Rakovina zneužívá mitochondrie, popsali čeští vědci. Otevírá to ale dveře léčbě

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Lidské tělo je nesmírně složitý biologický mechanismus – aby fungovalo, musejí správně pracovat miliardy procesů, které probíhají na nejrůznějších úrovních. Jedním z nich je takzvaný horizontální mitochondriální transfer.

Jedná se zjednodušeně o proces, při kterém si buňky mezi sebou předávají mitochondrie, tedy buněčné „elektrárny“, které vyrábějí energii. Tento přenos může probíhat několika různými způsoby, například prostřednictvím buněčných výběžků, vezikul (malých váčků) nebo přímým spojením buněk. Tento jev pomáhá poškozeným buňkám získat zdravé mitochondrie od jiných buněk, což přispívá k hojení tkání i ochraně proti různým nemocem. Jenže podle nové české studie se během tohoto procesu mohou přihodit i zlé věci.

Přesun mitochondrií mezi buňkami je totiž společným jmenovatelem vzniku přibližně dvaceti typů nádorů, popsali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Cancer Cell.

Nadějný cíl léčby

„Nedávný výzkum prokázal, že horizontální přenos mitochondrií je pro řadu nádorů společný a je pro jejich tvorbu velmi důležitý. To, že se jedná o univerzální mechanismus, ukazuje na jeho zásadní roli v biologii nádorových onemocnění a otevírá cestu k novým terapeutickým strategiím,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Jiří Neužil.

Podle vědců je jedním z nejzajímavějších aspektů tohoto transferu jeho role při vzájemném působení nádorových buněk a imunitního systému. Nedávné studie ukazují, že nádorové buňky získávají mitochondrie nejen z buněk pojivových tkání, ale také z imunitních T-lymfocytů, čímž je oslabují a zbavují jejich protirakovinné aktivity.

„Nádor se snaží oslabit imunitní systém, aby pronikl do normální tkáně, přičemž imunitní systém má ještě další možnosti, jak průniku nádorových buněk zabránit,“ dodal Neužil. Výsledky studie podle něj otevírají nové možnosti pro pochopení toho, jak nádory imunitnímu systému unikají. To může pomoci ve vývoji nové protirakovinné terapie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...