Angažmá v Iráku Spojeným státům přineslo řadu problémů. Podařilo se jim sestavit silnou alianci, do války se postupně zapojily čtyři desítky zemí. Tažení ale valný úspěch nepřineslo. Irák se proměnil v nestabilní stát, kterému se dodnes nedaří s následky invaze vyrovnat.
Jedenácté září – den, kdy radikálové z organizace al-Káida udeřili dosud nevídaným způsobem a zabili téměř tři tisíce lidí. Jeden okamžik nastolil novou éru globální války s terorismem. Se záměrem změnit Blízký východ se Amerika zaměřila na Afghánistán a pak na Irák.
Právě irácký diktátor Saddám Husajn podle USA al-Káidu podporoval. Navíc údajně režim disponoval zbraněmi hromadného ničení.
To začalo rozdělovat spojence. Francie s Německem odmítly invazi bez mandátu OSN podpořit. Na to reagoval článek v deníku Wall Street Journal. V něm osm evropských států včetně Británie i Česka dalo jasně nejevo, že pevně stojí za Amerikou.
Řada dalších ale nesouhlasila, lidé po celém světě protestovali. Američané ale postupovali rychle, za necelé tři týdny od zahájení invaze Bagdád i Saddámův režim padly. Konec války ale Spojené státy nevyhlásily, jejich síly v zemi zůstaly osm let. Podpora spojenců začala upadat. Biologické a chemické zbraně se nenašly.
Válka přinesla politické změny
Na světlo se navíc dostaly šokující fotografie – důkazy o nelidském chování některých amerických dozorců, kteří mučili a ponižovali irácké zajatce ve věznici v Abú Ghrajbu.
Spojené státy slibovaly nastolení demokracie v zemi. Místo řádu ale zavládl chaos, který ještě zesílil s odchodem amerických jednotek. Padlo téměř 5 tisíc amerických vojáků. Iráčanů zemřelo mnohem víc – až 200 tisíc z řad vojáků a hlavně civilistů.
Podle redaktora Hospodářských novin Daniela Anýže změnila americká vojenská mise v Iráku domácí politickou scénu, a mohla dokonce vést až ke zvolení Donalda Trumpa prezidentem. „Vedlo to ve velké části společnosti k obrácení se dovnitř, k izolacionismu, což potom využil Donald Trump. Jeden z důvodů jeho úspěchu byl vnitropolitický debakl ve Washingtonu,“ říká.
Změnilo se i postavení USA na mezinárodní půdě. „Diplomatický a morální kredit tím hrozně utrpěl. Američané ztratili morální autoritu, kterou měli v devadesátých letech, ztratili i diplomatickou sílu,“ myslí si Anýž.
