Irák

Generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga ve funkci vyslance na Ukrajině nejspíše vystřídá náměstek ministra obrany bez zkušeností s diplomacií Daniel Driscoll. Ten již stihl navštívit Kyjev a předat prezidentovi Volodymyru Zelenskému americko-ruský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Driscoll chce coby důvěrník Donalda Trumpa pomoci šéfovi Bílého domu v dosažení jeho cílů. Ukrajinu chválí za její výrobu dronů.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George W. Bushe Richard „Dick“ Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN. Cheney byl považován za šedou eminenci v pozadí řady klíčových rozhodnutí. Podle kritiků byl právě on jedním z hlavních iniciátorů války v Iráku, která začala na jaře roku 2003. V posledních letech byl kritikem prezidenta Donalda Trumpa.

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Nejméně devětašedesát lidí zahynulo při požáru obchodního střediska ve východoiráckém městě Kút, uvádějí agentury AFP a Reuters s odvoláním na irácké ministerstvo vnitra. Jedenáct lidí se pohřešuje. Média předtím s odvoláním na své zdroje uváděla, že mrtvých je padesát až šedesát. Příčiny požáru se vyšetřují, hasiči stále pátrají po dalších obětech.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Třicet ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících (PKK) včetně čtyř velitelů v pátek ráno při slavnostním ceremoniálu v jeskyni u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně a symbolicky tak zahájilo proces odzbrojování, píše agentura AFP. Ceremoniálu se zúčastnily delegace politických stran iráckých Kurdů, které vládnou v irácké autonomní oblasti Kurdistán, ale také delegace tureckých prokurdských stran DEM a DBP, píše agentura Firat, která je blízká PKK. Podle AFP byli přítomni i zástupci tureckých tajných služeb.

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně. Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru – než opět ustoupily – po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Ceny ropy na začátku nového týdne prudce klesají. Skupina OPEC+ se totiž chystá urychlit zvyšování těžby, což vyvolává obavy z výrazného převisu nabídky na trhu. Vývoj poptávky po ropě ale kvůli americkým clům zůstává nejistý.