Irák strana 5 z 5

Nezvěstného Iráčana, který z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS), nelze soudit v jeho nepřítomnosti. Není totiž zřejmé, zda se vůbec dověděl o tom, že v Česku čelí trestnímu stíhání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocný verdikt, jenž muži uložil patnáct let vězení. Pražský městský soud tak dnes musel případ vrátit do fáze přípravného řízení.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Jezero Sáva v jižní části Iráku je klíčovým zdrojem vody pro pouštní oblast mezi Bagdádem a Basrou. Letos poprvé se ale k tomu účelu nedá využít, protože v něm žádná voda není. Má to rozsáhlý dopad na přírodu i lidskou společnost v jeho okolí.

Vítěz loňských voleb v Iráku Muktada Sadr prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani osm měsíců po volbách nemá Irák novou vládu a prezidenta. Podle ústavy nyní můžou na uprázdněná místa nastoupit konkurenční kandidáti. Odchodem nejsilnějšího šíitského politického bloku mimo parlament se ale prohlubuje ústavní krize. Sadr je už po desítky let jednou z nejvlivnějších osobností iráckého veřejného života. Odstup si udržel od Američanů i od Íránu.

Městský soud v Praze bude znovu projednávat případ Iráčana, který byl odsouzen za teroristický útok a za účast v teroristické skupině. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Informaci České televizi potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Podle původního rozsudku měl jít Vátik Muhammad Júsif Sammarraí na 15 let do vězení za to, že z Česka odjel bojovat za organizaci Islámský stát.

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Více než sedm set let staré Ezechielově synagoze na severu Iráku hrozí kolaps. Pamětihodnost ve vesnici Sush je už desítky let opuštěná. Místní se proto pokoušejí zařídit její rekonstrukci. Jedná se totiž o jednu z mála zbývajících židovských památek v zemi.

Bombardér B-52 neboli Stratofortress strávil ve službách amerického letectva už sedm dekád a i když byly jeho nejmladší exempláře vyrobeny na začátku 60. let, generalita USA je v nejbližší době nehodlá odstavit. Mohutné osmimotorové letouny totiž nemají v americkém arzenálu náhradu. A tak strategický bombardér, jehož prototyp vzlétl 15. dubna 1952, nejspíš v plném nasazení přežije i rok 2050.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Válka na Ukrajině může podle duchovního Tomáše Holuba i v nejhorších chvílích ukazovat, že existují hodnoty přesahující lidský život. Spravedlivá válka podle něj neexistuje, bojující na Ukrajině se ale spravedlivě brání. „Jasné odpovědi mít v této situaci nelze, jestli má člověk srdce, které chce mít rádo. Je to situace, ve které se člověk chytá naděje, ale nestojí na ní pevně,“ uvedl v Interview ČT24 plzeňský biskup, který má zkušenosti jako vojenský kaplan během válečných konfliktů v Bosně nebo Iráku.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Kvůli ruské invazi je letošní úroda na Ukrajině v ohrožení. To může tvrdě zasáhnout i miliony lidí, kteří žijí tisíce kilometrů daleko od bojišť. Podle Světové obchodní organizace je totiž na dovozu z Ukrajiny závislých 35 afrických zemí.

Ruské jednotky zaměřují svoje útoky stále více na ukrajinská města. Zatím je především ostřelují dělostřelectvem zdálky, ale pokud je chtějí opravdu ovládnout, budou do nich muset proniknout. Zkušenosti z minulých konfliktů ukazují, že k tomu budou zapotřebí tanky –⁠ ale mohou to mít velmi složité.

Přístup Česka, východní Evropy i celé Unie k uprchlíkům z Ukrajiny byl (a stále je) nad očekávání vstřícný. Možná že Češi překvapili mírou solidarity i sami sebe, když bez váhání otevřeli své hranice, domovy i státní rozpočet přílivu lidí z válkou zasažené země. A přestože jsou za to oslavováni, najdou se i hlasy, které v celém přístupu nemohou nevidět značné pokrytectví.

V blízkosti amerického konzulátu v Irbílu na severu Iráku dopadlo několik raket. Podle údajů iráckého ministerstva vnitra byl jeden člověk lehce zraněn. Další zdroje uvedly, že rakety zřejmě neponičily budovu konzulátu. K odpovědnosti se přihlásily íránské revoluční gardy a akci charakterizovaly jako útok na izraelské strategické centrum v Irbílu.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

V Paříži začal soud se čtyřmi muži obžalovanými ze spoluúčasti na vraždě katolického kněze Jacquese Hamela v roce 2016 v kostele poblíž Rouenu. Před soudem stanuli tři obžalovaní, osud čtvrtého je nejasný, uvedla agentura AFP. Dva útočníky, kteří kněze připravili o život, zabili na útěku policisté. Útok, ke kterému se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), ve Francii vzbudil silné emoce.

Irácký parlament kvůli nedodržení potřebné minimální účasti poslanců odložil hlasování o příštím prezidentovi. Nový termín zatím nebyl stanoven. Aby bylo hlasování platné, musí se k němu sejít aspoň dvě třetiny poslanců. K volbě se jich ale dostavilo pouze 58 z 329. Odklad prezidentské volby oddálí jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb.