„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
„Financování krajů je komplikovanější. V některých oblastech se počítá s tím, že finanční prostředky máme z daní, což je to takzvané rozpočtové určení daní (RUD), které stanoví konkrétní částky konkrétnímu kraji,“ vysvětlil Netolický. Některé daně jsou totiž sdílené a jejich výnos se rozděluje mezi státní rozpočet, obce a kraje. V letošním roce na kraje připadá 10,23 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty (DPH), daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.
Samotný rozsah financování je podle Netolického dostatečný, avšak systém přerozdělení by podle něho měl být spravedlivější. „Protože ten současný je prostě nespravedlivý,“ zdůraznil. Podobně situaci vidí i Grolich a Pecková.
Hejtmani upozorňují na to, že systém rozdělování celkového objemu peněz z RUD mezi jednotlivé regiony se dvě desetiletí neměnil a nezohledňuje demografické změny ani nové agendy samospráv. „Je to tak, že když v Moravskoslezském kraji za dvacet let, co stávající systém funguje, ubylo dvě stě tisíc obyvatel, a naopak ve středních Čechách přibylo, tak se to ve stávajícím modelu vůbec neprojevilo,“ přiblížil Netolický.
Grolich poukázal na to, že u obcí financování funguje tak, že když jim počet obyvatel stoupá, dostávají peněz více, a když klesá, dostávají naopak méně. „Tohle se u krajů vůbec neděje. A například u nás, kteří jsme rostoucím krajem, to pociťujeme poměrně hodně,“ podotkl.
Podle jihomoravského hejtmana tak nynější systém nerozlišuje v tom, že jednotlivé kraje mají různé podmínky. „To je jako když si řeknete, že chcete mít stejné auto jako soused, stejně pěknou dovolenou a opravenou fasádu, ale nevyděláváte tolik jako soused, tak si to prostě nemůžete dovolit. A úplně stejně fungujeme my,“ vylíčil.
„Třeba Pardubický kraj dostává 5,55 procenta. Je to neměnné procento každý rok. A my mluvíme o tom, aby to bylo obdobné jako u obcí. Jinými slovy, aby byl matematický vzorec, do kterého se jednotlivé proměnné dosadí a vypadne z toho konkrétní částka pro konkrétní kraj. U obcí je to třeba rozloha katastrálních území všech území obce, počet obyvatel či počet žáků na základních a mateřských školách,“ přiblížil Netolický, podle něhož není možné, aby měl Pardubický kraj o miliardu a půl ročně méně než jiné srovnatelné kraje.
Pecková zmínila částku na jednoho trvale žijícího občana, což podle ní není jediný parametr, ale jde o dobrou srovnávací částku. „Zatímco Středočeský kraj má na jednoho občana jedenáct tisíc korun a Jihomoravský kraj třeba devět tisíc korun, tak kraj Vysočina třeba šestnáct tisíc korun,“ sdělila s tím, že je to nespravedlivé.
Holiš chce většinovou dohodu
I o tomto tématu jednali v pondělí hejtmani s vládou. Holiš po schůzce oznámil, že pokud se kraje dohodnou na rozdělení výnosů z daní mezi jednotlivé regiony, aniž by se zvýšil jejich podíl na celkovém inkasu, vláda bude s návrhem dál pracovat. „Podstatné je, že vláda řekla: většinová dohoda (mezi kraji), ne dohoda všech,“ upozornil zlínský hejtman, který zároveň sdělil, že bude chtít jednat s kolegy, aby získal podporu minimálně třinácti ze čtrnácti krajů.
Pecková ale nevěří, že se to Holišovi podaří. „My jsme se v minulém funkčním období krajů s kolegy hejtmany napříč celým politickým spektrem dohodli na změně parametru. Domluvili jsme se na osmi parametrech, které bychom chtěli do rozpočtového určení daní dát. Byl to třeba počet trvale žijících obyvatel, počet kilometrů silnic, počet výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby, (…). Ale potom, když se těm parametrům dala určitá váha a parametry se daly do financí, tak se ukázalo, že kdybychom měli zůstat se stávajícími finančními prostředky, tak by to znamenalo, že některé kraje musí o peníze přijít, aby je jiné kraje dostaly a tím se to stalo rovnoprávným,“ vysvětlila.
