Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.

Florida se už roky potýká s řadou invazních druhů. Od krajt přes kapybary až po perutýny. Tvorové s největším potenciálem způsobit problémy ale vidět nejsou. Jsou drobní, ukrývají se v hnízdech pod zemí, a když už je člověk zahlédne, tak jejich nenápadná tělíčka příliš rozruchu nevzbudí – na rozdíl od třeba pětimetrové krajty. Jenže mohou způsobit mnohem větší škody než jakýkoliv plaz. Řeč je o termitech.

Na Floridě patří k těm nejhorším dva druhy, česká jména ovšem nemají: Coptotermes gestroi a Coptotermes formosanus. Pro jednoduchost použijme zkratky jejich jmen CG a CF. Oba druhy spojuje schopnost konzumovat obrovské množství dřeva, papíru a další hmoty. Ani ne tak proto, že by byly individuální exempláře tak bezedné, ale především kvůli rozměrům jejich podzemních kolonií.

Hlavním důvodem je, že kolonie, zejména CF, mohou být obrovské. Roku 2016 například prolétal nad New Orleansem roj těchto termitů tak velký, že ho zachytily i radary:

Pokud roj napadne nějaký dům, způsobí tam průměrně škody za deset tisíc dolarů (220 tisíc korun), někdy ale poškodí dřevostavby tolik, že musí být úplně stržené. Tito škůdci se stali takovou hrozbou, že proti nim vznikají speciální betonové bariéry.

A tyto dva druhy teď na Floridě zhybridizovaly – to znamená, že se začaly křížit, přičemž výsledkem je tvor, který se už sám začíná velmi agresivně šířit.

Modře jsou vyznačená odhalení hnízda hybridního druhu
Zdroj: Proceedings

„Nesmělé“ námluvy

Výzkum vedli experti z floridské univerzity. Ti si poprvé všimli, že mezi oběma druhy termitů probíhá něco jako flirtování. „Asi před deseti lety jsme poprvé pozorovali, že samci a samice obou druhů se vzájemně ovlivňují prostřednictvím mezidruhového namlouvacího chování,“ popisuje entomolog Thomas Chouvenc, který výzkum vedl. „To bylo neočekávané a vyvolalo to poplach ohledně možnosti vzniku hybridních populací v terénu.“

Oba druhy termitů tvoří mohutné kolonie, které po dosažení dospělosti mohou vyslat okřídlené jedince, aby si našli partnera a založili hnízda jako nová královna a král. V uplynulých deseti letech experti sledovali aktivitu termitů v místech, kde se oba druhy překrývají. První laboratorní studie sice ukázaly, že hybridní kolonie mohou vznikat, nebylo ale zatím jasné, jestli se jim to opravdu daří i v přírodě a jestli mohou produkovat plodné potomstvo.

„Bohužel kolonie termitů jsou ukryté a snažit se najít v terénu ty hybridní je jako hledat pověstnou jehlu v kupce sena,“ upozornil Chouvenc. „Aktivitu termitů jsme pečlivě sledovali více než deset let, abychom ověřili, jestli v některých čtvrtích postižených oběma druhy nezakládají hybridní kolonie.“ V laboratořích sice ke křížení došlo, ale výsledkem byli neplodní jedinci.

Jenže „příroda si cestu vždycky najde“. Kolem roku 2021 totiž začal Chouvenc se svým týmem sbírat ve Fort Lauderdale okřídlené termity, kteří neodpovídali tvarem ani formou žádnému z druhů. To už tušili, co se stalo, jistotu ale stále neměli.

Pak ale genetické testy potvrdily, že se opravdu jedná o hybridní termity, jejichž jedinci mají polovinu genů obou druhů. V uplynulých čtyřech letech vědci sbírali okřídlené hybridní termity během rojení, ale nebyli schopni určit přesné umístění kolonií, odkud různí okřídlení hybridní termiti pocházeli. To se změnilo loni v říjnu při rutinním průzkumu městského parku právě ve Fort Lauderdale, kde experti objevili strom napadený kolonií, která vykazovala znaky hybridních vojáků, jež dříve zkoumali v laboratoři.

„Díky desetileté práci v laboratoři jsme věděli, jak hybridní voják termitiště vypadá, a když jsme ho objevili v terénu, dokázali jsme ho okamžitě identifikovat,“ podotkl Chouvenc. „Vzhledem k jejich tajnůstkářskému chování se tam s největší pravděpodobností usídlil už více než pět let předtím, než jsme ho dokázali objevit. A s největší pravděpodobností je tam mnoho stovek dalších, a to po celé městské zástavbě jižní Floridy,“ domnívá se vědec.

Invaze hybridů

Vědci varují, že důsledky tohoto mezidruhového splynutí zřejmě nepocítí jenom okolí Fort Lauderdale či tato část Floridy. Právě Fort Lauderdale je totiž ideálním místem, odkud se může invazní druh dál šířit. Tento přístav praská ve švech jachtami, které se pak vydávají na plavbu do všech koutů světa. Chouvencův předchozí výzkum ukázal, že soukromé lodě jsou hlavní cestou pro šíření těchto druhů. „Zatím je to jen floridský příběh, ale pravděpodobně nezůstane jen tam. Dejte tomu čas,“ varoval vědec.

„To, že se zde na Floridě kříží dva nejničivější druhy termitů na světě, je opravdu velký problém. Zatím nevíme, jestli to v dlouhodobém horizontu nebude znamenat další velký ekonomický problém, který by se přidal k tomu, který už oba druhy způsobují teď,“ dodává Chouvenc. Chce ale na tento nový hybridní druh zaměřit svou pozornost, aby zjistili jeho silné i slabé stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...