Teherán

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.

Šéf Hizballáhu Naím Kásim odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly ve čtvrtek odpoledne tiskové agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ještě předtím řekl, že Jeruzalém bude pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Íránské revoluční gardy poté vyzvaly izraelské síly, aby se z Libanonu stáhly.

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.

Americká armáda v neděli uvedla, že o víkendu provedla údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Zdůvodnila to údajnými „agresivními kroky Teheránu“. Íránské revoluční gardy naopak prohlásily, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují navzdory podepsanému příměří z dubna.

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil pět íránských dronů a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Americký prezident Donald Trump v pátek zpochybnil zprávy některých médií, že Írán má stále dostatečné raketové kapacity. Zničeno podle něj bylo 80 procent tohoto arzenálu. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One během cesty z Pekingu. Přítomnému reportérovi deníku The New York Times (NYT) řekl, že jeho zpravodajství o Íránu je zrádcovské.

Prohlášení americké administrativy o vojensky pokořeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují americké zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Kolem Hormuzského průlivu má mít částečný přístup ke 30 z tamních 33 raketových odpališť. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o dostatečném vojenském vyzbrojení a akceschopnosti Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Írán v ní podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.

Příměří s Íránem zůstává nadále platné, i když USA provedly ve čtvrtek odvetné útoky na íránské cíle. Stanici ABC News to řekl americký prezident Donald Trump, který údery nazval laskavým poplácáním. Vzápětí Trump ale na sociální síti Truth Social pohrozil mnohem tvrdšími vojenskými zásahy, pokud Teherán rychle nepodepíše dohodu, kterou prezident dlouhodobě požaduje. Během pátku také protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů zasahovala po celé zemi proti íránským střelám, uvedlo ministerstvo obrany.

Hormuzský průliv se zcela otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA, prohlásil americký prezident Donald Trump. Írán americký návrh analyzuje. Trump dodal, že dočasně pozastavil ochranu a navádění lodí v průlivu, které ohrožovala íránská blokáda. Důvodem jsou podle něj aktuální jednání. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, americký letoun během středy zasáhl íránský tanker. Do oblasti směřuje francouzská letadlová loď Charles de Gaulle.

Pouhých deset minut izraelského bombardování 8. dubna proměnilo části Libanonu v trosky a podle místních úřadů si vyžádalo nejméně 361 mrtvých a více než tisíc zraněných, vyplývá z šetření BBC, jejíž tým navštívil zasažené oblasti, analyzoval ověřená videa, satelitní snímky a výpovědi svědků. Izrael operaci nazval Věčná temnota. Obyvatelé Libanonu však začali 8. duben označovat jako Černou středu.

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.

Írán zavedl nový mechanismus pro řízení plavby Hormuzským průlivem a zároveň zveřejnil novou mapu průlivu zobrazující rozšířenou zónu íránské kontroly, uvedla íránská státní televize Press TV. Obchodní plavidla musí koordinovat svůj pohyb s íránskými ozbrojenými silami a před plavbou obdržet povolení od íránského Úřadu pro průliv Perského zálivu (PGSA). Stanice nicméně mapu nepublikovala. V oblasti nadále působí americká armáda, podle ministra zahraničí USA Marca Rubia je operace Washingtonu „čistě obranná“.

Emirátská protivzdušná obrana v úterý odpoledne opět zasahovala proti íránským dronům, balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu. Na síti X to uvedlo ministerstvo obrany SAE. Informace o případných obětech či materiálních škodách prozatím tiskové agentury neuvádějí. Íránské vzdušné útoky, které v pondělí emirátské úřady oznámily, byly přitom první od začátku příměří, které utlumilo konflikt v regionu.

Události v Hormuzském průlivu ukazují, že pro tamní situaci neexistuje vojenské řešení. Prohlásil to íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Arakčí zároveň jako patový označil americký Projekt Svoboda, při němž chtějí americké lodě pomáhat proplout obchodním lodím uvázlým v oblasti. Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro dopravu ropy či plynu ze zemí Perského zálivu, je od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu zablokovaný.

Íránský dron způsobil požár v zóně petrochemického průmyslu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech a v důsledku útoku byli zraněni tři lidé s indickým občanstvím, uvedly úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila tři střely vyslané z Íránu, čtvrtá střela dopadla do moře. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že se jednalo o střely s plochou dráhou letu. Resort později dodal, že zachytili také čtyři drony a dvanáct balistických raket. Podle AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.