Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
Informaci o tom, že kraje nedostanou od státu peníze, podle Půty dostala asociace ve čtvrtek od ministerstva dopravy, které uvedlo, že nemá žádnou rezervu, kterou by mohlo krajům prostřednictvím SFDI poskytnout.
Po krajských silnicích jezdí podle Půty lidé každý den. „Hlavně na venkově. Mnozí z nich na dálnici nebo silnici první třídy vyjedou jen párkrát do roka. Benzin nebo naftu ale tankují úplně stejně. A právě výnos ze spotřební daně z minerálních olejů je příjmem SFDI. Proto mi připadá logické i spravedlivé, aby alespoň část těchto peněz směřovala zpátky do krajských rozpočtů na opravy silnic, které lidé skutečně denně používají,“ doplnil liberecký hejtman.
Přednost dostanou investice do dálnic, silnic první třídy a železnice. „Respektuji priority současné vlády, ale nesouhlasím s tím. Na první pohled to může působit logicky, ale pravidelná podpora oprav krajských silnic začala již v roce 2015. U těch jednání jsem byl, za uplynulých jedenáct let tak kraje získaly přibližně 43 miliard korun. Díky tomu se podařilo opravit zhruba 4300 kilometrů krajských silnic,“ dodal Půta.
Předseda asociace a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v pátek řekl, že Asociace krajů ČR bude téma financování oprav silnic druhých a třetích tříd uzavírat na svém jednání v polovině září. Uvedl, že to opakovaně avizoval i v médiích. „Do té doby to téma není uzavřené,“ řekl Holiš.
Kraje letos na své silnice žádaly minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimální by byly čtyři miliardy korun, ve vyjednávání s vládou ale neuspěly. „Za mnohem horší ale považuji to, že ministerstvo dopravy už dnes poměrně jasně naznačuje, že podobnou nulu mohou české a moravské kraje dostat i v roce 2027 a v dalších letech,“ uvedl Půta.
Později pro ČT Půta řekl, že na společném jednání hejtmanů a vlády zachytil informaci, že ty peníze má najít ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Já bych chtěl věřit tomu, že se to ještě podaří vyjednat, ale optimista opravdu nejsem,“ uvedl.
Někteří hejtmani z hnutí ANO věří, že se peníze ještě podaří vyjednat u premiéra. „Máme probírat ještě v půlce září s naším předsedou asociace panem Holišem, protože o tom má jednat s panem ministrem a s panem předsedou vlády,“ řekl ČT hejtman Královéhradeckého kraje Petr Koleta (ANO).
Příspěvky ze SFDI jsou nenárokové, tvrdí resort
Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Od roku 2015 poskytl prostřednictvím SFDI na silnice druhých a třetích tříd přes 40 miliard korun. Letos je podle ministerstva v rozpočtu SFDI zajištěno přes čtyři miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zlepšit dopravní obslužnost regionů, bezpečnost a podpořit jejich rozvoj.
„Každoročně navíc stát investuje stovky milionů korun do bezpečnosti na silnicích druhé a třetí třídy, mostů nebo cyklostezek,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace ministerstva Filip Medelský.
Podle ministerstva je však potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice druhých a třetích tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou podle ministerstva především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky ze SFDI na běžné opravy označil Medelský za nenárokovou a doplňkovou pomoc státu, nikoli za automatický nárok.
„S příspěvkem ze SFDI na běžnou údržbu krajských silnic nepočítal ani návrh rozpočtu SFDI pro rok 2026 připravený předchozí vládou na podzim roku 2025,“ dodal Medelský. Podle něj nejde o nové rozhodnutí, ale o pokračování rozpočtového rámce, se kterým se při přípravě rozpočtu počítalo od začátku.
„Je to skutečně zodpovědností krajů. Kraje si zvykly na to, že deset let dostávaly nějaký příspěvek. Pro pochopení – minulý rok se to doplňovalo někdy v září,“ řekl ČT ministr dopravy Bednárik.
