Invaze

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

Jedním z největších problémů ukrajinské armády je nedostatek vojáků. Už od začátku plnohodnotné ruské invaze proto v uniformách slouží i značné množství žen – často v první linii. Tam se ale musely potýkat s tím, že některé z nich měly problém s fyzickou náročností. Ženy proto hledají uplatnění například jako operátorky a pilotky dronů či spojařky. V současnosti slouží přes sedmdesát tisíc Ukrajinek, což je o pětinu více než před čtyřmi roky. A pět a půl tisíce z nich v první linii. S hledáním pozice, na kterou se nejlépe hodí, jim dokáže pomoci armáda.

Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti poslal na třináct let do vězení česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Informovala o tom ruská agentura TASS s odvoláním na okupační úřady v takzvané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Ruská média původně uváděla, že Hoangu Tranovi hrozí až patnáct let za mřížemi. České ministerstvo zahraničí proti postupu Ruska v tomto případu zásadně protestuje.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout jejich rámcový plán pro ukončení rusko-ukrajinské války, na jehož základě by se Kyjev měl mimo jiné vzdát části území a některých zbraní, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje. Zelenskyj večer v Turecku prohlásil, že jen USA a jejich prezident Donald Trump mají dost síly na zastavení války.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli čtyři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Tchaj-wan připravil příručku pro své obyvatele, jak se chovat v případě napadení ostrova cizím nepřítelem, tedy Čínou. Uvádí se v ní mimo jiné, že zprávy o tom, že se vláda v Tchaj-peji již vzdala, jsou falešné. Je v ní i seznam různých scénářů, které by mohly nastat: od poničení podmořských kabelů přes kybernetické útoky až po vyhlášení bezletové zóny nad ostrovem v případě napadení. Pro dobu případné války pak nabízí rady, kam se schovat. Úřady také upozorňují na podobnost tchajwanských a čínských vojenských uniforem. Proto lidem doporučují, aby se co nejvíc vyhýbali jakýmkoli ozbrojeným osobám.

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý útok, jehož cílem bylo vícero ukrajinských oblastí. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl ráno šéf oblasti Ivan Fedorov. Později během dne úřady zvýšily údaj o počtu zraněných na 34. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinerie.

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Bezstarostný dětský svět se ukrývá několik metrů pod podlahou školky v Kramatorsku. Jen v relativním bezpečí tam vyrůstá budoucí generace ostřelovaného města, které se nachází necelých dvacet kilometrů od fronty. Jeho obyvatelé s obavami vyhlížejí závěry jednání o možném míru v rusko-ukrajinské válce.

Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry, který následoval po summitu USA a Ruska na Aljašce. Pro Kyjev zůstává prioritou „strategie míru skrze sílu“, sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že žáci polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Moskva používá k útokům proti Ukrajině, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

Čína obvinila Filipíny, že si hrají s ohněm. Reagovala tak na slova filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího, podle něhož by byl ostrovní stát vtažen do jakéhokoli konfliktu Číny a USA o Tchaj-wan. Marcos to zdůvodnil nutností chránit Filipínce na Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.