Španělka s paraplegií podstoupila eutanazii, kterou soudně napadal její otec

Pětadvacetiletá Noelia Castillová z Katalánska ve čtvrtek odpoledne po dlouhé právní bitvě proti otci a křesťanským aktivistům podstoupila eutanazii a zemřela podle svého přání, informovala španělská média, která případ bedlivě sledovala. Žena trpěla paraplegií po neúspěšném pokusu o sebevraždu, jíž podle serveru deníku El País předcházelo vyrůstání v dětských domovech a vícečetné znásilnění. Španělsko eutanazii umožňuje od roku 2021.

Castillová požádala o provedení eutanazie v roce 2024 a úřady zákrok povolily po prošetření případu garanční komisí. Eutanazii měli lékaři provést 2. srpna téhož roku. Tomu však zabránil otec ženy, kterého v jeho snaze podporovala katolická a křesťanská sdružení.

Otec Castillové tvrdil, že jeho dcera není v takovém duševním stavu, aby mohla o eutanazii sama požádat. To ale soudy odmítly.

Castillová své rozhodnutí zemřít kvůli náročné a bolestivé nemoci potvrdila i před soudem. To jejího otce neodradilo od dlouhé právní bitvy, která trvala zhruba jeden a půl roku. Muž se obrátil i na Evropský soud pro lidská práva. Ten však v březnu odmítl vydat nařízení, které by zabránilo provést eutanazii až do jeho rozhodnutí o věci. Tím se fakticky otevřela cesta k provedení zákroku.

Castillová zemřela ve čtvrtek večer v nemocnici u Barcelony, uvedla veřejnoprávní televize TVE či deník El País. Sdružení Abogados Cristianos (Křesťanští advokáti) se zákroku snažilo ještě ve čtvrtek zabránit odvoláním ke španělským soudům, ale nebylo úspěšné.

Velké bolesti po zranění

Castillová se podle deníku El País narodila do dysfunkční rodiny a kvůli duševním problémům a závislostem rodičů velkou část dětství a dospívání trávila v dětských domovech. Sama žena uvedla, že vše odstartovalo v roce 2022, kdy se stala obětí sexuálního násilí. Po užití kokainu se pak 4. října toho roku pokusila o sebevraždu skokem z pátého patra budovy.

I v posledním poskytnutém rozhovoru Castillová uvedla, že jí neléčitelné postižení způsobuje velkou bolest a že tento stav nelze zvrátit. To jsou hlavní podmínky pro to, aby garanční komise s provedením eutanazie souhlasila. „Chci teď odejít v klidu, přestat trpět,“ řekla tento týden Castillová, která na zákrok podle deníku El País čekala 601 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 7 mminutami

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných, píše AFP

Při izraelských náletech na město Gaza bylo ve čtvrtek nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 11 mminutami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 46 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 2 hhodinami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...