Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
Své dcery měl Stanislav Novák s exmanželkou ve střídavé péči. Každý o ně měl pečovat jeden týden. Všichni bydleli v Brně. Až do srpna roku 2022. Tehdy se matka i s dětmi odstěhovala do Prahy. Bez vědomí a souhlasu jejich otce.
„Změnila jim školku, školu a začala svévolně nastavovat parametry, za kterých se s dětmi můžu stýkat. Třeba, že jestli se s nimi chci vídat, tak si pro ně mám přijet jednou za čtrnáct dní do Prahy na víkend,“ vypráví Novák.
Obrátil se proto na soudy a předběžnými opatřeními se situaci snažil změnit. Ale neuspěl. Podle justice nebyla naléhavá potřeba stav měnit. Než se případem začal zabývat krajský brněnský soud, uplynulo osm měsíců.
U Ústavního soudu muž neuspěl, u evropského ano
„Ve velkém rozhodnutí padlo, že už si děti za osm měsíců v Praze zvykly a že jsou tam spokojené. A že se svěřují do péče matky,“ vzpomíná muž. Nezastal se ho ani Ústavní soud – porušení jeho práv neshledal. Novák se proto obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ten celou situaci viděl opačně s tím, že práva otce i dětí na rodinný život porušena byla.
„Rozhodujícím faktorem v tom rozhodování o péči se stalo takzvané plynutí času. A to je něco, co judikatura Evropského soudu (pro lidská práva) striktně zapovídá,“ vysvětluje koncipient Ondřej Spousta z advokátní kanceláře, která Nováka zastupuje.
Spolu s klientem považují rozhodnutí soudu za přelomové nejen proto, že senát rozhodl jednomyslně, ale i proto, že se zabýval právě vnitrostátním únosem, což není obvyklé. „Sám usoudil, že ta situace se dá označit za vnitrostátní únos, což si myslím, že je do budoucna také docela přelomové,“ míní Spousta.
Nováka verdikt ESLP těší, prý teď navíc může říkat, že měl vlastně celou dobu pravdu. Matka dětí ani její právní zástupkyně se k rozhodnutí soudu aktuálně nechtěly vyjadřovat.
Rozsudek, ačkoliv jde proti tuzemskému soudnímu systému, vítá i ministerstvo spravedlnosti. Teď dokument musí pečlivě prostudovat, pak vyhodnotí, jaký bude mít dopad na přístup justice k podobným případům. „To není prohra, je to i šance situaci zlepšit v nějaké obecné rovině. A zlepšit úroveň ochrany práv lidí u nás,“ míní zmocněnec pro zastupování Česka před ESLP Petr Konůpek.
Novák věří, že rozsudek by v podobných případech mohl pomoci dalším rodičům – ale hlavně soudům rozhodovat rychleji a hlavně s ohledem na práva všech zúčastněných stran.
Změny v rozvodovém řízení
Letošek přitom v rodinném právu už zásadní změnu přinesl – řízení o rozvodu a o dětech se propojilo do jednoho společného procesu. Upouští se také od označení jako střídavá nebo výlučná péče. Zákon nově staví na rovnosti rodičů a právu dítěte na péči obou z nich. A právě toto právo mají soudy povinnost aktivně chránit.
