Šéf Hizballáhu Naím Kásim odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly ve čtvrtek odpoledne tiskové agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ještě předtím řekl, že Jeruzalém bude pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Íránské revoluční gardy poté vyzvaly izraelské síly, aby se z Libanonu stáhly.
Kásim uvedl, že příměří, které počítá se zastavením útoků Hizballáhu a umožňuje izraelským vojákům zůstat na jihu Libanonu, „se rovná kapitulaci, vzdání se a dosažení cílů nepřítele“, tudíž Izraele. Podle něj má Hizballáh zájem pouze na celkové dohodě, která bude zahrnovat odchod izraelských vojáků z Libanonu.
Útoky na sever Izraele budou pokračovat, pokud izraelská armáda bude dále podnikat údery na libanonské území, řekl Kásim. Vzdor Hizballáhu bude podle něj pokračovat tak dlouho, jak bude trvat izraelská agrese. „Naším jediným cílem je ukončit agresi, dosáhnout příměří a stažení Izraele,“ doplnil ve stanovisku, které odvysílala televize blízká Hizballáhu.
Jednání ve Washingtonu pak Kásim označil za „absurdní, ponižující a hanebná pro Libanon“. Uvedl, že dohoda o příměří musí být celková, a nerozdělovat tedy Libanon na jeho jižní část a na zbytek území. Kásim také odmítl snahy odzbrojit své hnutí, o což usiluje libanonská vláda.
Kac v prohlášení sdělil, že izraelští vojáci zůstanou v takzvané bezpečnostní zóně v jižním Libanonu, včetně oblasti kolem středověké pevnosti Beaufort, kterou židovský stát obsadil v neděli. Kac dodal, že Izrael bude nadále „likvidovat teroristickou infrastrukturu v této oblasti“ a „má svolení USA k provádění úderů v Bejrútu“ v reakci na útoky na své území.
Smrt člena mírové mise OSN
Zraněním ze středečního ostřelování podlehl ve čtvrtek člen mírové mise OSN, oznámila mise UNIFIL. Další dva příslušníci mise dle ní utrpěli zranění a jsou v péči lékařů na základně UNIFIL. Bližší podrobnosti o mrtvém mise nenabídla. Podle agentury AFP byl srbské národnosti. Po zranění byl letecky přepraven do nemocnice v Bejrútu, kde zemřel.
Podle šéfky diplomacie Evropské unie Kaji Kallasové smrt člena mírových sil OSN svědčí o křehké povaze dohody o příměří mezi Izraelem a Libanonem. Dohoda však podle ní skýtá šanci, jak zabránit návratu k rozsáhlým bojům. Za tím účelem Evropská unie poskytne 100 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy korun) libanonské armádě, uvedla.
„Nejlepším způsobem, jak omezit hrozbu, kterou představuje Hizballáh, je posílit libanonský stát, upevnit pravomoci jeho institucí a obnovit jeho monopol na užití síly,“ napsala šéfka unijní diplomacie.
V současném konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu zahynulo a bylo zraněno už několik vojáků UNIFIL. Tato mise má dohlížet na plnění rezoluce číslo 1701. Tu v roce 2006 přijala Rada bezpečnosti OSN po pětitýdenní válce mezi Izraelem a Hizballáhem a jejím cílem bylo ukončit na jihu Libanonu přítomnost ozbrojených nestátních složek v asi třicetikilometrovém pásmu mezi řekou Lítání a hranicí s židovským státem.
Nové příměří
Libanon a Izrael se ve středu dohodly na novém příměří v Libanonu, které podporují Spojené státy. Součástí má být zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci teroristického hnutí Hizballáh.
Pilotní bezpečnostní zóny mají být zřízeny „urychleně“ a výlučnou kontrolu v nich budou mít libanonské ozbrojené síly, které ze zón vyloučí všechny „nestátní“ aktéry. To podle dohody umožní pokrok směrem ke komplexní mírové a bezpečnostní dohodě. Podle agentury AP není zatím jasné, jak budou tyto zóny vytvořeny.
Zástupci všech tří zemí také znovu potvrdili, že o budoucnosti vztahů mezi Izraelem a Libanonem musí rozhodnout jejich suverénní vlády. V této souvislosti odmítli jakýkoliv pokus třetí strany o to, aby si „budoucnost Libanonu vzala jako rukojmí“. To je podle AP narážka na Teherán, který podporuje Hizballáh a který trvá na tom, aby byly izraelské útoky na Libanon zastaveny jako součást předběžné dohody s USA o ukončení konfliktu s Íránem. Příměří mezi Washingtonem a Teheránem platí od 8. dubna.
Izrael a Libanon nemají vůči sobě nepřátelské úmysly, píše se v dokumentu
Delegace projednaly rovněž bezpečnostní rámec usilující o suverenitu, bezpečnost a územní celistvost Libanonu a Izraele, s čímž souvisí rozpuštění nestátních ozbrojených skupin a zabránění jejich opětovnému vzniku. Jeruzalém znovu zdůraznil, že jeho bezpečnost a územní celistvost lze zajistit pouze odzbrojením Hizballáhu a rozpuštěním jeho infrastruktury v celém Libanonu.
Bejrút opět potvrdil nutnost vzájemného respektování mezinárodně uznávaných hranic a zdůraznil zásady územní celistvosti a státní suverenity. Zavázal se také posílit kapacity armády s podporou USA.
„Izrael a Libanon znovu potvrdily, že vůči sobě nemají žádné nepřátelské úmysly, a zavázaly se pokračovat v přímých jednáních s cílem budovat důvěru, vyřešit všechny nevyřešené otázky a usilovat o komplexní dohodu mezi oběma zeměmi,“ píše se v dokumentu. Politická a bezpečnostní jednání s cílem dosáhnout komplexní dohody by měla začít v týdnu od 22. června.
Boje mezi Izraelem a proíránským Hizballáhem se zintenzivnily v březnu v souvislosti s válkou Izraele a USA proti Íránu zahájené 28. února. Židovský stát v jižním Libanonu zároveň vytváří nárazníkovou zónu a rozšiřuje území, které nově okupuje. V rámci dohody o příměří uzavřené 17. dubna mohl Izrael své vojáky na libanonském území ponechat. Od 2. března bylo v Libanonu zabito nejméně 3516 lidí a 1,2 milionu dalších muselo opustit své domovy. Kvůli konfliktu zemřelo na jihu Libanonu či u hranic také 27 izraelských vojáků a na severu Izraele dva civilisté.
