Teherán

Americký stíhací letoun sestřelil íránský dron, který se nebezpečně přiblížil k letadlové lodi Abraham Lincoln. Při dalším incidentu musela jiná válečná loď USA ochránit tanker Stena Imperative před několika íránskými ozbrojenými čluny. Podle íránské agentury Fars se dron nacházel nad mezinárodními vodami. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden. Teherán ovšem dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání z Turecka do Ománu.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.

Írán tvrdí, že vybudoval síť podmořských tunelů se stovkami raket s dosahem přes tisíc kilometrů, které by mohl použít v případě konfliktu s USA v Perském zálivu. Pohrozil rovněž uzavřením klíčové ropné tepny – Hormuzského průlivu. Revoluční gardy chtějí v oblasti o víkendu uspořádat vojenské cvičení. Teherán, jehož obranu a jaderný program oslabila loňská válka s Izraelem, nadále disponuje tisícovkami balistických střel.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.

Počet mrtvých při protestech v Íránu vzrostl na 62. Píše to agentura AP s odkazem na aktivisty. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu vyzval národ k jednotě. Z nepokojů, které v zemi probíhají už skoro dva týdny, obvinil Spojené státy, které by si podle něj měly hledět svých vlastních problémů. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Íránský duchovní vůdce Chameneí ve své první veřejné reakci na masové protesty připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit. Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.