Kraje se tak podle ní dohodly na tom, že se zvýší část, kterou budou dostávat ze státního rozpočtu. „Že budeme dostávat asi zhruba o dvě miliardy navíc, aby všechny kraje, které jsou na tom relativně výhodně, zůstaly na svém a nám ostatním se to dorovnalo,“ popsala.
V současné chvíli tak vidí problém právě v tom, že kabinet je ochoten změnu rozpočtového určení daní udělat pouze v případě, že nebude muset přidat další peníze ze státního rozpočtu. „A já myslím, že pak nenajdeme takovou shodu, aby všechny nebo většina krajů souhlasila s tím, že se podmínky narovnají, ale že zhruba polovina krajů o nějaké finance přijde. Já si to neumím představit,“ zdůraznila.
Podobně na situaci nahlíží i Grolich. Osobně sice nemá problém se stávajícím objemem prostředků, avšak shodne se s Peckovou v tom, že bez jeho navýšení nebude změna pro část krajů přijatelná. „Za mě je to v pořádku a mně (jako zástupci Jihomoravského kraje) stačí, když peníze přerozdělíme podle objektivních kritérií. Ale to se potom stane, že řada krajů bude dostávat méně než dnes. A proto, aby se toto narovnalo a aby to pro ně bylo lidově řečeno skousnutelné, tak se do toho systému musí něco dosypat, aby pokles nebyl buď žádný, nebo nebyl takový,“ podotkl.
Ze stejných důvodů jako jihomoravský hejtman považuje Netolický za jedinou cestu „nalití“ více prostředků do systému. Potenciální komplikace ovšem vidí i jinde. „Největším problémem prosaditelnosti návrhu je, že volební kraje do Poslanecké sněmovny jsou stejné jako samosprávné kraje. Tudíž každý poslanec někam patří. A samozřejmě i z té dané vládní koalice. Takže výsledkem potom je, že i v jednotlivých stranách vlády se objeví odbojní poslanci a najednou už většina ve sněmovně není,“ poznamenal.
Holiš sdělil, že konkrétní návrh pro kabinet nyní nemá. „My jsme šli do jednání s vládou s tím, zdali náš návrh přijme a bude s ním pracovat. Toto máme a teď začne jednání. Paní Pecková už popsala historii a já si myslím, že z té historie můžeme vyjít. Ale znovu říkám, že mám ambici, abych představil dohodu, kterou potvrdí minimálně třináct ze čtrnácti (krajů),“ dodal. Podle Grolicha ovšem podmínky nastavené vládou nejsou splnitelné. „A tím pádem si myslím, že se vláda od řešení financování krajů distancovala,“ prohlásil.
O financích na silnice se ještě bude jednat
Netolický v souvislosti s RUD hovořil i o financích na silnice druhých a třetích tříd. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy dal stát v letech 2020 až 2025 krajům na dopravu přes 58 miliard korun, z toho více než 25 miliard na silnice druhé a třetí třídy. Od roku 2015 šlo na krajské silnice téměř čtyřicet miliard.
Podle pardubického hejtmana je ale nesystémové, když kraje tyto prostředky dostávají ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Tyto finanční prostředky by měly být součástí rozpočtového určení daní, protože silnice druhých a třetích tříd máme jako svoji základní kompetenci. A není systémové, když ze státního fondu jde zvlášť dotační titul,“ domnívá se.
Právě i o penězích na správu silnic nižších tříd hejtmani v pondělí jednali s vládou. Holiš po jednání řekl, že chtějí minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimem by byly čtyři miliardy. S vládou se prý hejtmani dohodli na tom, že v jednání budou pokračovat v červnu. Podle Grolicha na jednání padl příslib, že pokud se ušetří na státních zakázkách v rámci SFDI, bude možné jednat o tom, že by byly nějaké peníze na opravu silnic druhých a třetích tříd uvolněny.
„Ale tam si zase musíme uvědomit, že pokud se o tom začneme bavit v červnu a peníze dostaneme relativně pozdě, tak nejsme schopni do konce roku zorganizovat stavby. Je pravda, že už to děláme tak, že soutěžíme dopředu s podmínkou, když na to budou finance. Dříve jsme to nedělali, ale teď je to tak nejistá doba, že to takto musíme dělat. Takže máme vysoutěženo dopředu a čekáme, jestli nějaké peníze přijdou,“ vysvětlil.
