Irák

Syrští povstalci jsou poučeni vývojem z Libye nebo Iráku, zhodnotil dosavadní kroky rebelů ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v Interview ČT24. Situace v zemi v něm prý budí „velmi opatrný optimismus“. Česká diplomacie má však nadále všechny diplomatické pracovníky mimo Sýrii, o jejich návratu se má rozhodnout podle aktuální situace.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.

Na více než dvě stě vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Aleppo. Uvedla to agentura AFP. Je to nárůst o zhruba šedesát mrtvých oproti předchozím údajům ze čtvrtečního odpoledne. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na severu země zemřelo i devatenáct civilistů při ruských náletech.

Iráčtí jezídové patřili k nejpostiženějším skupinám v éře takzvaného Islámského státu (IS). Porážka teroristů přinesla této početné náboženské komunitě záchranu před existenční hrozbou, jejich utrpení ale pokračuje dál. I po válce jsou pohřešovány tisíce unesených. Jejich záchrana je mimořádně komplikovaná, někdy téměř nemožná.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Po letech začíná do Česka zase proudit ropa z Norska, Saúdské Arábie nebo Iráku. Dodávky z Ruska mají definitivně skončit příští rok. Momentálně tuzemské rafinérie odebírají surovinu z dvanácti zemí.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Izraelské buldozery ve čtvrtek v uprchlickém táboře Núr Šams na okupovaném Západním břehu Jordánu vážně poškodily kancelář agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, uvedl šéf agentury. Izrael toto obvinění odmítl. Izraelské síly mezitím v noci na pátek provedly vzdušné údery na jižním předměstí libanonského Bejrútu a také v Pásmu Gazy. Během pátečního dne pak četné izraelské útoky na východě Libanonu podle agentury AP zabily nejméně dvacet čtyři lidí.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Jedenadvacetiletá jezídka Fauzíja Amín Sidová dokázala po deseti letech v područí teroristů z Hamásu uniknout ze zajetí. Její věznitel totiž nedávno při leteckém úderu izraelské armády zemřel. Díky tomu mohla utéct na bezpečné místo, odkud ji pak osvobodili izraelští vojáci, uvedla armáda židovského státu, která akci koordinovala s USA. Hamás ale tvrdí, že mladá žena odešla z Pásma Gazy s vědomím místních úřadů.

Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.

Izrael potvrdil, že při úderech na Bejrút z minulé noci zemřel šéf oddělení vnitřní bezpečnosti Hizballáhu Nabíl Kaúk. Írán mezitím pohrozil pomstou za smrt vlivného člena revolučních gard, který zemřel v pátek při stejném útoku jako vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Celkem při úderu zemřelo dvacet členů vedení Hizballáhu, oznámila armáda. V posledních hodinách na židovský stát zaútočily irácké milice podporované Teheránem, Hizballáh i jemenští hútíové. Americká televize ABC uvedla, že se Jeruzalém chystá na omezený vpád na libanonské území.

Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh ve středu brzy ráno uvedlo, že vyslalo raketu na velitelství izraelské tajné služby Mosad nedaleko Tel Avivu. Nejsou hlášeny škody ani zranění. Hizballáh také potvrdil, že úterní izraelský útok na Bejrút zabil jeho vysoce postaveného člena Ibrahíma Kubajsiho. Izrael ve středu třetí den v řadě útočil na jih Libanonu a jeho armáda tvrdí, že za tuto dobu zasáhla více než dva tisíce cílů spojených s hnutím Hizballáh, včetně šedesáti cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.