Rakovina zneužívá mitochondrie, popsali čeští vědci. Otevírá to ale dveře léčbě

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Lidské tělo je nesmírně složitý biologický mechanismus – aby fungovalo, musejí správně pracovat miliardy procesů, které probíhají na nejrůznějších úrovních. Jedním z nich je takzvaný horizontální mitochondriální transfer.

Jedná se zjednodušeně o proces, při kterém si buňky mezi sebou předávají mitochondrie, tedy buněčné „elektrárny“, které vyrábějí energii. Tento přenos může probíhat několika různými způsoby, například prostřednictvím buněčných výběžků, vezikul (malých váčků) nebo přímým spojením buněk. Tento jev pomáhá poškozeným buňkám získat zdravé mitochondrie od jiných buněk, což přispívá k hojení tkání i ochraně proti různým nemocem. Jenže podle nové české studie se během tohoto procesu mohou přihodit i zlé věci.

Přesun mitochondrií mezi buňkami je totiž společným jmenovatelem vzniku přibližně dvaceti typů nádorů, popsali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Cancer Cell.

Nadějný cíl léčby

„Nedávný výzkum prokázal, že horizontální přenos mitochondrií je pro řadu nádorů společný a je pro jejich tvorbu velmi důležitý. To, že se jedná o univerzální mechanismus, ukazuje na jeho zásadní roli v biologii nádorových onemocnění a otevírá cestu k novým terapeutickým strategiím,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Jiří Neužil.

Podle vědců je jedním z nejzajímavějších aspektů tohoto transferu jeho role při vzájemném působení nádorových buněk a imunitního systému. Nedávné studie ukazují, že nádorové buňky získávají mitochondrie nejen z buněk pojivových tkání, ale také z imunitních T-lymfocytů, čímž je oslabují a zbavují jejich protirakovinné aktivity.

„Nádor se snaží oslabit imunitní systém, aby pronikl do normální tkáně, přičemž imunitní systém má ještě další možnosti, jak průniku nádorových buněk zabránit,“ dodal Neužil. Výsledky studie podle něj otevírají nové možnosti pro pochopení toho, jak nádory imunitnímu systému unikají. To může pomoci ve vývoji nové protirakovinné terapie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...