Evropský soud pro lidská práva

Česko prohrálo dva spory u Evropského soudu pro lidská práva. Jde o případy z roku 2021. V jednom z nich po policejním zákroku v Teplicích zemřel mladý Rom, který byl pod vlivem drog. „Policisté drželi zranitelnou osobu v potenciálně smrtelně nebezpečné poloze, aniž by řádně sledovali její zdravotní stav nebo dostatečně rychle reagovali poté, co ztratila vědomí. Úřady nezavedly odpovídající právní rámec pro používání polohy na břiše ani nezajistily náležité proškolení policistů,“ uvedl soud. Ze strany policie podle něj došlo k porušení práva na život. Druhý případ se týká napadení Romů fotbalovými rowdies. Evropský soud konstatoval, že vyšetřování byla nedostatečná a neadekvátní, české úřady vyloučily možný rasistický motiv. Věc teď řeší ministerstvo spravedlnosti.

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.

Pětadvacetiletá Noelia Castillová z Katalánska ve čtvrtek odpoledne po dlouhé právní bitvě proti otci a křesťanským aktivistům podstoupila eutanazii a zemřela podle svého přání, informovala španělská média, která případ bedlivě sledovala. Žena trpěla paraplegií po neúspěšném pokusu o sebevraždu, jíž podle serveru deníku El País předcházelo vyrůstání v dětských domovech a vícečetné znásilnění. Španělsko eutanazii umožňuje od roku 2021.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.

Policie se musí vrátit k trestnímu oznámení podanému před více než deseti lety na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí a důkladněji případ prověřit. Policisté ho třikrát odložili. Stížnosti ženy nyní vyhověl Ústavní soud (ÚS). Řízení obnovil poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství.

Policie znovu odložila případ ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí její diplomové práce na teologické fakultě v Praze. Policie trvá na tom, že nedošlo ke spáchání trestného činu. České televizi to sdělila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Vyšetřovatelé se k věci vrátili po zásahu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého špatně vyhodnotili důkazy a nedostatečně se zabývali ženinou bezbranností.

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Odvolací soud snížil Robertu Tempelovi odškodnění za nezákonné odsouzení k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu o 2,66 milionu korun. Muž tak podle středečního verdiktu dostane od státu dalších 6,23 milionu korun k ministerstvem spravedlnosti již dříve vyplaceným 3,6 milionu korun. Tempel strávil ve vězení téměř dvacet let. Částka, kterou dostane, patří k nejvyšším odškodněním, které české soudy za stíhání přiznaly. Rozhodnutí je pravomocné.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. ÚS rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, informovala jeho mluvčí Kamila Abbasi.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv ve své válce proti Ukrajině. Nezákonné jednání zástupců ruského státu v napadené zemi označil za „masivní“. Rusko se podle něj dopustilo mimo jiné zabíjení a mučení ukrajinských civilistů včetně používání znásilňování jako zbraně, dále únosů ukrajinských dětí či potlačování ukrajinského jazyka ve školách a indoktrinace tamních školáků. Soud rovněž rozhodl, že Moskva stojí za sestřelením letu MH17.

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

Petr Kramný odsouzený za vraždu své manželky a dcery v Egyptě v roce 2013 podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). České televizi to potvrdil tiskový odbor soudu a spolek Šalamoun, který se případem zabývá už přes deset let. Muž, který si za dvojnásobnou vraždu odpykává 28 let ve vězení, se pokoušel o obnovu řízení. Soudy mu však nevyhověly, naposledy neuspěl loni u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti má na stole také podnět k stížnosti pro porušení zákona. O tom, zda ji ministr spravedlnosti podá, zatím nebylo rozhodnuto.

Italský stát selhal v ochraně svých obyvatel v oblasti Kampánie, kde mafie desítky let nelegálně ukládala toxické odpady. Teď musí Řím zjednat nápravu. Rozhodnul o tom Evropský soud pro lidská práva. Na něj se obrátili obyvatelé, kteří trpí zdravotními problémy. V místech znečištěných jedy žijí téměř tři miliony Italů. Italská vláda má dle verdiktu dva roky na to, aby vypracovala podrobnou strategii řešení problému, včetně nezávislého monitorování a komunikace s veřejností. To však podle odborníků není dlouhá doba – mafie z odpadů doslova „těžila zlato“ od 80. let.