TÉMA

Irák

Hledaný muž a kyberaktivista Assange zápasil o svobodu dvanáct let

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.
25. 6. 2024|

Člověk musí mít pochopení pro danou zemi a znalosti, říká oceněná diplomatka Filipi

Diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi získala Cenu Arnošta Lustiga, kterou dosud dostalo jedenáct osobností. Ozvláštňuje mě to, protože ta společnost je nádherná. Až si možná myslím, že nevím, jestli jsem si zasloužila takové ocenění v porovnání s nimi, řekla v Událostech, komentářích. Posledních třináct let hájila Filipi zájmy Česka v Sýrii. Na postu setrvala i po vypuknutí občanské války jako jedna z mála diplomatů, a stala se tak strategickou osobou nejen pro Česko, ale také pro část západních zemí, včetně USA.
5. 6. 2024|

Cenu Arnošta Lustiga dostala diplomatka Eva Filipi

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot obdržela diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi. Jako velvyslankyně působila posledních třináct let v Sýrii, předtím byla mimo jiné v Turecku a Iráku. Výbor Ceny Arnošta Lustiga zvolil osmdesátiletou Filipi jednomyslně.
4. 6. 2024|

Odpůrce Západu Raísí brojil proti existenci Izraele

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.
20. 5. 2024|

Íránu po smrti Raísího kondolují státníci i teroristé

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.
20. 5. 2024Aktualizováno20. 5. 2024, 14:19|

Z Iráku bylo odpáleno pět raket na americkou základnu v Sýrii, píše Reuters

Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Podle Reuters jde o první útok proti americkým silám v oblasti od února, kdy Íránem podporované skupiny útoky proti americkým vojákům zastavily. Incident se odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního ze Spojených států, kde se setkal se šéfem Bílého domu Joem Bidenem.
22. 4. 2024Aktualizováno22. 4. 2024, 07:41|

Iráckou vojenskou základnou ležící jižně od Bagdádu otřásl silný výbuch, jeden mrtvý

Iráckou vojenskou základnu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu v noci na sobotu otřásla rozsáhlá exploze, informovaly zahraniční tiskové agentury. Irácká armáda uvedla, že při ní zemřel jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Dodala také, že v době výbuchu v okolí základny nezaznamenala dron ani bojové letadlo. Podle některých spekulací v tisku mohlo jít o letecký úder v době vyhroceného napětí mezi Izraelem a Íránem. Vojenskou základnu, kterou exploze otřásla, totiž využívají i proíránské skupiny.
20. 4. 2024Aktualizováno20. 4. 2024, 10:39|

Írán má větší armádu, Izrael vyspělejší

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.
19. 4. 2024|

USA očekávají odvetný úder Íránu proti Izraeli, ale v omezeném rozsahu

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.
12. 4. 2024Aktualizováno12. 4. 2024, 15:45|

Úder na humanitární konvoj je přes čáru, míní Filipi. Podle Schneidera Izraelcům došlo, že to je průšvih

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.
7. 4. 2024|

Islámský stát rychle vzestoupil i padl. Jeho krutosti a návratu se v Rakká bojí dodnes

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.
21. 3. 2024|

Před třinácti lety začaly protesty proti Asadovi. Dnes humanitární pomoc potřebují tři čtvrtiny obyvatel

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.
16. 3. 2024|

Ve světě narůstá počet obézních lidí. Podle studie je jich už přes miliardu

Na světě je už víc než miliarda obézních lidí, vyplývá ze studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace, kterou publikoval prestižní časopis The Lancet. Počet lidí s velkou nadváhou přitom narůstá stále rychleji – nejvýrazněji stoupl mezi dětmi a mladistvými. Hlavní příčiny zůstávají stejné – nezdravá strava a nedostatek pohybu.
3. 3. 2024|

Írán prosazuje své zájmy na Blízkém východě přes síť teroristických milic. Střetů mezi nimi a Američany přibývá

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.
6. 2. 2024|

Írán zkouší, kam až může zajít. Americké údery jsou odvetou za dlouhodobý teror, říká expert

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.
4. 2. 2024Aktualizováno4. 2. 2024, 20:02|

Strategická chyba, reagoval Írán na americké údery. Na žádost Ruska se sejde Rada bezpečnosti

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.
3. 2. 2024Aktualizováno3. 2. 2024, 20:46|

Americké síly zasáhly desítky proíránských cílů v Iráku a Sýrii v odvetě za zabité vojáky USA

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.
2. 2. 2024Aktualizováno3. 2. 2024, 00:47|

Pákistán zaútočil na balúčské povstalecké skupiny v Íránu

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.
18. 1. 2024Aktualizováno18. 1. 2024, 22:13|

Íránské revoluční gardy zaútočily v Iráku a v Sýrii. Tvrdí, že cílily na zpravodajce a teroristy

Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily balistickými raketami na „špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin“ u iráckého Irbílu a v Sýrii zaútočily raketami na „pachatele teroristických operací“ v Íránu. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média. Letiště v metropoli iráckého Kurdistánu zastavilo provoz poté, co byly nad městem slyšet exploze, sdělily Reuters irácké bezpečnostní zdroje.
15. 1. 2024Aktualizováno16. 1. 2024, 00:06|

Údery proti hútíům vyvolaly obavy z konfliktů na Blízkém východě. Hlavní roli v destabilizaci regionu má Írán

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.
13. 1. 2024|

Exploze u Solejmáního hrobu v Íránu si vyžádaly nejméně 95 mrtvých. Úřady mluví o terorismu

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.
3. 1. 2024Aktualizováno3. 1. 2024, 22:22|

Spojené státy udeřily na pozice odnože Hizballáhu v Iráku

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.
22. 11. 2023Aktualizováno22. 11. 2023, 13:41|

Finsko uzavře čtyři přechody na hranici s Ruskem, migranti bez dokladů míří z východu i do Estonska

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.
16. 11. 2023Aktualizováno16. 11. 2023, 18:19|

Měl zjistit, zda má Irák zbraně hromadného ničení. „Dal mi naději na mír,“ říká dokumentaristka o Hansi Blixovi

Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.
16. 11. 2023|