Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Nahrávám video
Astronomové zvyšují pravděpodobnost srážky s planetkou
Zdroj: ČT24

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Když astronomové asteroid v prosinci loňského roku objevili, stanovili pravděpodobnost srážky se Zemí na 1,2 procenta. A současně veřejnost uklidňovali, že se tato šance změní. To se stalo, ale opačným směrem, než se předpokládalo. Od ledna, kdy vědci začali objekt pojmenovaný 2024 YR4 sledovat podrobněji, se pravděpodobnost srážky stále zvyšuje.

Poslední výpočty NASA odhadují pravděpodobnost na 3,1 procenta s možným datem dopadu na Zemi 22. prosince 2032. Evropská agentura ESA je mírně optimističtější, podle její úterní aktualizace je pravděpodobnost nárazu do Země „jen“ 2,8 procenta – což je ale stále nejvíc v dějinách sledování asteroidů.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

To znamená, že šance je jedna ku 32. Tedy přibližně stejná, jako by se člověku podařilo pětkrát za sebou správně předpovědět, jestli padne při hodu mincí hlava, nebo orel. „Překonání této hranice je historické,“ uvedl vedoucí úřadu planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl.

Doposud držela tento rekord planetka Apophis se 2,7 procenta v době objevení, všechny ostatní mají tuto možnost řádově nižší. Donedávna nejrizikovější byl půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další s 0,0029 procenta 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) a třísetmetrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procenta. U zmíněného Apophisu se v současné době udává jen asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout.

Astronomové odhadují velikost planetky 2024 YR4 na základě její jasnosti na čtyřicet až devadesát metrů. Analýza její světelné signatury zase naznačuje, že má poměrně typické složení; nejedná se tedy o vzácný asteroid bohatý na kovy.

„Nepropadám panice“

Podle odborníků není důvod k obavám. Celosvětová astronomická komunita situaci pečlivě sleduje a vesmírný teleskop Jamese Webba má na objekt upřít pohled už příští měsíc, aby toho o něm zjistil více.

„Nepropadám panice,“ řekl agentuře AFP hlavní vědecký pracovník neziskové organizace Planetary Society Bruce Betts. „Samozřejmě, když vidíte, že ta procenta stoupají, necítíte se zrovna hřejivě a dobře,“ dodal, ale vysvětlil, že jak budou astronomové shromažďovat další data, pravděpodobnost se bude zřejmě ještě zvyšovat, než pak rychle klesne na nulu.

„V tuto chvíli se nejedná o krizi. Nejedná se o zabijáka dinosaurů. Není to zabiják planety. Je to nanejvýš nebezpečné pro město,“ podotkl Moissl.

Data z Webbova teleskopu budou klíčová pro lepší pochopení toho, kudy planetka poletí. „Webb je schopen vidět objekty, které jsou velmi, velmi slabé,“ uvedl Moissl. To je podle něj klíčové, protože dráha planetky ji v současné době odvádí směrem k Jupiteru a její další přiblížení nastane až v roce 2028.

Pokud riziko vzroste nad deset procent, Mezinárodní síť pro varování před asteroidy (IAWN) vydá oficiální varování, což povede k „doporučení všem členům OSN, kteří mají území v potenciálně ohrožených oblastech, aby zahájili pozemní přípravu,“ vysvětlil Moissl.

Komu hrozí dopad

Na rozdíl od desetikilometrového asteroidu který před 66 miliony let vyhubil dinosaury, je 2024 YR4 klasifikován jako „zabiják měst“. Nejedná se tedy v případě dopadu o globální katastrofu, ale přesto může způsobit značnou zkázu, zejména pokud by planetka dopadla na hustě obydlené město.

Předpokládaná místa, kam může dopadnout asteroid 2024 YR4
Zdroj: Scott Manley

Na predikované trase leží z takových míst například hustě obydlená Bangladéš. V této zemi velikosti Řecka žije na 173 milionů lidí – tedy o třicet milionů víc než v celém mnohem větším Rusku.

Jeho potenciální ničivý účinek pramení méně z jeho velikosti a více z jeho rychlosti, která by v případě dopadu mohla dosáhnout téměř čtyřiceti tisíc kilometrů za hodinu. Pokud vstoupí do zemské atmosféry, nejpravděpodobnějším scénářem je výbuch ve vzduchu, což znamená, že by explodovala silou přibližně osmi megatun TNT. To je více než 500krát silnější než hirošimská bomba.

Nelze ale vyloučit ani impaktní kráter, pokud se jeho velikost blíží vyšší hranici odhadu. Potenciální místo dopadu vědci odhadují na jižní polokouli – zatím ale nejsou schopní ho blíže specifikovat. Moissl ale zdůraznil, že je ještě příliš brzy na to, aby lidé zvažovali drastická rozhodnutí, jako je například přesídlení.

Dobrá zpráva je, že pokud by bylo zapotřebí, je dostatek času jednat. Mise NASA DART totiž v roce 2022 prokázala, že kosmické sondy mohou úspěšně změnit dráhu asteroidu. Vědci ale navrhli i další teoretické metody, například použití laserů k vytvoření tahu vypařením části povrchu, stažení z dráhy gravitací kosmické lodi nebo dokonce použití jaderných výbuchů jako poslední možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 10 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...