Teherán

Narghís Mohammadiová, bojovnice za lidská práva v Íránu a držitelka Nobelovy ceny za mír, se dostala z věznice do domácího léčení. Autokratický islámský režim jí umožnil 21 dní rekonvalescence po složitém, zřejmě onkologickém zákroku. Prominutí zbytku trestu – jak požaduje rodina i mnoho západních organizací – ale Teherán odmítá. Ve věznici si od roku 2021 odpykává skoro čtrnáctiletý trest za „ohrožení státní bezpečnosti“.

Německo v reakci na popravu odpůrce íránské vlády Jamshida Sharmahda rozhodlo o uzavření všech tří íránských generálních konzulátů v zemi. Informovala o tom německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Sharmahd měl německé i íránské občanství, o jeho popravě informoval Teherán v pondělí. Íránská strana si v reakci na uzavření konzulátů předvolala německého chargé d'affaires.

Izrael vybral cíle svých nynějších útoků v Íránu na základě svých národních zájmů, nikoliv podle toho, co mu nařídily Spojené státy. Uvedla to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v reakci na zprávy jedné z místních televizí. Izrael v noci na sobotu udeřil na Írán. První útoky měly mířit hlavně na raketové základny, posléze údajně zasáhly výrobny dronů a velitelská stanoviště islámských revolučních gard. Íránská státní agentura IRNA uvedla, že „při obraně země“ zahynuli čtyři vojáci. Íránská diplomacie prohlásila, že země má právo a povinnost se bránit.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Rozšíření války do celého blízkovýchodního regionu, které hrozí po íránském útoku na Izrael, lze zabránit. Prohlásil to americký prezident Joe Biden. Upozornil však na to, že tento cíl bude „stát ještě hodně úsilí“. Na dotaz, zda se snaží odradit Izrael od útoku na íránská ropná zařízení, odpověděl, že „nevyjednává na veřejnosti“.

Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.

Při úterním íránském raketovém útoku na Izrael byla poškozena škola ve městě Gereda i sto domů ve městě Hod Hašaron, které leží na okraji Tel Avivu, informovala tamní média. Írán v úterý vypálil na Izrael téměř dvě stovky raket, většinu z nich sestřelila protivzdušná obrana. Některé také pomohly odrazit Spojené státy, Jordánsko a zřejmě též Francie a Velká Británie.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, francouzský premiér Michel Barnier, jeho britský kolega Keir Starmer, šéf unijní diplomacie Josep Borrell či generální tajemník OSN António Guterres odsoudili eskalaci na Blízkém východě poté, co Írán v úterý večer odpálil téměř 200 raket na Izrael. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil přesvědčení, že se íránský útok podařilo odrazit. Reagovala i česká diplomacie. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi slíbil, že najde nového vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára a zlikviduje ho. Sinvár v čele politického křídla organizace nahradil Ismáíla Haníju zabitého minulý týden v Teheránu při úderu, který Hamás i Írán shodně připisují Izraeli.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Tisíce lidí skandujících „Smrt Izraeli“ a „Smrt Americe“ se ve čtvrtek v Teheránu účastní smutečního obřadu za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který byl zabit ve středu právě v íránské metropoli při úderu připisovaném Izraeli. Informovala o tom agentura AFP. Vysoce postavení íránští činitelé se také ve čtvrtek mají setkat se spojenci z Libanonu, Iráku a Jemenu, aby projednali možnou odvetu vůči Izraeli.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Íránci a zástupci zemí regionu se v Teheránu během smutečního obřadu loučili s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. Vedl ho íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Během ceremonie promluvil také šéf politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja a dav provolával smrt Izraeli.

Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o kandidaturu začne 30. května, rozhodli vedoucí představitelé moci v Teheránu a informovala státní agentura IRNA. Obyvatelé města Tabríz mohou v úterý jako první vzdát hold prezidentu Ebráhímu Raísímu, který zemřel při nehodě vrtulníku.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Írán vyslal na Izrael bezpilotní letouny a rakety s plochou dráhou letu poté, co sliboval odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Izraelská armáda zneškodnila 99 % dronů a raket, mnohé ještě mimo území státu, řekl její mluvčí Daniel Hagari. Část sestřelily USA, Británie a Jordánsko. V Jeruzalémě zněly sirény a nad městem byly slyšet výbuchy, zřejmě od systémů protivzdušné obrany. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. V neděli se kvůli vývoji na Blízkém východě sejde Rada bezpečnosti OSN.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.