Z vlády také zaznívá, že poskytnutí peněz na opravy pro kraje by ohrozilo důležitější stavby. „Pokud bychom měli dnes dávat krajům, tak bychom museli zastavit práce na D3, na D11 nebo D6, nemluvě třeba o klíčových železničních stavbách,“ řekl ČT ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Kraje loni podle dřívějších dat ministerstva financí hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Jejich dluh se zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. Zároveň ale měly na bankovních účtech uloženo 104,4 miliardy korun, i když jejich úspory meziročně mírně klesly o jedno procento.
Návrh kritizuje Pecková i Grolich
„(Premiér a předseda ANO) Andrej Babiš nám bere peníze a jeho hejtmani z ANO to akceptují. Dříve se mohli přetrhnout kvůli pár milionům, dnes se krajům berou miliardy a oni bázlivě přikyvují,“ citují Seznam Zprávy středočeskou hejtmanku Petru Peckovou z hnutí STAN a připomínají, že osm ze čtrnácti hejtmanů je z vládního hnutí ANO. „My jsme opravdu dostali na opravu silnic druhých a třetích tříd čirou nulu, nic,“ řekla Pecková ČT.
Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) tato vláda „jasně říká, že to tak bude i v následujících letech“. „Jen pro náš kraj to bude za toto volební období ztráta skoro 1,5 miliardy, za které silnice nebudeme moct opravit,“ uvedl Grolich na síti X. „Není tam žádný náznak jakéhokoliv dalšího jednání,“ dodal pro ČT.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (My) předpokládá, „že vláda vnímá náš apel ohledně rozpočtového určení daní, protože tak, jak je nastavené, je velice nespravedlivé. A zatímco některé kraje prakticky nepocítí, že přichází o tyto finanční prostředky, tak pro některé kraje – jako Pardubický – je to obrovský zásek.“
Zlínský hejtman Holiš loni v listopadu řekl, že pokud stát nechá odpovědnost za silnice krajům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury. Tehdy komentoval návrh rozpočtu SFDI.
„V situaci, kdy jsme se už letos museli vyrovnat s tím, že na opravy silnic II. a III. třídy dorazila pouze polovina prostředků oproti předchozím letům, vláda nyní předkládá návrh, který nepočítá s jedinou korunou. To není rozpočtové opatření, to je rezignace na péči o většinu silnic v této zemi,“ řekl tehdy Holiš.
Jeho náměstek Radek Doležel (ANO) dnes mluví smířlivěji – kraj podle něj opraví jen to, na co má. „My máme připravených 35 až 40 projektů se stavebním povolením a máme stanovenou hranici. Když seženeme více peněz, tak tu hranici prostě posouváme dál,“ řekl Doležel ČT.
Kubis: Stavby ohroženy nejsou
Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) řekl, že žádné stavby v ohrožení nejsou. „My jsme v minulosti dostávali kolem sto dvaceti milionů korun, na letošek jsme předpokládali kolem sedmdesáti, osmdesáti milionů korun. (...) Žádné stavby, žádné investice v ohrožení nejsou. Budeme pokračovat dál tak, jak to máme naplánované na letošní rok,“ uvedl ve vyjádření pro ČT.
Financování silnic měla narovnat změna rozpočtového určení daní, kterou některé kraje opakovaně navrhovaly, ale dosud neuspěly. Bez ohledu na to, kdo je u moci, jsou podle Půty krajské legislativní návrhy v parlamentu dlouhodobě tak trochu „otloukánek“ a většinou se na řadu nedostanou.
Krajům přicházel příspěvek od státu pravidelně minulých deset let, posílal ho Státní fond dopravní infrastruktury. Za tu dobu to bylo zhruba 43 miliard. Poslední dobou pomoc slábla. Ještě v roce 2023 činila šest miliard, loni to byly dvě miliardy.
Silnice druhé a třetí třídy tvoří většinu dopravní sítě. Nejvíc kilometrů připadá na Středočeský kraj, přes 8600. Celkem mají řidiči v Česku k dispozici 56 tisíc kilometrů silnic a dálnic, přičemž dálnice tvoří necelá tři procenta.
