Doprava

Železniční přejezd v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku je po modernizaci opět v provozu. Za posledních šestnáct let se na něm stalo devět nehod, při kterých zemřeli dva lidé. Zatímco počet nehod na železničních přejezdech v Česku obecně klesá, ve Zlínském kraji se jich do konce letošního září stalo víc než za celý loňský rok. Snížit tyto počty by mělo právě lepší zabezpečení.

V sobotu po 101 letech končí existence Českých aerolinií. Z Paříže do Prahy podle plánu vzlétlo poslední letadlo s kódem OK. „Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ konstatoval v 90' ČT24 bývalý kapitán aerolinií Miloš Kvapil. Své roky u ČSA označil za „fantastickou dobu“. Na poslední let se neplánoval jít podívat, nemá to podle něj smysl.

Cestující v pražském metru od soboty musí počítat s třídenní výlukou na lince C mezi stanicemi Muzeum a Kačerov. Důvodem je výměna pražců na trati. Naopak díky ukončení rekonstrukce tramvajové trati v ulici Dukelských hrdinů se po více než měsíci vrací tramvaje do úseku Strossmayerovo náměstí – Nádraží Holešovice. V oblasti smyčky Výstaviště budou práce ale ještě pokračovat, tramvaje tam nepojedou až do 25. listopadu.

Rejdaři na českém území, kteří ještě nezkrachovali nebo se s loděmi nadobro nepřemístili na západoevropské kanály, mívají v tuto roční dobu dobré období – v Labi na podzim bývá vody dost a obvykle tak odbavují nejvíc přepravních zakázek. Jenže o ty letos zatím přicházejí, protože plavba z českého dolního Labe dál do Německa stále není možná kvůli zřícenému mostu Carolabrücke v Drážďanech. Kdy budou moci zase vyplout, není jasné.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo frekventovanou silnici I/20 před Nepomukem, hlavní tah z Plzně přes Písek do Českých Budějovic. Rozšířilo křižovatku se silnicí třetí třídy, vybudovalo pozvolnější oblouk a ve směru od Plzně levý odbočovací pruh na obec Klášter. Odstranilo tak místo častých vážných nehod, řekl ředitel plzeňské ŘSD Miroslav Blabol. Úprava více než půlkilometrového úseku stála 33 milionů, do první opravy má vydržet deset let.

U českých dálnic chybí minimálně 1500 míst pro nákladní auta. Plánovaná parkoviště ale některé obce nechtějí. Třeba Soběslav na Táborsku dlouhodobě nesouhlasí s umístěním odpočívky u jihočeské dálnice D3 tak, jak ji navrhuje Ředitelství silnic a dálnic. Město nabídlo jiné pozemky, ale odpovědi se zatím nedočkalo.

Správa železnic postupně rekonstruuje jednotlivá nádraží, s veřejnými WC na některých už do budoucna ale vůbec nepočítá. Dál mají být k dispozici jenom ve větších stanicích.

Pro Českomoravskou vrchovinu a některé přilehlé okresy platí výstraha před silným větrem. Škodit začal už ve středu a během čtvrtka pokračoval. U Oldřetic na Chrudimsku najel vlak do spadlého stromu a ve Včelákově dobrovolníci pomáhali i v tamní škole, kde hasiči instalovali generátor. Varování před silným větrem pro Českomoravskou vrchovinu a Frýdlantsko platí dál až do pátečního večera.

Řada firem na Krnovsku netrpělivě čeká, až bude region po povodních znovu dostupný i po železnici. Mezi nimi Krnovské opravny a strojírny, které už výrobu po záplavách zčásti obnovily. Bez kolejí ale nejsou schopné dostat většinu produkce, především železniční vagony, z areálu. Správa železnic věří, že trať z části znovu zprovozní v posledních týdnech roku.

Generální ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski uvedl, že po pondělním zásahu policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v sídle podniku celý den podával vysvětlení a že nečelí žádnému obvinění. Policie podle pražského vrchního státního zastupitelství stíhá kvůli veřejným zakázkám v DPP třináct lidí. Primátorův náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) kvůli kauze vyzval Witowského k odstoupení. Ten podobné výroky označil za předčasné a zbytečné. Hřib později uvedl, že to, zda je Wittowski obviněn, nebo není, na jeho postoji nic nemění. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) pak vyzval Hřiba, aby předložil návrh řešení.

Výstavba vysokorychlostních tratí má zpoždění. Lidé se tak rychlovlakem svezou později, než jim stát sliboval – nejdřív zřejmě až za deset let. Nové termíny představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přípravu podle něj prodlužuje mimo jiné jednání s dotčenými kraji. Zpoždění kritizuje opozice. Poukazuje na to, že konkrétní plán na vybudování železnice vláda schválila již před sedmi lety.

