Výbor Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) posuzuje rizika ethanolu v dezinfekčních prostředcích. Pokud dospěje k závěru, že látka může způsobovat rakovinu či ovlivňovat reprodukční zdraví, může doporučit její zákaz. Proti možnosti omezení se staví nemocnice i výrobci. Ethanol totiž podle nich patří k nejúčinnějším a zároveň nenahraditelným dezinfekčním látkám.
„Cílem vědeckého přezkoumání je zajistit, aby látky v základních výrobcích, například v dezinfekčních prostředcích na ruce, byly nejen účinné, ale i bezpečné pro lidi i životní prostředí,“ uvedla agentura.
Pokud výbor rizika potvrdí, doporučí ethanol nahradit jinou látkou. Stanoviskem se poté bude zabývat Evropská komise.
„Evropa si zbytečně podřezává větev a já věřím, že jakmile se to z toho technického prostředí dostane do toho politického, tak tam budeme schopni uhrát alespoň něco rozumného,“ myslí si europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
Podle europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) „je dobře, že se o tom vede debata už v tuhle chvíli, že víme, v jaké fázi toho procesu to je, a tím pádem na to můžeme adekvátně reagovat.“
Dezinfekce s ethanolem je běžná součást nemocniční výbavy
Dezinfekce s ethanolem jsou přitom nezbytnou výbavou nemocnic, kde dominují na infekčních odděleních i při předoperační přípravě. Například v pražském IKEMu spotřebují asi tisíc litrů dezinfekce s ethanolem ročně. Používají ale i přípravky s jinou účinnou látkou.
„Samozřejmě máme isopropanol, máme i mýdlo a vodu, ale ethanol je na neobalené viry opravdu spolehlivější. U neobaleného viru, jako je třeba žloutenka typu A, by ten rozdíl byl,“ popsal situaci v IKEMu Petr Smejkal, který působí i jako místopředseda Společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny.
To, že ethanol může při požívání způsobit rakovinu, je podle Smejkala dávno prokázané. Paradoxem podle něj je, že se řeší jeho účinek v dezinfekcích, zdravotní varování na lahvích s alkoholem ale chybí.
Ethanol má podle nemocničních odborníků řadu předností. Působí rychle a je levný. „Pokud bychom neměli ethanolové výrobky, popřípadě alkoholové výrobky jako takové, tak například u mytí rukou bychom si protáhli dobu účinnosti třeba až na půl hodiny,“ uvedla Petra Matušková z firmy B. Braun.
„Je tady riziko ztráty širokospektré dezinfekce, která za nízké náklady likvidovala relativně široké spektrum mikrobů,“ uvedl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví z resortu zdravotnictví Matyáš Fošum. „Vyčkáváme, jakým způsobem se rozhodne výbor pro biocidní přípravky,“ dodal.
Nahradit ethanol je komplikované
Ethanol je druhý nejnižší alkohol, který vzniká kvašením jednoduchých cukrů, jako je glukóza. Jeho výroba je jednoduchá a levná. Nejčastěji se používá při výrobě alkoholických nápojů, přidává se ale i do pohonných hmot a slouží jako základ pro celou řadu chemikálií. Běžně se objevuje v kosmetice i čisticích prostředcích. V medicíně má významnou roli jako rozpouštědlo, při čištění léčivých látek a hlavně jako účinná dezinfekční látka.
Pokud by byl ethanol zařazen mezi karcinogeny, mohlo by to ohrozit výrobu dezinfekčních a antibakteriálních prostředků, zejména gelů, jejichž účinnost stojí právě na této látce. Nahradit ethanol je přitom komplikované, protože alternativy bývají méně účinné nebo mají nežádoucí účinky.
Dezinfekční gely se během pandemie onemocnění covid-19 staly běžnou součástí života. Umožňují rychlé očištění rukou i bez vody a snižují riziko přenosu nemocí. Dezinfekční gely fungují proti virům, ale především proti bakteriím.
Kromě gelů existují i další prostředky, jako jsou dezinfekční mýdla nebo ubrousky. Složení je téměř totožné a i u nich hraje klíčovou roli ethanol. Většina gelů obsahuje kolem sedmdesáti procent ethanolu, ale ne každý funguje stejně. Při nákupu je podle odborníků třeba dávat pozor hlavně na to, jestli je přípravek dezinfekční, nebo jen antibakteriální. Dezinfekční gely totiž procházejí přísnější kontrolou a je v nich víc účinných látek.
„Dezinfekční gel je opravdu účinný vůči virům, bakteriím, kvasinkám, plísním. Na druhé straně antibakteriální gel – je to kosmetika – a ta deklarovaná účinnost je pouze vůči bakteriím,“ popsala Iveta Hrádková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Zcela nahradit alkohol v dezinfekcích je složité. Místo ethanolu se sice v některých případech používá technický líh nebo jiné chemikálie, i ty ale můžou mít různé nežádoucí účinky, často třeba dráždí kůži.
