Teherán

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Australský premiér Anthony Albanese v úterý obvinil Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne a oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Íránem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl v neděli ráno mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června.

Statisíce lidí se v sobotu v Teheránu zúčastnily ceremoniálu spojeného se státním pohřbem přibližně šedesáti lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AP. Íránská státní média tvrdí, že procesí se zúčastnilo přes milion lidí. Tento počet nelze nezávisle ověřit, podle AP však truchlící davy zcela zaplnily několik kilometrů dlouhou hlavní teheránskou třídu. Podle CNN se objevili i představitelé režimu, kteří byli považováni za mrtvé.

Írán se po konfliktu s Izraelem vrací postupně k běžnému životu. Teherán, který byl vedle jaderných zařízení primárním cílem úderů, bilancuje škody. Za kulisou obnovené normálnosti ale podle lidskoprávních organizací probíhá rozsáhlé zatýkání a tvrdé represe.

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP. Podobně se při prohlídce zasažené nemocnice vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu, který ve zjevné narážce na Chameneího prohlásil, že „nikdo není imunní“.