Klára Ješinová

Ovocný koláč, cukrová vata nebo žvýkačka – cukrovinkové příchutě elektronických cigaret už brzy zmizí. Obchodníci mají od 1. prosince sedm měsíců na jejich doprodej. Vyhláška, která pravidla pro e-cigarety zpřísňuje, zavádí i povinná zdravotní varování. A upravuje vzhled krabiček, aby nebyly tolik lákavé pro děti.

Možnost oddlužení využívá jen část předlužených lidí, přestože dluhové poradny každoročně pomáhají tisícům z nich. Podle průzkumu Charity je od tohoto řešení odrazují hlavně vysoké srážky ze mzdy a obavy, že jim nezbude dost na živobytí. Organizace proto volá po úpravě podmínek. Resort spravedlnosti však současné nastavení oddlužení považuje za dostatečné a změny neplánuje. V budoucnu by se ale podle náměstka ministryně spravedlnosti Viléma Anzenbachera (za KDU-ČSL) mohla změnit podoba takzvaného chráněného účtu, který slouží lidem v exekuci.

Evropský parlament vyzval v nezávazné rezoluci k zákazu vstupu dětí na sociální sítě. Děti ve věku od 13 do 16 let by podle europoslanců měly mít na sítě přístup pouze se souhlasem rodičů, mladší vůbec. Podle výzkumu, ze kterého poslanci vycházejí, totiž každý čtvrtý nezletilý používá chytrý telefon problematicky a vykazuje znaky závislosti. K restrikcím přistupují i některé školy, například skandinávské, ale i ty české.

Výbor Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) posuzuje rizika ethanolu v dezinfekčních prostředcích. Pokud dospěje k závěru, že látka může způsobovat rakovinu či ovlivňovat reprodukční zdraví, může doporučit její zákaz. Proti možnosti omezení se staví nemocnice i výrobci. Ethanol totiž podle nich patří k nejúčinnějším a zároveň nenahraditelným dezinfekčním látkám.

Střelnice zaznamenávají obrovský zájem o zbrojní průkazy, někde se poptávka zvýšila o stovky procent. Termíny pro složení zkoušek už jsou ale většinou obsazené. Žadatelé se totiž snaží získat zbrojní průkaz ještě do konce roku, neboť od ledna se po téměř čtvrt století výrazně změní zbraňové předpisy, které upravují nejen podmínky zkoušek, ale třeba také kategorizace zbraní.

Policie v souvislosti s korupční kauzou kolem Fakultní nemocnice Bulovka navrhla obžalovat pět lidí a dvě firmy. Obvinění podle serveru Seznam Zprávy čelí mimo jiné bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr nebo bývalá ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská. Obžaloba se týká zakázky na nákup lineárních urychlovačů za 160 milionů korun. Šnajdrovi policie přičítá přijetí úplatku 50 tisíc korun, napsal server.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Žloutenka A dál sílí. Jen v Praze hygienici od začátku roku evidují přes 970 nakažených, z toho 170 dětí. Roste i zájem o vakcíny, na některých místech ale chybí. Podle dat resortu zdravotnictví se od začátku roku nechalo naočkovat 150 tisíc lidí. Oproti loňsku je to víc než dvojnásobek. Podle odborníků je vhodné nejen očkování, ale také pravidelné a důkladné mytí rukou.

Čtvrtina žen, které mají nárok na screening karcinomu prsu, na něj nechodí. Při včasném odhalení je přitom naděje na vyléčení téměř stoprocentní. Ročně lékaři nádor najdou asi u osmi tisíc pacientek a číslo roste. Zvlášť zákeřná může být choroba u těhotných. Je vzácná, u mladších ročníků se ale objevuje stále častěji.

Kraje se potýkají s nedostatkem zdravotnických záchranářů – chybí především lékaři a operátoři. Mohou za to vyšší požadavky na kvalifikaci, ale také odchody do penze. Většina doktorů u záchranky je totiž v důchodovém věku. A absolventi dávají po povinné praxi obvykle přednost práci v nemocnicích. Výjezdů přitom neustále přibývá, část neakutních případů se dá řešit například radou po telefonu. Problémem jsou ale takzvané zlomyslné telefonáty, kdy dotyčný pomoc ve skutečnosti nepotřebuje.

