Ani tak závažné chronické onemocnění, jako je cukrovka, nemusí být překážkou pro vrcholový sport. Závodníkům v tom pomáhají senzory a nepřetržité sledování hladiny cukru v krvi. Jedním z takových případů je i letošní závod Czech Tour, na kterém startoval i jediný profesionální cyklistický tým na světě složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu. Cukrovkou trpí každý desátý Čech a odhaduje se, že do roku 2030 bude v tuzemsku 1,3 milionu pacientů s diabetem.
„Není moc časté, že lidé s diabetem dělají vrcholový sport. V podstatě to umožnují až v poslední době senzory, díky kterým mohou lidé s cukrovkou 1. typu dobře sledovat své glykémie a mohou si dovolit vrcholový sport, protože je to pro ně mnohonásobně těžší než pro standardní sportovce právě kvůli diabetu,“ popsala diabetoložka Eva Horová z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Starost o glykémie je tak pro sportovce nepřetržitá. „Lidé s cukrovkou 1. typu jsou výrazně víc ohroženi nízkou hladinou cukru právě při sportu, takže musí hlídat nejenom všechny ostatní parametry, které k vrcholovému sportu patří, ale hlavně taky výkyvy hladiny cukru v krvi – nejčastěji hypoglykémii, která jim může v podstatě úplně zničit sportovní výkon, takže většinou mají díky senzoru permanentní znalost ohledně svého cukru v krvi během celého závodu i tréninku,“ vysvětlila expertka.
Není to konec života
Pro lidi s cukrovkou jsou podle odborníků takové vzory jako například vrcholoví sportovci s diabetem důkazem, že toto onemocnění není konec života nebo neznamená konec každodenního sportování. „Dnešní technologie, které do diabetologie hodně zasahují, tak umožnují lidem s cukrovkou stejně kvalitní život jako mají jejich vrstevníci,“ dodala Horová.
Právě profesionální cyklistický tým Novo Nordisk je jediný na světě, který je složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu. „Pro mnohé může být představa sportovce s diabetem 1. typu, který soutěží na profesionální úrovni, stále nepředstavitelná. Náš tým je však důkazem toho, že se správnou léčbou, disciplínou a podporou je to zcela možné,“ přiblížil dvaadvacetiletý Matyáš Kopecký, který za tým jezdí od devatenácti let.
Na Czech Tour ale chyběl. „Život s tímto onemocněním mě naučil, že diabetes neurčuje mé limity. Je to příležitost ukázat, že lidé s cukrovkou mohou žít naplno, pilně trénovat a soutěžit s těmi nejlepšími,“ prohlásil cyklista.
Jaký pohyb je nejvhodnější?
V případě pohybu je nutné podle lékařů u diabetiků rozlišovat mezi vrcholovým sportem a každodenní aktivitou. „Je dobré kombinovat aerobní aktivitu s anaerobní. To znamená aerobní aktivita je formou lehkého běhu, plávání, cyklistiky. A anaerobní aktivita, tedy silová, je, když člověk tvoří svaly, a proto je vhodné pro jedničkové i dvojkové diabetiky aktivitu kombinovat,“ doporučuje lékařka.
Pravidelný sport v poslední době není podle Horové úplně na dobré úrovni ani v Česku, ani v civilizovaném světě, protože ubývá spontánní fyzické aktivity. „A přitom na cukrovku pomáhá úplně nejvíc a my ji u všech diabetiků propagujeme,“ poznamenala.
Pokud diabetik například sportuje venku, tak ani počasí by ho nemuselo nijak omezit, stejně jako zdravého člověka. „Ale obecně člověk s cukrovkou, když má stres, tak mu stoupá glykémie. A vedra samozřejmě jsou pro tělo stresující a dal by se očekávat vzestup glykémie, a tím pádem nutnost vyšších dávek inzulinu,“ vysvětluje diabetoložka.
Diagnostika onemocnění
Zjistit u pacienta cukrovku je podle odborníků jednoduché. „Onemocnění se jednoznačně diagnostikuje z krve. Vyšetření krve patří ke každé preventivní prohlídce u praktického lékaře. Je to i relativně levné vyšetření. A taky se dá cukrovka diagnostikovat glukometrem z prstu. Když má člověk podezření, že ji má, tak i z této hodnoty se dá odtušit, že hladina cukru je vysoká,“ upřesnila Horová.
