Teherán strana 3 z 5

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé, dalších 61 jich bylo zraněno. Úřady ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul, uvedla agentura Reuters.

Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Na obrazovce se objevila maska, obraz duchovního vůdce Alího Chameneího a kolem něj plameny a další záběry. Předtím, při nových nepokojích vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, byli při střetech protestujících s bezpečnostními složkami zastřeleni nejméně tři lidé, informoval web televize BBC. Protesty pokračovaly podle agentury Reuters po celém Íránu i v neděli. Státní média oznámila, že v sobotu přišli o život dva příslušníci bezpečnostních sil. Úřady v neděli zavřely školy v íránském Kurdistánu a v jedné policisté pozatýkali žáky.

V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly demonstrace proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu také v Německu a v dalších evropských zemích. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září a od té doby při nich zahynulo podle odhadů organizace Human Rights Watch přes osmdesát lidí, uvedla agentura AFP.

Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

Íránské ministerstvo vnitra oznámilo, že v zemi omezí přístup k internetu. Učiní tak v souvislosti s protesty, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Počet mrtvých stoupl na 35, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Prezident Ebráhím Raísí uvedl, že Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, „rozhodně vypořádat“.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

V Íránu pokračovaly protesty kvůli úmrtí mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Ta v zemi prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení hidžábu, muslimského šátku, kterým si mají ženy zahalovat vlasy. Jak napsala agentura Reuters, smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření.

Nejméně dvanáct lidí zemřelo a stovky utrpěly zranění v Bagdádu při střetech, které propukly po oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. V metropoli podle agentury Reuters zní nepřetržitá kulometná palba. Sadrovi stoupenci vtrhli do sídla vlády. Sadr dle médií oznámil hladovku, dokud násilí neustane.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Írán poslal Evropské unii odpověď na návrh k oživení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Zbývá podle něj dořešit poslední tři sporné otázky. Brusel zatím obsah odpovědi nezveřejnil. Už dříve varoval, že dochází čas pro další jednání a že nabídka je „finální.“ Teherán oznámil, že v případě krachu rozhovorů má ještě záložní plán. Od začátku února ještě posílil spolupráci s Moskvou.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Vítěz loňských voleb v Iráku Muktada Sadr prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani osm měsíců po volbách nemá Irák novou vládu a prezidenta. Podle ústavy nyní můžou na uprázdněná místa nastoupit konkurenční kandidáti. Odchodem nejsilnějšího šíitského politického bloku mimo parlament se ale prohlubuje ústavní krize. Sadr je už po desítky let jednou z nejvlivnějších osobností iráckého veřejného života. Odstup si udržel od Američanů i od Íránu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

V blízkosti amerického konzulátu v Irbílu na severu Iráku dopadlo několik raket. Podle údajů iráckého ministerstva vnitra byl jeden člověk lehce zraněn. Další zdroje uvedly, že rakety zřejmě neponičily budovu konzulátu. K odpovědnosti se přihlásily íránské revoluční gardy a akci charakterizovaly jako útok na izraelské strategické centrum v Irbílu.