Tradičně podle Grolicha kraje dostávaly z fondu každoročně čtyři miliardy, což pro Jihomoravský kraj znamenalo částku zhruba mezi 360 až 380 miliony. Kolik kilometrů silnic se za tyto peníze opraví, však podle hejtmana říci nejde, protože každá oprava je jiná. Například most ale podle něho vyjde zhruba na čtyřicet až šedesát milionů.
„Investiční dluh v celkovém úhrnu je jen v Pardubickém kraji desítky miliard. I kdybychom dali několik ročních rozpočtů do silniční sítě, tak je stále co opravovat,“ doplnil Netolický.
Připravovaná změna DPH
Hejtmani na pondělním jednání také jednomyslně odmítli připravovanou změnu DPH k 1. lednu 2028 za služby, které se podle nich promítnou do cen v dopravě nejenom regionální železniční dopravy, ale i autobusové. „Vysvětlili jsme vládě, panu premiérovi, že to bude mít dopad i na hromadnou dopravu ve městech a zároveň i na železniční dopravu napříč republikou, kterou platí plně stát,“ řekl Holiš.
Grolich poznamenal, že se jedná implementaci evropských pravidel, avšak Polsko podle něj našlo cestu, jak zajistit, aby se pravidla na financování veřejné dopravy nevztahovala a o celé věci už rozhodl i Evropský soudní dvůr. „Tady cítím podporu ze strany vlády,“ uvedl k tématu jihomoravský hejtman, podle něhož by sice novinka přinesla miliardy do státního rozpočtu, ale zároveň by šlo o obrovský zásah do veřejné dopravy, u níž by muselo dojít buď k extrémnímu omezení, nebo k výraznému navýšení cen jízdného.
„Kraje jsou objednateli například železniční dopravní obslužnosti. To znamená, že když někam přijede osobní nebo spěšný vlak, tak je to na objednávku konkrétního kraje. A doposud to bylo tak, že kraje financovaly ze svého rozpočtu s přispěním státu tuto dopravní obslužnost (…), nicméně teď je taková novinka, že od 1. 1. 2028 (…) bychom z této částky měli platit ještě DPH,“ vysvětlil Netolický, podle něhož z jednání vyplynulo, že pokud to bude možné, mohl by být v tuzemsku aplikován zmíněný polský model.
Dojmy z jednání
Holiš pondělní jednání hodnotil pozitivně. „Spokojeni bychom určitě mohli být vždycky více, ale já jsem rád za konstruktivní diskusi. Chci poděkovat i kolegům hejtmanům, kteří pochopili, že si toho silou, v této chvíli a ve stavu státního rozpočtu, který je, moc nevymůžeme,“ poznamenal a poukázal na deficit rozpočtu. „Musíme si říci, jestli skutečně budeme chtít, aby vláda s hejtmany fungovala na férové diskuzi o skutečných penězích, nebo ne. A my si uvědomujeme, že to bude mít vliv i na naši práci. Ale zároveň si musíme říci, že než jen natahovat ruku, tak musíme i my pracovat efektivněji,“ míní.
Pecková naproti tomu sdělila, že není spokojena vůbec. „Musím říct, že se podle mého názoru naplňuje heslo: Vrátíme vám, co vám vláda Petra Fialy (ODS) vzala, ale vrátíme vám to na úkor krajů,“ prohlásila s tím, že kroky, které se chystají, budou mít „totálně fatální“ důsledky na krajské rozpočty. „A nakonec to pocítí občané prostřednictvím služeb, které my budeme muset, pakliže se něco nezmění, významně omezit,“ dodala.
Podle Netolického si hejtmani s vládou především „pojmenovali okruhy“. „Je pravda, že vláda je tam v tuto chvíli nějaké tři měsíce a nelze očekávat zázraky. Na druhou stranu jednání považuji za velmi solidní, slušné a konkrétní, což ne vždycky nastává. Takže já z tohoto pohledu jednání považuji za poměrně dobré,“ podotkl.
„Za mě jediná oblast, ve které jsme se někam reálně posunuli a padl nějaký konkrétní příslib, tak to bylo od pana ministra (práce a sociálních věcí Aleše) Juchelky (ANO) v rámci resortu práce, protože stávající systém je nastavený tak, že tam chybí pro všechny kraje (na dofinancování sociálních služeb) skoro dvě miliardy korun,“ zhodnotil schůzku Grolich, podle něhož bylo jednání v ostatních oblastech složitější.
