IKEM

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.

Spor špičkových lékařů s bývalým vedením otřásl před třemi lety Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kauzu zahrnující vydírání kompromitujícími materiály, vyhrožování fyzickou likvidací i anonymní zprávy ministrovi vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dlouhodobými neshodami dvou skupin uvnitř nemocnice se teď zabývá soud. Podle obžaloby bývalý management vydíral kardiochirurgy Jana Pirka a Ivana Netuku, aby si udržel moc nad prestižní nemocnicí. Pro Reportéry ČT natáčel Petr Vodseďálek.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.

V loňském roce se do kampaně Suchej únor, která vyzývá lidi, aby se na 28 dnů zřekli alkoholu, zapojilo 1,6 milionu dospělých lidí. Je dobře, že tato iniciativa existuje a celému národu připomene, že alkohol má také negativní účinky, řekl ve Studiu 6 zástupce přednosty Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Jan Šperl. „Alkohol je zákeřný, protože jeho účinky se rozvíjí velmi pomalu a ve chvíli, kdy si toho všimneme, už může být pozdě," dodal. Zmínil například negativní dopady sociální, rodinné, psychické i poškození jater a jiných orgánů. V únoru začne další ročník osvětové kampaně.

Výbor Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) posuzuje rizika ethanolu v dezinfekčních prostředcích. Pokud dospěje k závěru, že látka může způsobovat rakovinu či ovlivňovat reprodukční zdraví, může doporučit její zákaz. Proti možnosti omezení se staví nemocnice i výrobci. Ethanol totiž podle nich patří k nejúčinnějším a zároveň nenahraditelným dezinfekčním látkám.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

Ani tak závažné chronické onemocnění, jako je cukrovka, nemusí být překážkou pro vrcholový sport. Závodníkům v tom pomáhají senzory a nepřetržité sledování hladiny cukru v krvi. Jedním z takových případů je i letošní závod Czech Tour, na kterém startoval i jediný profesionální cyklistický tým na světě složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu. Cukrovkou trpí každý desátý Čech a odhaduje se, že do roku 2030 bude v tuzemsku 1,3 milionu pacientů s diabetem.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.

Zemřel bývalý ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek, bylo mu 57 let. IKEM o tom informoval na webu s tím, že bývalý ředitel zemřel po těžké nemoci. Stiborek byl spolu s dalšími dvěma muži obžalován z vydírání lékařů, Obvodní soud pro Prahu 4 měl začít případ projednávat 13. října. Z vedení nemocnice odešel před dvěma lety poté, co v IKEMu zasahovala policie.

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.

Přestože se v nemocnicích v pátek kvůli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny spustily záložní zdroje, a nezbytná péče zůstala zajištěná, tak některá zařízení stejně zastavovala neakutní vyšetření na energeticky náročných přístrojích. Nejčastěji šlo o zobrazovací metody. Část pacientů tak dostala náhradní termíny. Rentgenová vyšetření přeplánovali například v Městci. Také v České Lípě posunuli dvěma pacientům vyšetření o několik dní, dalším dvěma dali termín až na konci července. Na pražské Bulovce hledali náhradní termín pro pět pacientů – většina z nich má už po zákroku, ten poslední ho absolvuje koncem tohoto týdne. Jednotky lidí v nejbližší době dostanou nový termín operace také v pražském IKEMu.

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.

Za poslední týden se do dvou tuzemských registrů dárců kostní dřeně přihlásilo na dva tisíce lidí. Ten při IKEMu během víkendu zapsal tolik jmen, kolik obvykle za čtyři měsíce. Další nábory se chystají tento týden v regionech. Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od 18 do 40 let. S pacientem se musí shodovat alespoň v devíti z deseti transplantačních znaků, ideálních je deset z deseti.

Příběh ani ne dvouleté Madlen, která trpí vážnou poruchou krvetvorby, zvyšuje zájem o registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně. Jen v sobotu dorazily do pražského IKEMu čtyři stovky lidí, v Teplicích se přidala stovka a ve Vyškově stejný počet vojáků. Dárce potřebuje aktuálně více než sto pacientů v tuzemsku, Český registr dárců krvetvorných buněk nabízí termíny pro zapsání i v dalších městech. Na řadě jsou Bohumín, Jihlava či Olomouc.

Najít vhodného dárce kostní dřeně je poměrně složité, mohou jich být stovky, ale ideálním kandidátem nemusí být ani jeden. I u příbuzných je šance kompatibility docela malá. Takového dárce shání i malá Madlen, která trpí aplastickou anémií a má nedostatek červených krvinek. Zájem o darování kostní dřeně se ale i díky jejímu případu zvyšuje. Tím pravděpodobnější je, že přes sto pacientů, kteří na dárce čekají, najdou toho správného.

Lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) asi před měsícem provedli náročnou transplantaci jater pětitýdenní holčičce, část svých daroval její strýc. Dítěti kvůli akutnímu selhání orgánu zbývaly bez operace desítky hodin života. Po výkonu se o miminko vážící 3,5 kilogramu staraly dětské sestry ze sousední Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN), protože IKEM nemá dětské oddělení.

Státní zástupce podal obžalobu na bývalého ředitele Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašku. Viní je z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, informovaly Seznam Zprávy. Trojice obviněných se ke kauze podle webu veřejně nevyjadřuje.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.