Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Nahrávám video

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Když astronomové asteroid v prosinci loňského roku objevili, stanovili pravděpodobnost srážky se Zemí na 1,2 procenta. A současně veřejnost uklidňovali, že se tato šance změní. To se stalo, ale opačným směrem, než se předpokládalo. Od ledna, kdy vědci začali objekt pojmenovaný 2024 YR4 sledovat podrobněji, se pravděpodobnost srážky stále zvyšuje.

Poslední výpočty NASA odhadují pravděpodobnost na 3,1 procenta s možným datem dopadu na Zemi 22. prosince 2032. Evropská agentura ESA je mírně optimističtější, podle její úterní aktualizace je pravděpodobnost nárazu do Země „jen“ 2,8 procenta – což je ale stále nejvíc v dějinách sledování asteroidů.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

To znamená, že šance je jedna ku 32. Tedy přibližně stejná, jako by se člověku podařilo pětkrát za sebou správně předpovědět, jestli padne při hodu mincí hlava, nebo orel. „Překonání této hranice je historické,“ uvedl vedoucí úřadu planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl.

Doposud držela tento rekord planetka Apophis se 2,7 procenta v době objevení, všechny ostatní mají tuto možnost řádově nižší. Donedávna nejrizikovější byl půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další s 0,0029 procenta 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) a třísetmetrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procenta. U zmíněného Apophisu se v současné době udává jen asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout.

Astronomové odhadují velikost planetky 2024 YR4 na základě její jasnosti na čtyřicet až devadesát metrů. Analýza její světelné signatury zase naznačuje, že má poměrně typické složení; nejedná se tedy o vzácný asteroid bohatý na kovy.

„Nepropadám panice“

Podle odborníků není důvod k obavám. Celosvětová astronomická komunita situaci pečlivě sleduje a vesmírný teleskop Jamese Webba má na objekt upřít pohled už příští měsíc, aby toho o něm zjistil více.

„Nepropadám panice,“ řekl agentuře AFP hlavní vědecký pracovník neziskové organizace Planetary Society Bruce Betts. „Samozřejmě, když vidíte, že ta procenta stoupají, necítíte se zrovna hřejivě a dobře,“ dodal, ale vysvětlil, že jak budou astronomové shromažďovat další data, pravděpodobnost se bude zřejmě ještě zvyšovat, než pak rychle klesne na nulu.

„V tuto chvíli se nejedná o krizi. Nejedná se o zabijáka dinosaurů. Není to zabiják planety. Je to nanejvýš nebezpečné pro město,“ podotkl Moissl.

Data z Webbova teleskopu budou klíčová pro lepší pochopení toho, kudy planetka poletí. „Webb je schopen vidět objekty, které jsou velmi, velmi slabé,“ uvedl Moissl. To je podle něj klíčové, protože dráha planetky ji v současné době odvádí směrem k Jupiteru a její další přiblížení nastane až v roce 2028.

Pokud riziko vzroste nad deset procent, Mezinárodní síť pro varování před asteroidy (IAWN) vydá oficiální varování, což povede k „doporučení všem členům OSN, kteří mají území v potenciálně ohrožených oblastech, aby zahájili pozemní přípravu,“ vysvětlil Moissl.

Komu hrozí dopad

Na rozdíl od desetikilometrového asteroidu který před 66 miliony let vyhubil dinosaury, je 2024 YR4 klasifikován jako „zabiják měst“. Nejedná se tedy v případě dopadu o globální katastrofu, ale přesto může způsobit značnou zkázu, zejména pokud by planetka dopadla na hustě obydlené město.

Předpokládaná místa, kam může dopadnout asteroid 2024 YR4
Zdroj: Scott Manley

Na predikované trase leží z takových míst například hustě obydlená Bangladéš. V této zemi velikosti Řecka žije na 173 milionů lidí – tedy o třicet milionů víc než v celém mnohem větším Rusku.

Jeho potenciální ničivý účinek pramení méně z jeho velikosti a více z jeho rychlosti, která by v případě dopadu mohla dosáhnout téměř čtyřiceti tisíc kilometrů za hodinu. Pokud vstoupí do zemské atmosféry, nejpravděpodobnějším scénářem je výbuch ve vzduchu, což znamená, že by explodovala silou přibližně osmi megatun TNT. To je více než 500krát silnější než hirošimská bomba.

Nelze ale vyloučit ani impaktní kráter, pokud se jeho velikost blíží vyšší hranici odhadu. Potenciální místo dopadu vědci odhadují na jižní polokouli – zatím ale nejsou schopní ho blíže specifikovat. Moissl ale zdůraznil, že je ještě příliš brzy na to, aby lidé zvažovali drastická rozhodnutí, jako je například přesídlení.

Dobrá zpráva je, že pokud by bylo zapotřebí, je dostatek času jednat. Mise NASA DART totiž v roce 2022 prokázala, že kosmické sondy mohou úspěšně změnit dráhu asteroidu. Vědci ale navrhli i další teoretické metody, například použití laserů k vytvoření tahu vypařením části povrchu, stažení z dráhy gravitací kosmické lodi nebo dokonce použití jaderných výbuchů jako poslední možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 11 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.