Rozdíl je však v tom, jestli má člověk cukrovku 1. typu, nebo 2. typu. „Velmi rychle se projeví u diabetiků 1. typu, to jsou mladší lidé, řekněme v pubertě, tam k diagnostice dochází velmi rychle a v podstatě to nelze přehlédnout. Kdežto u diabetiků 2. typu může být nástup plíživý a tady je právě důležitá prevence,“ apelovala lékařka na pravidelné kontroly.
Dědičnost genů i životního stylu
Výskyt cukrovky v rodině představuje významný faktor, který ovlivňuje vznik onemocnění. Důležité však je, zda jde o cukrovku 1., nebo 2 typu. „Zvláště dědičná je cukrovka 2. typu, a to tak, že není jeden gen, který by za ni mohl, ale spíš než dědičnost v tom hraje roli životní styl. Bohužel máme tu zkušenost, že když daná rodina má špatný životní styl, tak ho naučí děti, oni nejenom že zdědí tu dispozici k cukrovce, ale ještě k tomu mají ten nezdravý životní styl, takže cukrovka 2. typu se projeví,“ upřesnila Horová.
Cukrovka 1. typu je způsobená úplně jiným spouštěčem. Je typicky provázena takzvaným autoimunitním zánětem, tedy zánětem a tvorbou protilátek a bílých krvinek zaměřených proti ostrůvkům slinivky břišní. Tento zánět probíhá řadu měsíců a někdy i let před vznikem projevů nemoci, tedy před vznikem vysoké hladiny krevního cukru. Riziko diabetu 1. typu pro příbuzné diabetika 1. typu je malé, riziko v celé populaci je kolem půl procenta.
Když pak člověk onemocní cukrovkou, zvýší se mu hladina cukru v krvi a ta pak ničí ostatní tkáně, a především cévy. „Tito lidé jsou především ohroženi takzvanými kardiovaskulárními chorobami – tedy chorobami srdce a cév a ta hladina cukru v krvi – velmi záleží na tom, jak člověk dokáže s cukrem v organismu pracovat,“ doplnila diabetoložka.
Zároveň znovu upozornila na to, že je rozdíl mezi diabetem 1. a 2 typu. „U diabetu 2. typu nastává problém s citlivostí na inzulin v tkáních a souvisí to hodně s obezitou, nadváhou a životním stylem. Zatímco u diabetu 1. typu je porucha daná tím, že došlo k autoimunitní reakci a zničení buněk, které v těle produkují inzulin, a tito diabetici jsou doživotně odkázáni zatím na léčbu inzulinem,“ poznamenala.
Léčba
V současnosti je velmi populární léčba formou tablet, závisí ale na typu cukrovky. Zatímco 1. typ je nyní léčitelný pouze inzulinem a člověk je na něm doživotně závislý, u 2. typu je obrovský nárůst možností, jak ho léčit – od tabletek až po různá moderní léčiva.
Moderní přístroje a léky mají diabetici 1. typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Náklady na léčbu cukrovky 1. i 2. typu dohromady tvoří asi čtyři procenta nákladů veřejného zdravotního pojištění, zhruba dvacet miliard korun. Například největší zdravotní pojišťovna VZP loni uvedla, že se s ní léčí 590 tisíc jejích klientů, tedy je to zhruba každý desátý pojištěnec.
Zatímco léčba diabetiků prvního typu je obvykle dražší, diabetiků druhého typu je v populaci více než patnáctkrát tolik. Díky technologiím, jako jsou senzory a pumpy, nemají pacienti v životě téměř žádná omezení. Bez nich si ráno a před každým jídlem museli aplikovat inzulin sami. Na pumpě jen musí nastavit, že jdou jíst či cvičit, dávkování provede sama. „Postupně se dostáváme k pumpám s uzavřeným oběhem, které tyto informace potřebovat nebudou. Zatím nejsou certifikované, ale fungují velmi dobře,“ přiblížil přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík.
Odborníci nedávno upozornili na fakt, že moderní technologie zlepšují diabetikům život, data o jejich léčbě ale chybí. Začali je proto shromažďovat. Vznik registru byl financovaný z fondů Evropské unie. V roce 2022 ho spustil IKEM a v současné době do něj hlásí údaje o svých pacientech patnáct nemocnic.
