Spojené státy udeřily na pozice odnože Hizballáhu v Iráku

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Američané v úterý večer cílili na dvě zařízení jižně od Bagdádu. Jednalo se o operační střediska irácké odnože šíitského teroristického hnutí s názvem Katáib Hizballáh. Počet mrtvých není jasný. „Údery byly přímou reakcí na útoky proti americkým a koaličním silám ze strany Íránu a Íránem podporovaných skupin,“ stojí v prohlášení americké armády.

O den dříve byly americké síly napadeny na letecké základně Ajn al-Asad západně od Bagdádu. Útok balistickou střelou blízkého doletu zranil osm lidí a způsobil menší škody na infrastruktuře, uvedli dva američtí představitelé.

Americké vojenské letadlo AC-130 reagovalo v sebeobraně a zabilo řadu militantů podporovaných Íránem, sdělili nyní američtí činitelé.

Americká vozidla na základně v Iráku
Zdroj: Reuters/John Davison

Katáib Hizballáh je vlivná ozbrojená frakce s úzkými vazbami na Teherán. Irácký premiér Muhammad Súdání má omezenou kontrolu nad milicemi podporovanými Íránem, jejichž podporu potřeboval před rokem k získání moci a které nyní tvoří silný blok v jeho vládní koalici, upozorňuje Reuters.

Spojené státy dosud omezily svou reakci na 66 útoků proti svým silám v Iráku a sousední Sýrii, k nimž se přihlásily irácké milice spojené s Íránem, na tři samostatné série úderů na pozice šíitských ozbrojenců v Sýrii. 

Útoky na cíle USA, při nichž utrpělo zranění 62 Američanů, začaly 17. října a jsou spojeny s americkou podporou Izraele při bombardování Gazy po krvavém útoku palestinské teroristické skupiny Hamás na Izrael ze 7. října.

USA mají na Blízkém východě tisíce vojáků

Protiamerické výpady ukončily roční jednostranné příměří mezi USA a iráckými šíitskými skupinami, z nichž některé vznikly po americké invazi do Iráku v roce 2003, další potom v roce 2014 během boje proti takzvanému Islámskému státu.

Spojené státy mají v současnosti devět set vojáků v Sýrii a dva a půl tisíce v Iráku. Americká mise má za cíl radit a pomáhat místním silám, které se snaží zabránit obnově teroristické skupiny Islámský stát. Ta se v roce 2014 zmocnila velkých částí obou blízkovýchodních zemí, připomíná Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...