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Ministerstvo chce ve zdravotnictví zavést cenové soutěže. Příští rok ji plánuje vyzkoušet například u operací kloubních náhrad. Nemocnice, které by výkon zvládly levněji, by tak podle návrhu mohly operovat víc pacientů. Kritici se však obávají hlavně zhoršení dostupnosti péče. Záměr v návrhu úhradové vyhlášky patří k těm nejvíc připomínkovaným a resort nevylučuje, že ještě můžou nastat změny. Upravenou verzi zveřejní příští týden, definitivní znění vyhlášky pak musí vydat do konce října. Nová úhradová vyhláška dopadne i na lázně, kterým se zvyšují náklady.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Česká televize oslovila strany a hnutí s nejvyšší šancí na zisk poslaneckých mandátů (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé) ohledně tématu bezpečnosti. Většina ze subjektů by zasáhla do současného systému výsluh. Stačilo! je chce vyšší. ANO a Motoristé míní, že by si noví členové bezpečnostních sil měli sami vybrat, jestli tyto peníze pobírat až po odchodu od sboru, nebo je dostávat k platu. K úpravám pro nové příslušníky se kloní i SPOLU, Starostové a Piráti. SPD by systém nyní neměnila. Sloučení policistů, hasičů, celníků a vězeňské služby pod jeden resort nicméně většina stran odmítá s tím, že jejich práce se značně liší. Piráti se naopak domnívají, že by tím stát ušetřil.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je.

Všechny strany a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, se shodují na tom, že by se v Česku neměly rušit žádné nemocnice. Podporují ale přeměnu málo využívaných akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče. K omezení menších zařízení kvůli větší efektivitě přistoupili třeba v Německu. Různé názory mají politické subjekty na případné zavedení takzvaných nadstandardů. Možnost připlatit si za lepší péči podporují Starostové, Piráti a Motoristé – i podle nich by ale pacientům vždy musela zůstat také plně hrazená varianta.

Od ledna příštího roku se změní podoba preventivních prohlídek u praktiků. Častěji pacientům vyšetří cukr či tuky v krvi nebo zkontrolují srdce pomocí EKG, aby včas zachytili chronické nemoci, sdělil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. U dětí se více zaměří na odhalení očních vad nebo nadváhu.

Pracovníci v laboratořích Státního ústavu pro kontrolu léčiv loni prověřovali téměř čtyři desítky nelegálních léků. Přímo padělků pak úřady napříč Evropou zachytily téměř šedesát. Většinu se ale podle expertů nepodaří odhalit. Nejčastěji se na černém trhu prodávají drahá léčiva a ta na lékařský předpis.

Zvýšit příspěvek na péči alespoň v jednom ze čtyř stupňů podpory plánují všechny strany a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, tedy ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo! i Motoristé sobě. Dávka pomáhá lidem, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých – ať už blízkých, nebo pracovníků v sociálních službách. Těch je přitom v tuzemsku nedostatek. Důvodem jsou i nízké výdělky. Většina subjektů se shoduje, že budou chtít podpořit jejich navýšení. Jen Motoristé odmítli vybrat odpověď ano, nebo ne. Všichni ale upozorňují, že finální slovo mají zřizovatelé sociálních služeb.

Každoročně chřipka vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, průměrně na třináct dní. Prevencí lze zabránit více než pěti tisícům dní pracovní neschopnosti a socio-ekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun. Prevencí je očkování, ke kterému ministerstvo zdravotnictví (MZd) apeluje. Od ledna bude fungovat nový mechanismus, jak posoudit ekonomickou výhodnost úhrady konkrétní vakcíny ze zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

Základní podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny splnilo přibližně patnáct tisíc lidí z osmdesáti tisíc zájemců, informoval mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler. Do konce roku se mohou registrovat a rezervovat si termín návštěvy resortu.

Sdílení pouze vědecky ověřených informací, transparentnost ohledně placené spolupráce a profesionalita. Lékařská komora připravila po vzoru francouzských kolegů etický kodex pro své členy, kteří jsou aktivní na sociálních sítích. Zdravotníky nabádá třeba k tomu, aby neposkytovali informace mimo svoji odbornost a ctili GDPR. Zároveň upozorňuje, aby lidé informace o zdraví čerpali pouze od odborníků. „Primárním impulzem byla covidová pandemie, kdy se vyrojilo extrémní množství různých dezinformátorů,“ poznamenal prezident komory Milan Kubek.