Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Nahrávám video

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Když astronomové asteroid v prosinci loňského roku objevili, stanovili pravděpodobnost srážky se Zemí na 1,2 procenta. A současně veřejnost uklidňovali, že se tato šance změní. To se stalo, ale opačným směrem, než se předpokládalo. Od ledna, kdy vědci začali objekt pojmenovaný 2024 YR4 sledovat podrobněji, se pravděpodobnost srážky stále zvyšuje.

Poslední výpočty NASA odhadují pravděpodobnost na 3,1 procenta s možným datem dopadu na Zemi 22. prosince 2032. Evropská agentura ESA je mírně optimističtější, podle její úterní aktualizace je pravděpodobnost nárazu do Země „jen“ 2,8 procenta – což je ale stále nejvíc v dějinách sledování asteroidů.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

To znamená, že šance je jedna ku 32. Tedy přibližně stejná, jako by se člověku podařilo pětkrát za sebou správně předpovědět, jestli padne při hodu mincí hlava, nebo orel. „Překonání této hranice je historické,“ uvedl vedoucí úřadu planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl.

Doposud držela tento rekord planetka Apophis se 2,7 procenta v době objevení, všechny ostatní mají tuto možnost řádově nižší. Donedávna nejrizikovější byl půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další s 0,0029 procenta 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) a třísetmetrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procenta. U zmíněného Apophisu se v současné době udává jen asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout.

Astronomové odhadují velikost planetky 2024 YR4 na základě její jasnosti na čtyřicet až devadesát metrů. Analýza její světelné signatury zase naznačuje, že má poměrně typické složení; nejedná se tedy o vzácný asteroid bohatý na kovy.

„Nepropadám panice“

Podle odborníků není důvod k obavám. Celosvětová astronomická komunita situaci pečlivě sleduje a vesmírný teleskop Jamese Webba má na objekt upřít pohled už příští měsíc, aby toho o něm zjistil více.

„Nepropadám panice,“ řekl agentuře AFP hlavní vědecký pracovník neziskové organizace Planetary Society Bruce Betts. „Samozřejmě, když vidíte, že ta procenta stoupají, necítíte se zrovna hřejivě a dobře,“ dodal, ale vysvětlil, že jak budou astronomové shromažďovat další data, pravděpodobnost se bude zřejmě ještě zvyšovat, než pak rychle klesne na nulu.

„V tuto chvíli se nejedná o krizi. Nejedná se o zabijáka dinosaurů. Není to zabiják planety. Je to nanejvýš nebezpečné pro město,“ podotkl Moissl.

Data z Webbova teleskopu budou klíčová pro lepší pochopení toho, kudy planetka poletí. „Webb je schopen vidět objekty, které jsou velmi, velmi slabé,“ uvedl Moissl. To je podle něj klíčové, protože dráha planetky ji v současné době odvádí směrem k Jupiteru a její další přiblížení nastane až v roce 2028.

Pokud riziko vzroste nad deset procent, Mezinárodní síť pro varování před asteroidy (IAWN) vydá oficiální varování, což povede k „doporučení všem členům OSN, kteří mají území v potenciálně ohrožených oblastech, aby zahájili pozemní přípravu,“ vysvětlil Moissl.

Komu hrozí dopad

Na rozdíl od desetikilometrového asteroidu který před 66 miliony let vyhubil dinosaury, je 2024 YR4 klasifikován jako „zabiják měst“. Nejedná se tedy v případě dopadu o globální katastrofu, ale přesto může způsobit značnou zkázu, zejména pokud by planetka dopadla na hustě obydlené město.

Předpokládaná místa, kam může dopadnout asteroid 2024 YR4
Zdroj: Scott Manley

Na predikované trase leží z takových míst například hustě obydlená Bangladéš. V této zemi velikosti Řecka žije na 173 milionů lidí – tedy o třicet milionů víc než v celém mnohem větším Rusku.

Jeho potenciální ničivý účinek pramení méně z jeho velikosti a více z jeho rychlosti, která by v případě dopadu mohla dosáhnout téměř čtyřiceti tisíc kilometrů za hodinu. Pokud vstoupí do zemské atmosféry, nejpravděpodobnějším scénářem je výbuch ve vzduchu, což znamená, že by explodovala silou přibližně osmi megatun TNT. To je více než 500krát silnější než hirošimská bomba.

Nelze ale vyloučit ani impaktní kráter, pokud se jeho velikost blíží vyšší hranici odhadu. Potenciální místo dopadu vědci odhadují na jižní polokouli – zatím ale nejsou schopní ho blíže specifikovat. Moissl ale zdůraznil, že je ještě příliš brzy na to, aby lidé zvažovali drastická rozhodnutí, jako je například přesídlení.

Dobrá zpráva je, že pokud by bylo zapotřebí, je dostatek času jednat. Mise NASA DART totiž v roce 2022 prokázala, že kosmické sondy mohou úspěšně změnit dráhu asteroidu. Vědci ale navrhli i další teoretické metody, například použití laserů k vytvoření tahu vypařením části povrchu, stažení z dráhy gravitací kosmické lodi nebo dokonce použití jaderných výbuchů jako poslední možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 20 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
včera v 10:50

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
včera v 10:16

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
včera v 09:15

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
včera v 08:46

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.