IKEM

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.

Za poslední týden se do dvou tuzemských registrů dárců kostní dřeně přihlásilo na dva tisíce lidí. Ten při IKEMu během víkendu zapsal tolik jmen, kolik obvykle za čtyři měsíce. Další nábory se chystají tento týden v regionech. Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od 18 do 40 let. S pacientem se musí shodovat alespoň v devíti z deseti transplantačních znaků, ideálních je deset z deseti.

Příběh ani ne dvouleté Madlen, která trpí vážnou poruchou krvetvorby, zvyšuje zájem o registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně. Jen v sobotu dorazily do pražského IKEMu čtyři stovky lidí, v Teplicích se přidala stovka a ve Vyškově stejný počet vojáků. Dárce potřebuje aktuálně více než sto pacientů v tuzemsku, Český registr dárců krvetvorných buněk nabízí termíny pro zapsání i v dalších městech. Na řadě jsou Bohumín, Jihlava či Olomouc.

Najít vhodného dárce kostní dřeně je poměrně složité, mohou jich být stovky, ale ideálním kandidátem nemusí být ani jeden. I u příbuzných je šance kompatibility docela malá. Takového dárce shání i malá Madlen, která trpí aplastickou anémií a má nedostatek červených krvinek. Zájem o darování kostní dřeně se ale i díky jejímu případu zvyšuje. Tím pravděpodobnější je, že přes sto pacientů, kteří na dárce čekají, najdou toho správného.

Lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) asi před měsícem provedli náročnou transplantaci jater pětitýdenní holčičce, část svých daroval její strýc. Dítěti kvůli akutnímu selhání orgánu zbývaly bez operace desítky hodin života. Po výkonu se o miminko vážící 3,5 kilogramu staraly dětské sestry ze sousední Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN), protože IKEM nemá dětské oddělení.

Státní zástupce podal obžalobu na bývalého ředitele Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašku. Viní je z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, informovaly Seznam Zprávy. Trojice obviněných se ke kauze podle webu veřejně nevyjadřuje.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Vyšetřovatelé z Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) navrhli obžalovat bývalé vedení Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) z vydírání lékařů. Podezřelými jsou někdejší ředitel Michal Stiborek, jeho náměstek Jiří Malý a šéf nemocničního IT Petr Raška. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Skoro milion Čechů nemá svého vlastního praktického lékaře. To pak může mít za následek přetížení ambulancí a urgentních příjmů. Místo návštěvy praktického lékaře si navíc mnoho pacientů volá i kvůli banálním potížím sanitku. Možnostem, jak současný problém řešit, se věnoval pořad Zkraje.

Policie tento týden odložila kauzu nemocničních zakázek v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Deníku MF Dnes to potvrdilo Vrchní státní zastupitelství v Praze, které případ dozorovalo. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v IKEMu loni na konci srpna, řešili možnou manipulaci s veřejnými zakázkami.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozšířit seznam výkonů, na které bude pacientům stačit být v nemocnici jediný den. V rámci takzvané jednodenní péče by se tak nově mohly provádět třeba operace z oboru nosní, ušní a krční medicíny. Resort teď čeká na schválení odbornými společnostmi.

Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

České nemocnice mají vypracované postupy, podle kterých kontrolují identitu pacientů. Právě proto, aby například nedošlo k záměně, jako se tomu stalo minulý týden v pondělí v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Důležitá je při těchto procesech také spolupráce samotného pacienta. Česká televize natáčela ve třech tuzemských zařízeních.

V neděli se ve vysílání České televize uzavřel v seriálu Smysl pro tumor fiktivní příběh studenta medicíny, který se stane onkologickým pacientem. Jeho osudy se po osm večerů držely na špici divácké sledovanosti. Popularita seriálu zároveň zvýšila zájem o dárcovství kostní dřeně. „Cítím se vděčný, že mohu být součástí něčeho takového, že můžu být nositelem toho příběhu,“ řekl v Interview ČT24 představitel hlavního hrdiny Filip Březina, který se sám také jako dárce zaregistroval.

Lékaři usilují o aktivnější vyhledávání těhotných žen, které mohou být nakažené hepatitidou C. Tento typ žloutenky je zrádný mimo jiné přenosem z matky na dítě. I proto infektologové doporučili testovat těhotné ženy. Novinka funguje nepovinně od ledna.

Příběh Ivanky Danišové, která bojuje o záchranu obličeje, vyvolal před pěti lety mimořádnou vlnu solidarity. Narodila se s Goldenharovým syndromem, což znamená, že se jí částečně nevyvinula lebka. Díky dárcům má za sebou řadu zákroků v zahraničí, v uplynulých dnech prodělala poslední klíčovou operaci v Japonsku.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Už třicet let v České republice pomáhají organizovat transplantace speciální koordinátoři. Loni lékaři transplantovali 867 orgánů, nejčastěji ledviny. I díky roli koordinátorů je počet těchto operací čtyřikrát větší než v roce 1990. Na novou ledvinu čekají aktuálně stovky lidí, jedním z nich je i Eva Chaloupková.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.