Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

2 minuty
Astronomové zvyšují pravděpodobnost srážky s planetkou
Zdroj: ČT24

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Když astronomové asteroid v prosinci loňského roku objevili, stanovili pravděpodobnost srážky se Zemí na 1,2 procenta. A současně veřejnost uklidňovali, že se tato šance změní. To se stalo, ale opačným směrem, než se předpokládalo. Od ledna, kdy vědci začali objekt pojmenovaný 2024 YR4 sledovat podrobněji, se pravděpodobnost srážky stále zvyšuje.

Poslední výpočty NASA odhadují pravděpodobnost na 3,1 procenta s možným datem dopadu na Zemi 22. prosince 2032. Evropská agentura ESA je mírně optimističtější, podle její úterní aktualizace je pravděpodobnost nárazu do Země „jen“ 2,8 procenta – což je ale stále nejvíc v dějinách sledování asteroidů.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

To znamená, že šance je jedna ku 32. Tedy přibližně stejná, jako by se člověku podařilo pětkrát za sebou správně předpovědět, jestli padne při hodu mincí hlava, nebo orel. „Překonání této hranice je historické,“ uvedl vedoucí úřadu planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl.

Doposud držela tento rekord planetka Apophis se 2,7 procenta v době objevení, všechny ostatní mají tuto možnost řádově nižší. Donedávna nejrizikovější byl půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další s 0,0029 procenta 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) a třísetmetrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procenta. U zmíněného Apophisu se v současné době udává jen asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout.

Astronomové odhadují velikost planetky 2024 YR4 na základě její jasnosti na čtyřicet až devadesát metrů. Analýza její světelné signatury zase naznačuje, že má poměrně typické složení; nejedná se tedy o vzácný asteroid bohatý na kovy.

„Nepropadám panice“

Podle odborníků není důvod k obavám. Celosvětová astronomická komunita situaci pečlivě sleduje a vesmírný teleskop Jamese Webba má na objekt upřít pohled už příští měsíc, aby toho o něm zjistil více.

„Nepropadám panice,“ řekl agentuře AFP hlavní vědecký pracovník neziskové organizace Planetary Society Bruce Betts. „Samozřejmě, když vidíte, že ta procenta stoupají, necítíte se zrovna hřejivě a dobře,“ dodal, ale vysvětlil, že jak budou astronomové shromažďovat další data, pravděpodobnost se bude zřejmě ještě zvyšovat, než pak rychle klesne na nulu.

„V tuto chvíli se nejedná o krizi. Nejedná se o zabijáka dinosaurů. Není to zabiják planety. Je to nanejvýš nebezpečné pro město,“ podotkl Moissl.

Data z Webbova teleskopu budou klíčová pro lepší pochopení toho, kudy planetka poletí. „Webb je schopen vidět objekty, které jsou velmi, velmi slabé,“ uvedl Moissl. To je podle něj klíčové, protože dráha planetky ji v současné době odvádí směrem k Jupiteru a její další přiblížení nastane až v roce 2028.

Pokud riziko vzroste nad deset procent, Mezinárodní síť pro varování před asteroidy (IAWN) vydá oficiální varování, což povede k „doporučení všem členům OSN, kteří mají území v potenciálně ohrožených oblastech, aby zahájili pozemní přípravu,“ vysvětlil Moissl.

Komu hrozí dopad

Na rozdíl od desetikilometrového asteroidu který před 66 miliony let vyhubil dinosaury, je 2024 YR4 klasifikován jako „zabiják měst“. Nejedná se tedy v případě dopadu o globální katastrofu, ale přesto může způsobit značnou zkázu, zejména pokud by planetka dopadla na hustě obydlené město.

Předpokládaná místa, kam může dopadnout asteroid 2024 YR4
Zdroj: Scott Manley

Na predikované trase leží z takových míst například hustě obydlená Bangladéš. V této zemi velikosti Řecka žije na 173 milionů lidí – tedy o třicet milionů víc než v celém mnohem větším Rusku.

Jeho potenciální ničivý účinek pramení méně z jeho velikosti a více z jeho rychlosti, která by v případě dopadu mohla dosáhnout téměř čtyřiceti tisíc kilometrů za hodinu. Pokud vstoupí do zemské atmosféry, nejpravděpodobnějším scénářem je výbuch ve vzduchu, což znamená, že by explodovala silou přibližně osmi megatun TNT. To je více než 500krát silnější než hirošimská bomba.

Nelze ale vyloučit ani impaktní kráter, pokud se jeho velikost blíží vyšší hranici odhadu. Potenciální místo dopadu vědci odhadují na jižní polokouli – zatím ale nejsou schopní ho blíže specifikovat. Moissl ale zdůraznil, že je ještě příliš brzy na to, aby lidé zvažovali drastická rozhodnutí, jako je například přesídlení.

Dobrá zpráva je, že pokud by bylo zapotřebí, je dostatek času jednat. Mise NASA DART totiž v roce 2022 prokázala, že kosmické sondy mohou úspěšně změnit dráhu asteroidu. Vědci ale navrhli i další teoretické metody, například použití laserů k vytvoření tahu vypařením části povrchu, stažení z dráhy gravitací kosmické lodi nebo dokonce použití jaderných výbuchů jako poslední možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...