Léčba

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v roce 2025 očekává dokončení projednání čtyř zákonů klíčových pro zdravotnictví, přičemž dva už prošly ve sněmovně prvním čtením. Od ledna začne také screening výdutě břišní aorty u mužů ve věku 65 až 67 let a postupně budou spuštěny nové funkce v aplikaci EZKarta. V plánu jsou dle hlavní hygieničky Barbory Mackové jednání s novými hejtmany o centralizaci hygienické služby.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Až pět set hovorů denně přijímá Linka bezpečí. Podle operátorů čím dál častěji volají mladí mezi čtrnácti a sedmnácti lety s psychickými problémy, které mnohdy ústí i v sebevražedné myšlenky. A obávají se svěřit. I proto ve středu Linka pod hlavičkou osvěty představila další video, které v takovém rozpoložení může pomoci.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle adiktologů zhruba sedm set milionů korun na léčbu a prevenci závislostí. Téma štěpí i koaliční politiky. Někteří navrhují peníze přidat, aby bylo z čeho financovat vládou schválené priority v této oblasti. Na případnou dohodu má koalice čas do třetího prosince, kdy začnou poslanci rozpočet projednávat.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Přesně před rokem složili lidé rekordní částku na genovou terapii pro Martina Zatloukala. Chlapec trpí vzácným onemocněním, syndromem AADC. Vyléčit ho není možné – příznaky ale odstraní nákladná operace. Stála zhruba sto milionů korun. Chlapec ji podstoupil v únoru, jeho stav se nyní zlepšuje.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.

Miroslav Lavička z Prahy má před sebou podle lékařů asi rok plnohodnotného života. Trpí nejagresivnější formou rakoviny mozku. Kromě radioterapie a chemoterapie mu pomáhá i speciální metoda, kterou ale pojišťovny nehradí. Na léčbu zatím přispěli dárci, kteří vybrali čtyři miliony korun. To stačí na půl roku léčby, Lavička by ji ale potřeboval nejméně po dva roky.

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Počet pacientů léčených se syfilidou v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) se mezi roky 2013 a 2022 zdvojnásobil, u kapavky narostl 1,5násobně. Lidé se podle odborníků méně bojí sexuálně přenosných nemocí, vliv na nárůst nakažených mají i drogy, alkohol, sexuální experimentování, anonymita, ale také seznamovací aplikace či letní sezona. Podle průzkumu nemají například z nákazy virem HIV obavy více než tři čtvrtiny respondentů.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

Už zhruba tři měsíce pokračuje přerozdělování peněz, které zůstaly nevyužité v rekordní sbírce na léčbu Martina Zatloukala. Lidé na operaci vzácného genetického syndromu vybrali přes 151 milionů. Z této částky zbyla zhruba třetina, která pomáhá a může pomoci dalším.

Léčba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nadále probíhá podle očekávání, stav pacienta je uspokojivý, informovala fakultní nemocnice v Banské Bystrici, ve které byl politik po atentátu z poloviny května hospitalizován. Šéf Ficových poradců Erik Kaliňák (Smer) podle portálu postoj.sk řekl, že Fico utrpěl při útoku opakovaný průstřel tenkého střeva. Podle ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) na Slovensku pokračuje zvýšený dohled policie, který země zavedla po útoku na Fica, a vláda by příští týden měla projednat první návrhy nových bezpečnostních opatření.

Mohl by to být významný přelom v boji proti rakovině. Britské charitě Prevent Breast Cancer se podařil ve spolupráci s vědeckým týmem potenciálně průlomový objev ve výzkumu léčby rakoviny prsu: Povedlo se uchovat lidskou prsní tkáň ve zvláštním gelu po dobu nejméně týdne. To odborníkům pomůže lépe pochopit účinnost různých léků a také vyvíjet nové bez nutnosti testování na zvířatech.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) podstoupil další operaci, oznámil v pátek po poledni ministr obrany Robert Kaliňák. Potrvá několik dnů, než bude jasné, jak se jeho stav vyvíjí, dodal. Ředitelka banskobystrické nemocnice Miriam Lapuníková doplnila, že předseda vlády je při vědomí, v závažném, ale stabilizovaném stavu. Každé ráno se bude scházet lékařský tým, který rozhodne o dalším postupu.

Nejenom ženu, o níž se zmínil ve svém příspěvku na síti X, ale i mnoho dalších onkologických pacientů zasáhl starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), když napsal, že ví, že dotyčná zemře. Osmadvacetiletá žena se již podruhé léčí s rakovinou, svůj boj se zákeřnou nemocí veřejně sdílí a sledují ho i desítky tisíc onkologických pacientek a pacientů po celém Česku. Pro mnoho z nich je klíčová naděje a víra, že jejich léčba skončí šťastně. O onkologických pacientech a jejich nadějích natáčely pro 168 hodin Darina Vlková a Eva Koryntová.

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.