Invaze

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že poškodila a vyřadila z provozu ruskou minolovku Alexandr Obuchov, která kotvila v Kaliningradské oblasti. Podle HUR jde o druhou ruskou válečnou loď, kterou se jí letos podařilo zneškodnit v Baltském moři. Ukrajina také uvedla, že zasáhla velký ropný sklad na okupovaném Krymu. Rusové mezitím útočili na ukrajinská města. Ve Slovjansku v Doněcké oblasti nejméně jednoho člověka zabili, Cherson hlásí nejméně dvacet zraněných.

V současné chvíli je na tom Ukrajina nejhůře od prvních měsíců války, prohlásil v pořadu Devadesátka ČT24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Vyhlídky Kyjeva na následující měsíce jsou podle něj „velmi tvrdé“. S tím souhlasí i armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Ačkoliv jsou podle něj obě strany vyčerpány, Rusové jsou na tom o něco lépe, jelikož mají dostatek lidských sil i zbraní.

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Izrael potvrdil, že při úderech na Bejrút z minulé noci zemřel šéf oddělení vnitřní bezpečnosti Hizballáhu Nabíl Kaúk. Írán mezitím pohrozil pomstou za smrt vlivného člena revolučních gard, který zemřel v pátek při stejném útoku jako vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Celkem při úderu zemřelo dvacet členů vedení Hizballáhu, oznámila armáda. V posledních hodinách na židovský stát zaútočily irácké milice podporované Teheránem, Hizballáh i jemenští hútíové. Americká televize ABC uvedla, že se Jeruzalém chystá na omezený vpád na libanonské území.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Pokrovský úsek fronty se pro Ukrajince stal velmi problematickým. Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk a jeho obsazením by Moskva podle analytiků získala strategickou výhodu pro ovládnutí zbytku Donbasu. Podle ukrajinských médií problém odstartovala série pochybení a špatná komunikace v armádě. Rusové navíc podle jejich nejmenovaných zdrojů umí vhodně využívat rotací ukrajinských vojáků na frontové linii. Situace se zhoršuje a obyvatelům Pokrovsku podle předsedy tamní městské vojenské správy Serhije Dobrjaka dochází čas na odchod.

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Slévači v Horní Kalné na Trutnovsku dokončili pomník připomínající invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v srpnu 1968 a jména šesti obětí událostí ze srpna následujícího roku. K nadcházejícímu výročí ho převezou do Prahy. Skládá se ze dvou plastik nazvaných Invaze a Rok zlomu. Na obou pracoval Jiří Sozanský od modelu po odlití rok, obě jsou z bronzu. Autor vytvořil celé sousoší na své náklady.

Cílem vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti je vytvořit nárazníkovou zónu na hranici, uvedl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP tak poprvé jasně pojmenoval cíl útoku, který ukrajinské síly zahájily 6. srpna. Zelenskyj dosud tvrdil, že záměrem operace je chránit obyvatele pohraničí před neustálým ostřelováním.

Ukrajinská ofenziva v ruském příhraničí, která začala minulý týden v Kurské oblasti, se rozšířila do sousední Bělgorodské oblasti, popsali podle listu The Washington Post (WP) ukrajinští vojáci. Podle nich probíhají v regionu ostré boje. V Bělgorodské oblasti vyhlásila Moskva federální nouzový stav. Stejné opatření platí i v Kurské oblasti. Na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny mezitím okupanti dál postupují směrem k Pokrovsku.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že jeho jednotky postoupily v Rusku o dalšího 1,5 kilometru, celkově od 6. srpna do hloubky 35 kilometrů od hranic. Dobyly při tom 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí, vyčíslil Syrskyj. Oznámil také zřízení úřadu vojenské správy v okupované části Kurské oblasti, píše Reuters. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že postup Ukrajinců se zpomalil. Ruská vojska se naopak podle médií blíží k Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde úřady vyzývají civilisty k evakuaci, píše server RBK-Ukrajina.

Z ruské Kurské oblasti jen v létě mířilo téměř dva tisíce útoků na ukrajinskou Sumskou oblast, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zasloužilo si to „spravedlivou odpověď“, poznamenal s odkazem na průnik ukrajinských sil hluboko do Kurské oblasti. Moskva tvrdí, že zastavila nepřítele třicet kilometrů od hranic a hrozí tvrdou odvetou. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.

Na Ukrajinu se podařilo vrátit skoro čtyři sta dětí z okupovaných území a Ruska. Více než 1,5 milionu dětí je podle odhadů stále na anektovaném území. Moskva tvrdí, že jich odtud ruské úřady odvezly více než tři sta tisíc. Další tisíce nezletilých se chystají Rusové podle Kyjeva během léta deportovat pod záminkou rehabilitace v letních táborech.

Ukrajinské dělostřelectvo i další jednotky zaznamenaly v tomto týdnu výrazný diplomatický posun. Díky povolení Spojených států a dalších zemí mohou Ukrajinci útočit poskytnutými zbraněmi v omezené míře také na ruské území – už nejen z Charkovské, ale i ze Sumské oblasti. Co tento posun znamená pro ukrajinské vojáky, zjišťoval přímo u dělostřelecké jednotky štáb ČT.

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Rus Vladimir Lichutin musí zaplatit tři sta tisíc korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom Okresní soud v Teplicích. Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na dvacet měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.