Invaze strana 2 z 5

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

Jižní část Evropy zažívá invazi nebezpečných mravenců, varují vědci. Tento druh nemá potíže s překonáváním řek, vytlačuje původní druhy a působí obrovské škody na majetku, a dokonce i lidském zdraví. Jejich šíření je navíc nesmírně složité zastavit, ukazují zkušenosti ze zahraničí.

V Rusku skončily místní volby, první v podstatě celostátní hlasování od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Účast podle centrální volební komise nepřesáhla v žádném z regionů třicet procent. Nad relevancí voleb v zemi pod putinovským režimem panují pochyby, Moskva navíc taková hlasování uspořádala i v okupovaných ukrajinských regionech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

Ruská agrese na Ukrajině trvá už téměř rok a půl. A stačí i pouhý měsíc okupace a řada ukrajinských vesnic si odnáší hluboké rány. Na místě zůstávají zničená obydlí a lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc vlády. Obnova dříve okupovaných území bude pomalá. Jsou stále blízko bojů, nevrací se tam rodiny s dětmi a chybí pracovní síla i podnikatelé.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v pondělí ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení.

Na interview se zahraničními novináři chodí ozbrojený pistolí. Další zbraně a vojenské vybavení má rozložené ve své kyjevské kanceláři. A chlubí se, že má „zdroje“ v blízkosti ruského vůdce Vladimira Putina. A navzdory tomu, že velí ukrajinské vojenské rozvědce během války s Ruskem, sedmatřicetiletý Kyrylo Budanov je nezvykle veřejně aktivní, přičemž touto otevřeností zdálky zastrašuje Moskvu, píše agentura Reuters.

Dramatické chvíle zažívají už dlouhé měsíce obyvatelé obcí, které se nacházejí v blízkosti frontové linie. Nemají přívod vody ani elektřiny a skrývají se v podzemí. Spoléhají na vzájemnou solidaritu. Ve městě Huljajpole natáčeli Barbora Maxová a Libor Ungermann.

Pět lidí přišli o život a více než tři desítky utrpěly zranění při nočním ruském útoku na západoukrajinský Lvov, uvedlo dopoledne ukrajinské ministerstvo vnitra. Při vzdušném úderu na město, které leží několik desítek kilometrů od polských hranic, byla zasažena obytná budova. Starosta Andrij Sadovyj ruský úder podle agentury AP označil za největší útok na civilní infrastrukturu ve Lvově od začátku plnohodnotné války loni v únoru. Počet obětí podle něj ještě může vzrůst. Úřady ve městě vyhlásily dvoudenní smutek.

Ruská okupační správa uzavřela zatopené ukrajinské město Hola Prystaň na levém břehu Dněpru, tvrdí podle portálu Meduza dobrovolníci, kteří pomáhali místním obyvatelům během katastrofy po protržení Kachovské přehrady. Dobrovolníci uvádějí, že stovky obyvatel v zatopené oblasti se přitom pohřešují a že krok proruské správy by mohl souviset se snahou zakrýt vysoký počet obětí, uvedl zpravodajský kanál Agentstvo.

Zničená Kachovská přehrada na řece Dněpr ztratila už 70 procent vody, oznámilo ministerstvo životního prostředí. Kvůli poklesu hladiny přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova okupovaného Ruskem. Informovala o tom britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí. Voda postupně mizí také ze zaplavených oblastí pod přehradou.

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek osobně podpořil sportovce na Ukrajině. Olympijský vítěz z Nagana se od počátku masivní ruské invaze ostře vymezuje proti účasti ruských i běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. „NHL je dnes bohužel reklamou na válku,“ řekl v Událostech, komentářích s tím, že zámořská soutěž by měla pomoci s obnovou Ukrajiny.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na exministra spravedlnosti a někdejšího šéfa slovenského nejvyššího soudu Štefana Harabina za jeho příspěvek na sociální síti, kterým schvaloval ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal Denník N.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.