Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
Proces blahořečení Buly a Drboly inicioval před více než dvaceti lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Dekret o blahořečení podepsal papež Lev XIV. loni v říjnu. Předcházel tomu specifický proces, při kterém se životy obou kněží zkoumaly z historického i teologického hlediska.
Mše začala ve 14:30, nesla se ve znamení červené barvy, která má připomínat krev obětí, ale i vítězství. Slavnosti předsedal papežský legát Michael Czerny. Mše se zúčastnilo také několik stovek kněží i ministrantů. Kněz brněnské diecéze a postulátor kauzy Karel Orlita nejprve přednesl žádost o blahořečení obou kněží a přečetl jejich životopisy, načež Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečetl apoštolský list, kterým papež zapsal Bulu a Drbolu do seznamu blahoslavených.
„Režimu šlo o zničení lidského nitra“
„Byli vnímaví ke kněžské službě. S hlubokou vírou zůstali věrni Kristu, navzdory tlaku komunistického režimu, který se tehdy v Československu snažil podřídit církev státní moci a potlačit každou formu náboženského života,“ sdělil v žádosti Orlita.
Czerny během kázání uvedl, že kněží byli pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, kázat evangelium a vnášet lidem do jejich životů svobodu. „Právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra. Dnes společnost netrestá přímým násilím, ale tím, že vytlačuje na okraj, umlčuje a právě proto je svědectví nových blahoslavených tak aktuální,“ prohlásil.
Na závěr mše brněnský biskup Pavel Konzbul předal Czernemu náprsní kříž zvaný pektorál s ostatky mučedníků. Apoštolský list od Czerneho převzal Konzbul, postulátorka Maria Cristina Bresciani a faráři z rodišť blahoslavených.
Po mši věřící uctili ostatky blahořečených. Relikviář je navržen symbolicky pro oba muže, uloženy jsou v něm však jen Drbolovy ostatky. Místo Bulova posledního odpočinku není známo, v relikviáři je část jeho primičního ornátu. Relikviář bude několik měsíců uložen v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně, pak zamíří do kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde.
Do areálu brněnského výstaviště, který se návštěvníkům otevřel v osm hodin, od rána zamířílo tisíce lidí. Byli mezi nimi starší i mladší, rodiny i jednotlivci, kteří přijeli z různých koutů republiky všemi možnými způsoby.
Někteří poutníci dorazili autobusy, další lidé přijeli auty a někteří také na kole. Jedním z nich je farář ze Žďáru nad Sázavou Marek Husák. „Když se podíváte na staré fotografie Jana Buly a Václava Drboly, tak jsou dost často vyfoceni s kolem,“ sdělil s tím, že právě v tom spočívá symbolika toho, proč on i další zvolili jako dopravní prostředek právě kolo.
„Věrnost pravdě“, „Síla lásky“ a „Moc odpuštění“
Celá akce se podle brněnského biskupství nesla v duchu tří hesel. První heslo „Věrnost pravdě“ připomíná to, že oba kněží stáli za tím, čemu věřili. Druhé, a sice „Síla lásky“, odkazuje k tomu, že tichá láska je silnější než nenávist. Třetí heslo „Moc odpuštění“ se snaží připomenout, že namísto důvodů k zahořklosti a zlobě může společnost hledat důvody ke vzájemné toleranci a respektu.
Babický případ, při němž byli v roce 1951 zastřeleni tři místní komunisté, nebyl nikdy zcela objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci. V následných procesech bylo odsouzeno na sto lidí, z toho jedenáct k trestu smrti. Oběšeni byli mimo jiné i faráři Bula, Drbola a František Pařil.
Na sobotní oslavy naváže v neděli v 10:00 v Lukově na Třebíčsku, což je rodiště Jana Buly, děkovná mše. V Jihlavě se od 17:00 uskuteční pod vedením pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla mše v místě, kde byli kněží Bula a Drbola zavraždění.
