Léčba

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov se chce zaměřit na reorganizaci pojišťovny, na rychlejší vstup nových metod do hrazené péče nebo transformaci lůžkových oddělení. To má doprovázet taky nový mechanismus plateb. Závisely by na výsledcích léčby, ne jen na množství výkonů. Rozhodne ale až dohodovací řízení s poskytovateli péče. Změní se také způsob zvaní na onkologické screeningy, přičemž lidé s podezřeními na rychle se rozvíjející nádory by se měli dostat dříve k diagnostice.

Řadu žen trápí bolestivá nebo nepravidelná menstruace. V některých případech se může jednat o příznaky onemocnění, jako jsou syndrom polycystických ovarií (PCOS) nebo endometrióza. Právě ta podle odhadu trápí jednu z deseti žen v produktivním věku. V tuzemsku se tak může týkat až čtvrt milionu žen, ty ale často o svém onemocnění vůbec nemusí vědět. Přitom může být i příčinou neplodnosti. Lékaři proto apelují na včasnou diagnostiku. Právě březen je měsícem osvěty o endometrióze. Jednou z akcí, kde se ženy o tomto onemocnění mohou dozvědět více, je také festival v Brně, na kterém během soboty vystoupí řada odborníků.

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.

Epilepsie se může projevovat opakovanými a náhodnými záchvaty. Onemocnění má v Česku asi osmdesát tisíc lidí, rizikovou skupinou jsou děti. Řada lidí stále neví, jak správně reagovat, když se stanou svědky epileptického záchvatu. U příležitosti světového dne podpory lidí s epilepsií (takzvaný Purple Day) se cestující během čtvrteční jízdy fialovou tramvají v Praze od odborníků dozví, jak epileptický záchvat vypadá a jak správně poskytnout první pomoc.

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.

Konzumace alkoholu je zdrojem velkých společenských a zdravotních rizik. Publicistický pořad ČT Fenomén doby se společně s odborníky zaměřil na to, jak se pije v Česku a jak vzniká závislost. Alkohol je podle odborníků plně srovnatelný s těmi nejvíce nebezpečnými pouličními drogami. Je v Česku dostupný, lze si ho koupit prakticky kdykoliv a kdekoliv a lze ho pořídit i za nízkou cenu. Roli hraje i celospolečenská tolerance a historická tradice. Ovšem celospolečenské náklady, které se přisuzují alkoholu, dosahují podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ročně 50 až 58 miliard korun, ze spotřební daně z alkoholu přitom ročně stát vybere přibližně čtrnáct miliard korun.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr Jiří Horáček v Interview ČT24 hovořil o společnosti, digitálním světě, psychickém zdraví a léčbě psychedeliky. „Doba, ve které žijeme, nám dává jistou šanci spokojenosti a štěstí. Problém je absence smyslu a cíle,“ uvedl. „Pokud společnost ztrácí smysl svého směřování, tak zbyde pouze její obrana, tedy nacionalismus,“ myslí si Horáček. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že výhoda léčby psychických onemocnění pomocí psychedelik je její okamžitost, ale musí se pravidelně opakovat.

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.

Neustálé škrábání se, trhání vlasů nebo řezání. Odborníci upozorňují na vážný problém, který se mezi dospívajícími objevuje čím dál častěji. Úmyslné ubližování si řeší nejen psychologové, ale také adiktologové, psychiatři a odborníci ve školách. Sebepoškozování vnímá významná část mladých lidí jako způsob, jak řešit problémy. Zároveň může podle odborníků vytvářet pocit kontroly nad vlastním tělem, když se jinak dospívající cítí bezmocně.

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.

Trojrozměrný model jako pomůcka hrudních chirurgů pro plánování operace. Na milimetr přesně dokáže zobrazit, kde se nachází nádor. Díky tomu ho pak lékaři můžou šetrněji odstranit. 3D vizualizaci využili v pražském Motole zatím u dvou pacientů. Počítají ale, že ji do budoucna budou používat mnohem častěji.

Nemocnice mají stále větší zájem o dobrovolníky. V Česku jich jsou skoro čtyři tisíce. Poskytují podporu především pacientům s vážnými diagnózami. Jde o důležitou psychologickou pomoc zvlášť v čase adventu, kdy na léčené lidi doléhá samota. Dobrovolníci jim věnují pozornost a podle primářky oddělení dlouhodobé lůžkové péče v mělnické nemocnici Ireny Závadové přispívají k uzdravení. I proto ministerstvo zdravotnictví podporuje podobné programy. V posledních letech počet pomáhajících mírně roste, ale stále nedosahuje množství z roku 2018, kdy jich bylo přes 5,5 tisíce.

S onemocněním ledvin žije v Česku až milion lidí, polovina o něm ale neví. Bolet totiž začne až v pokročilé fázi, když orgán začne selhávat. Každý rok tak musí začít docházet na dialýzu, která přirozenou funkci ledvin pomáhá nahradit, zhruba tisíc pacientů, kteří žádné potíže do té doby nepociťovali. Buď si krev čistí doma sami, nebo léčbu podstupují v nemocnici. Většina nemocných stále volí druhou možnost. I když nejlepším řešením je transplantace ledvin, každý ji podstoupit nemůže. Dialýzu proto vědci neustále vylepšují. Pravidelně tuto proceduru potřebuje v Česku zhruba šest tisíc lidí.