Invaze

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dle agentury Reuters označil v pondělí odpoledne tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na sídlo ruského vládce Vladimira Putina za lež. Moskva chce podle něj jen podkopat pokroky v jednání o ukončení ruské války a připravuje si půdu k útoku na budovy ukrajinské vlády v Kyjevě. O údajném útoku na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti hovořil dlouholetý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov relativně krátce poté, co na Floridě o mírovém plánu jednaly delegace Ukrajiny a USA.

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

Jedním z největších problémů ukrajinské armády je nedostatek vojáků. Už od začátku plnohodnotné ruské invaze proto v uniformách slouží i značné množství žen – často v první linii. Tam se ale musely potýkat s tím, že některé z nich měly problém s fyzickou náročností. Ženy proto hledají uplatnění například jako operátorky a pilotky dronů či spojařky. V současnosti slouží přes sedmdesát tisíc Ukrajinek, což je o pětinu více než před čtyřmi roky. A pět a půl tisíce z nich v první linii. S hledáním pozice, na kterou se nejlépe hodí, jim dokáže pomoci armáda.

Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti poslal na třináct let do vězení česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Informovala o tom ruská agentura TASS s odvoláním na okupační úřady v takzvané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Ruská média původně uváděla, že Hoangu Tranovi hrozí až patnáct let za mřížemi. České ministerstvo zahraničí proti postupu Ruska v tomto případu zásadně protestuje.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout jejich rámcový plán pro ukončení rusko-ukrajinské války, na jehož základě by se Kyjev měl mimo jiné vzdát části území a některých zbraní, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje. Zelenskyj večer v Turecku prohlásil, že jen USA a jejich prezident Donald Trump mají dost síly na zastavení války.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli čtyři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Tchaj-wan připravil příručku pro své obyvatele, jak se chovat v případě napadení ostrova cizím nepřítelem, tedy Čínou. Uvádí se v ní mimo jiné, že zprávy o tom, že se vláda v Tchaj-peji již vzdala, jsou falešné. Je v ní i seznam různých scénářů, které by mohly nastat: od poničení podmořských kabelů přes kybernetické útoky až po vyhlášení bezletové zóny nad ostrovem v případě napadení. Pro dobu případné války pak nabízí rady, kam se schovat. Úřady také upozorňují na podobnost tchajwanských a čínských vojenských uniforem. Proto lidem doporučují, aby se co nejvíc vyhýbali jakýmkoli ozbrojeným osobám.