Teherán strana 3 z 5

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo v sobotu nejméně sedm lidí, dalších bezmála šedesát je zraněných. Na komunikační síti Telegram to uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Útok podle něj mířil na centrum města.

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Írán začal na jihozápadě země v provincii Chúzestán budovat novou jadernou elektrárnu s názvem Kárún, informovala v sobotu agentura AP s odvoláním na státní média. Stavba za dvě miliardy dolarů (asi 43 miliard korun) má trvat osm let.

Na fotbalovém hřišti se v úterý setkali diplomatičtí nepřátelé USA a Írán, Spojené státy zvítězily 1:0. Atmosféra před utkáním byla zjitřená. Íránský režim podle CNN vyhrožoval rodinám reprezentantů vězením a mučením, pokud se hráči „nezachovají správně“. Kapitán národního týmu Ehsán Hadžsáfí se ještě před šampionátem vyslovil za podporu protirežimních demonstrací a celý tým před prvním zápasem nezpíval státní hymnu. Na začátku zápasu s USA ale hráči hymnu zpívali, napsal na Twitteru novinář Jerusalem Post Tzvi Joffre.

Íránské úřady zadržely tento týden neteř duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Faríde Moradchaníová nahrála video, v němž kritizovala potlačování protestního hnutí v zemi a označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“, informovala v neděli agentura AFP.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Už třetí měsíc pokračují protesty a nepokoje v Íránu. Bouře odporu, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. Teherán z podněcování protestů viní Spojené státy a Izrael. Počet mrtvých při potírání nepokojů údajně přesáhl tři stovky, zatčených je přes 16 tisíc. Čtyřem z nich už soud udělil trest smrti.

Demonstranti ve čtvrtek večer zapálili dům zesnulého zakladatele íránského islámského státu ajatolláha Rúholláha Chomejního. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na záběry zveřejněné na internetu. Íránská agentura Tasním zprávy o požáru popřela. Podle ní se pouze před domem Chomejního shromáždila malá skupinka lidí.

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

Írán v sobotu poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony, upozornila agentura Reuters. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé, dalších 61 jich bylo zraněno. Úřady ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul, uvedla agentura Reuters.

Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Na obrazovce se objevila maska, obraz duchovního vůdce Alího Chameneího a kolem něj plameny a další záběry. Předtím, při nových nepokojích vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, byli při střetech protestujících s bezpečnostními složkami zastřeleni nejméně tři lidé, informoval web televize BBC. Protesty pokračovaly podle agentury Reuters po celém Íránu i v neděli. Státní média oznámila, že v sobotu přišli o život dva příslušníci bezpečnostních sil. Úřady v neděli zavřely školy v íránském Kurdistánu a v jedné policisté pozatýkali žáky.

V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly demonstrace proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu také v Německu a v dalších evropských zemích. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září a od té doby při nich zahynulo podle odhadů organizace Human Rights Watch přes osmdesát lidí, uvedla agentura AFP.

Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.