které jsou základními stavebními kameny života, byly podle Kjódó na jakékoliv z planetek zjištěny vůbec poprvé.

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Tento týden se k Zemi přiblíží „potenciálně nebezpečný“ asteroid o délce více než jeden kilometr. Půjde o největší asteroid, který by se měl v roce 2022 dostat relativně blízko k naší planetě. Přesto podle NASA nepředstavuje reálné nebezpečí.

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

K Zemi se na její dráze kolem Slunce oficiálně připojil nový souputník. Jde o takzvaný troján, což je zvláštní druh asteroidu. Jde o zcela výjimečný objev, uvedli astronomové v odborném časopise Nature Communications.

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Příprava planetární obrany Země před možnou hrozbou střetu s vesmírným tělesem, který by někdy mohl způsobit nedozírnou katastrofu, přechází do aktivní, i když zatím zkušební fáze. Americká vesmírná agentura NASA ve středu zahájila svou první misi, s označením DART, jejímž cílem je otestovat možnosti ovlivnění dráhy letu planetky nárazem.