Rakovina zneužívá mitochondrie, popsali čeští vědci. Otevírá to ale dveře léčbě

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Lidské tělo je nesmírně složitý biologický mechanismus – aby fungovalo, musejí správně pracovat miliardy procesů, které probíhají na nejrůznějších úrovních. Jedním z nich je takzvaný horizontální mitochondriální transfer.

Jedná se zjednodušeně o proces, při kterém si buňky mezi sebou předávají mitochondrie, tedy buněčné „elektrárny“, které vyrábějí energii. Tento přenos může probíhat několika různými způsoby, například prostřednictvím buněčných výběžků, vezikul (malých váčků) nebo přímým spojením buněk. Tento jev pomáhá poškozeným buňkám získat zdravé mitochondrie od jiných buněk, což přispívá k hojení tkání i ochraně proti různým nemocem. Jenže podle nové české studie se během tohoto procesu mohou přihodit i zlé věci.

Přesun mitochondrií mezi buňkami je totiž společným jmenovatelem vzniku přibližně dvaceti typů nádorů, popsali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Cancer Cell.

Nadějný cíl léčby

„Nedávný výzkum prokázal, že horizontální přenos mitochondrií je pro řadu nádorů společný a je pro jejich tvorbu velmi důležitý. To, že se jedná o univerzální mechanismus, ukazuje na jeho zásadní roli v biologii nádorových onemocnění a otevírá cestu k novým terapeutickým strategiím,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Jiří Neužil.

Podle vědců je jedním z nejzajímavějších aspektů tohoto transferu jeho role při vzájemném působení nádorových buněk a imunitního systému. Nedávné studie ukazují, že nádorové buňky získávají mitochondrie nejen z buněk pojivových tkání, ale také z imunitních T-lymfocytů, čímž je oslabují a zbavují jejich protirakovinné aktivity.

„Nádor se snaží oslabit imunitní systém, aby pronikl do normální tkáně, přičemž imunitní systém má ještě další možnosti, jak průniku nádorových buněk zabránit,“ dodal Neužil. Výsledky studie podle něj otevírají nové možnosti pro pochopení toho, jak nádory imunitnímu systému unikají. To může pomoci ve vývoji nové protirakovinné terapie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.