Hustý provoz, časté nehody a nesnesitelné kolony stále trápí řidiče především na dálnici D1. Přetížené jsou i silnice, po kterých si nákladní auta zkracují cestu. Česká dálniční síť by se měla do konce roku prodloužit o víc než sto kilometrů. Zodpovědnější by měli být ale i řidiči a pomohlo by centrálnější plánování dopravních staveb. O problematice diskutovali ve Velkém Beranově hosté pořadu Zkraje.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu jedenadvacetikilometrového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a Královcem na státní hranici s Polskem. Stavba za 11,7 miliardy korun bez DPH s dvaceti osmi mosty, dvěma tunely a třemi mimoúrovňovými křižovatkami je největší dálniční stavbou v historii ŘSD. Do provozu by měla jít v roce 2028.

Hnutí STAN bude se SPOLU tvořit nejtěsnější většinu v zastupitelstvu Středočeského kraje. „Bude to křehké,“ přiznává dosavadní hejtmanka Petra Pecková (STAN). Přesto v Událostech, komentářích vyjádřila naději, že i strany mimo koalici budou spolupracovat pro dobro občanů kraje. „Dobro pro Středočeský kraj je zabránit tomu, aby se dělaly kroky, které dosud dělala koalice STAN a SPOLU,“ hlásí krajský volební lídr ANO Tomáš Helebrant.

Dva roky je v provozu, a stále je obchvat Chýnova u Tábora nebezpečný. Řidiči tam stále havarují, i když střetů ubylo. Od otevření přeložky silnice řešili policisté téměř tři desítky nehod. Zemřeli tři lidé. Nebezpečná je hlavně křižovatka na jižním okraji města. Řidiči tam stále chybují.

Evropa se potýká s následky bouře Kirk. Ta v úterý zasáhla Pyrenejský poloostrov, pokračuje dále severozápadní Evropou až k Baltskému moři. Záchranné složky už zasahovaly v tisících případech, další tisíce domácností se ocitly bez proudu. V některých oblastech byla přerušena železniční doprava. Bouře ve středu zasáhla Francii a státy Beneluxu, v noci na čtvrtek se pak dostane nad Německo, postupovat by měla až k Dánsku.

Bagry začaly pracovat na dalších místech u dosud chybějící části Pražského okruhu. Auta by tam mohla jezdit za tři roky, poslední část okruhu má být postavena do roku 2030. Mezi Běchovicemi a Úvaly se do výzkumu pustili archeologové. Ti již objevili nálezy ze starší doby železné a z doby římské. Očekávají také předměty z mladší doby železné až po vrcholný středověk.

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Dvě pětiny obyvatel Prahy zažívají v místní dopravě pocit nebezpečí, zatímco zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Mezi evropskými metropolemi tak hlavní město Česka skončilo v dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, obsadilo 27. místo z dvaatřiceti. Nejlépe dopadl Tallinn, kde se na silnicích necítí bezpečně dvanáct procent lidí. Naopak v Athénách, které se umístily na konci žebříčku, si v nebezpečí připadá šedesát osm procent obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.

Od příštího roku vznikne Inspekce silniční dopravy, rozhodla vláda. Bude mít větší pravomoci při kontrolách vozů přímo na silnicích nebo prověřování stanic technické kontroly. Dosud musejí úředníci spolupracovat vždy buď s celníky, nebo policisty. Nově budou moci například zvážit kamiony nebo nechat zkontrolovat emise sami. Pro představu – ze čtyř set zkontrolovaných podezřelých vozů v posledním půl roce nesplnilo limity tři sta.

Místo šesti komfortních trolejbusů, které se mohou odpojit od trolejí a pokračovat v jízdě díky bateriím, jich v Jihlavě jezdí stěží polovina. Zbytek stojí kvůli různým závadám. Magistrát přitom investoval stovky milionů do rozšíření této dopravy. Místo nových vozů ale ulicemi jezdí osmnáct let staré naftové autobusy.

Povinné ručení je od 1. října platné až po připsání na účet pojišťovny, zatímco dosud ho mohl vlastník vozidla zaplatit zpětně. Na včasnou úhradu bude rovněž důležité dbát i při prodlužování smlouvy. Úlevou pro řidiče naopak může být to, že už nebudou muset s sebou vozit zelenou kartu, a to ani v elektronické podobě. O změnách v zákonech informovala Česká kancelář pojistitelů.

Ve Spojených státech vstoupily do časově neomezené stávky desítky tisíc zaměstnanců 36 přístavů. Hrozí výrazné narušení obchodu a ekonomiky před prezidentskými volbami a rušnou sezonou vánočních nákupů. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Je to podle něj první takové zastavení provozu za posledních téměř 50 let.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2025 zdraží o 140 korun na 2440 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, oznámilo ministerstvo dopravy. Nižší platby zůstanou pro auta na plyn a s kombinací elektrického a spalovacího motoru, bez poplatku zůstanou čistě elektrická vozidla a auta na vodík. Cena celoroční známky se naposledy zvýšila letos v březnu, vzrostla po dvanácti letech z 1500 na 2300 korun.