TÉMA

Irák

Írán prosazuje své zájmy na Blízkém východě přes síť teroristických milic. Střetů mezi nimi a Američany přibývá
Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.
6. 2. 2024|Jakub Chodil
Írán zkouší, kam až může zajít. Americké údery jsou odvetou za dlouhodobý teror, říká expert
Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.
4. 2. 2024Aktualizováno4. 2. 2024, 20:02|Tamara Kejlová
Strategická chyba, reagoval Írán na americké údery. Na žádost Ruska se sejde Rada bezpečnosti
Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.
3. 2. 2024Aktualizováno3. 2. 2024, 20:46|ČTK, Reuters, ČT24
Americké síly zasáhly desítky proíránských cílů v Iráku a Sýrii v odvetě za zabité vojáky USA
Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.
2. 2. 2024Aktualizováno3. 2. 2024, 00:47|ČTK, ČT24
Pákistán zaútočil na balúčské povstalecké skupiny v Íránu
Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.
18. 1. 2024Aktualizováno18. 1. 2024, 22:13|ČTK, ČT24
Íránské revoluční gardy zaútočily v Iráku a v Sýrii. Tvrdí, že cílily na zpravodajce a teroristy
Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily balistickými raketami na „špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin“ u iráckého Irbílu a v Sýrii zaútočily raketami na „pachatele teroristických operací“ v Íránu. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média. Letiště v metropoli iráckého Kurdistánu zastavilo provoz poté, co byly nad městem slyšet exploze, sdělily Reuters irácké bezpečnostní zdroje.
15. 1. 2024Aktualizováno16. 1. 2024, 00:06|ČTK
Údery proti hútíům vyvolaly obavy z konfliktů na Blízkém východě. Hlavní roli v destabilizaci regionu má Írán
Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.
13. 1. 2024|ČT 24
Exploze u Solejmáního hrobu v Íránu si vyžádaly nejméně 95 mrtvých. Úřady mluví o terorismu
Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.
3. 1. 2024Aktualizováno3. 1. 2024, 22:22|ČTK
Spojené státy udeřily na pozice odnože Hizballáhu v Iráku
Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.
22. 11. 2023Aktualizováno22. 11. 2023, 13:41|
Finsko uzavře čtyři přechody na hranici s Ruskem, migranti bez dokladů míří z východu i do Estonska
Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.
16. 11. 2023Aktualizováno16. 11. 2023, 18:19|
Měl zjistit, zda má Irák zbraně hromadného ničení. „Dal mi naději na mír,“ říká dokumentaristka o Hansi Blixovi
Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.
16. 11. 2023|
Veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, musíme jim pomáhat, řekla na Vítkově Černochová
Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.
11. 11. 2023Aktualizováno11. 11. 2023, 19:08|
USA zaútočily v Sýrii na cíle využívané Íránem
Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.
9. 11. 2023|
Vyhnat Palestince do Egypta nebo dovolit civilní vládu? Izrael zvažuje scénáře pro poválečnou Gazu
Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.
31. 10. 2023|
Koalice válčící s Islámským státem by měla bojovat i s Hamásem, vyzval Macron z Izraele
Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.
24. 10. 2023Aktualizováno24. 10. 2023, 19:55|
Přibývá důkazů, že za výbuch v nemocnici v Gaze mohla palestinská raketa. Otázky vyvolává i údajný počet obětí
Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.
18. 10. 2023Aktualizováno18. 10. 2023, 19:48|
Desetitisíce muslimů se vydaly do ulic vyjádřit podporu Gaze. Pálili izraelské vlajky
Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.
13. 10. 2023Aktualizováno13. 10. 2023, 19:18|
Válka čeří diplomatické vody na Blízkém východě. Katar pomáhá Hamásu s výměnou zajatců, tvrdí média
Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.
9. 10. 2023Aktualizováno9. 10. 2023, 16:37|
Světoví lídři odsoudili útoky na Izrael, zasedne Rada bezpečnosti OSN
Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.
7. 10. 2023Aktualizováno7. 10. 2023, 19:33|
Na svatební oslavě v Iráku vypukl požár. Zemřelo přes sto lidí
Nejméně sto lidí zemřelo a přes 150 jich utrpělo zranění při požáru, který vypukl během svatebních oslav v irácké provincii Ninive. S odvoláním na irácká média o tom informovaly světové agentury. Není jasné, jestli mezi oběťmi jsou i nevěsta se ženichem, uvedla stanice BBC. První zprávy naznačují, že požár mohly zavinit ohňostroje použité během ceremonie, napsala stanice al-Džazíra na svém webu s odkazem na iráckou civilní obranu.
27. 9. 2023Aktualizováno27. 9. 2023, 11:45|
Situace na polsko-běloruské hranici je patová. I Poláci cítí, že musí existovat lidskost, říká analytik
Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.
26. 9. 2023|
Irácký uprchlík opět spálil ve Švédsku výtisk koránu. Policie zasáhla po násilnostech
Švédská policie v neděli zadržela více než deset lidí po násilnostech v Malmö na jihu země, které následovaly po shromáždění, na němž byl opět spálen výtisk koránu. Informovala o tom agentura AFP.
3. 9. 2023|
Soud v Německu poslal na čtrnáct let do vězení bývalou členku Islámského státu
Německý soud poslal v úterý na čtrnáct let do vězení dnes někdejší členku teroristického hnutí Islámský stát (IS) Jennifer Wenischovou. Ta v minulosti v Iráku společně s tehdejším manželem držela jezídské dívky jako otrokyně. Wenischová zároveň přihlížela, jak její muž nechal zemřít žízní zotročenou pětiletou dívku. Verdikt vrchního zemského soudu v Mnichově je výsledkem nového procesu, který nařídil Spolkový soudní dvůr (BGH). V původním procesu dostala Wenischová deset let vězení, což státní zastupitelství kritizovalo jako příliš nízký trest.
29. 8. 2023|Matěj Lucovič
Ukrajinští mariňáci překvapují okupanty a osvobodili řadu obcí. Čelí ale vyčerpání nebo minám
Klíčovou silou ukrajinské armády během protiofenzivy se ukázaly být čtyři námořní brigády, které vznikaly po obsazení Krymu Rusy. Skoro všech osm tisíc mariňáků slaví úspěchy na jižní frontě, kde se jim při bleskové útočné jízdě podařilo osvobodit řadu obcí. Elitní vojáci se inspirovali taktikou, kterou použili Američané před dvaceti lety v Iráku. Zásadní je pro ni rychlost a střelba za jízdy, jež má překvapit a demoralizovat nepřítele. Problém však nastává ve chvíli, kdy mariňáci ztratí vozidla, narazí na větší minová pole nebo si zkrátka potřebují odpočinout. Nemá je totiž kdo nahradit, píše magazín Forbes.
10. 8. 2023|