Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.
O reformě se mluví roky, síla prosadit změny v dělení daňových výnosu mezi kraji se ale stále nenašla. Lidovci ve sněmovně předložili vlastní návrh novely rozpočtového určení daní a plánují to také Starostové. Několik úprav už přitom v dolní komoře leželo – od končící vlády i hejtmanů.
„Došli jsme k závěru, že změna je potřeba opravdu urgentně. Stanovili jsme kritéria, udělali jsme iniciativu za spravedlivé nebo férové financování krajů. Zákonodárné iniciativy využilo šest krajů ze čtrnácti, jedenáct krajů to podpořilo, (…) návrh jsme jako zákonodárnou iniciativu předložili,“ popsala snahy o změnu ze strany některých krajů Pecková.
Jak však podotkla, vládní návrh se principů ze zákonodárné iniciativy držel jen částečně a obsahoval změny, kvůli kterým dle hejtmanky zákon nakonec neprošel.
„Na čem to ztroskotalo, bylo to, co jsem od začátku tvrdila, abychom to nezaplevelovali nějakými dalšími detaily. To zásadní zaplevelení podle mě bylo, že se změnila metodika výpočtu trvale žijících obyvatel z Českého statistického úřadu na evidenci obyvatel, což ale způsobilo, že velkým městům by se přidalo hodně peněz a malá města a obce a vesnice by o peníze přišla. A to byl ten kámen úrazu, vzbudilo to obrovskou vlnu nevole a potom to neprošlo,“ popsala Pecková.
Podle Bělici je ale dobře, že návrh, který byl předložen do sněmovny, neprošel. Upozornil na to, že parametry nebyly výhodné pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Připustil ovšem, že změna je potřeba, stejně jako hledání shody na ní. „Hledat spravedlnost v těch kritériích je velmi složité a vždy, vzhledem k tomu, že ty kraje jsou velmi rozdílné, budou mít na různé věci rozdílné názory. Přesto je třeba hledat shodu především na úrovni asociace krajů a je dobré se bavit o tom, jaká kritéria by měla být stanovena do budoucna,“ řekl Bělica.
„Předpokládám, že budeme schopni tuhle problematiku racionálně diskutovat velmi rychle. My jsme na asociaci krajů a na komisi pro financování a majetek krajů, které předsedám, připravili usnesení, máme zadanou studii na dva nezávislé posudky,“ dodal hejtman s tím, že to by mohlo sloužit jako „odrazový můstek“ pro další diskuse. Pecková podotkla, že podobná studie již v minulosti vypracována byla.
Systém je zastaralý, upozorňují analytici
Změna systému rozpočtového určení daní, potažmo přerozdělování peněz z daňových výnosů krajům, je potřeba také podle ekonoma a analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty. Ten připomněl, že rozpočtové určení daní se děje ve dvou krocích. V prvním z nich se rozhoduje o tom, kolik procent bude mít státní rozpočet, kolik obce a kolik kraje. A v dalším kroku (RUD 2) se rozhoduje o tom, jak si obce částku, která je pro ně určená, rozdělí.
„Ta kritéria jsou velmi jasná, tam je například počet obyvatel, katastrální rozloha, počet dětí na základních školách a tak dále. A poté to rozpočtové určení dva pro kraje je dvacet let staré a je tam zkrátka fixní procento už dvacet let, kolik z té kupičky pro kraje si vezme ten či onen kraj,“ sdělil ekonom, podle kterého se za oněch dvacet let situace výrazně změnila.
Podobný názor zastává také analytik společnost PAQ Research Jakub Stuchlík. „Je skandál mít dvacet roků koeficienty, které to přesně přerozdělují, to nemá žádnou logiku,“ řekl a poukázal na skutečnost, že například ve Středočeském kraji za tu dobu narostl počet obyvatel o 300 tisíc, což hejtmanka Pecková potvrdila. Co se týká Stuchlíkovy představy žádoucího stavu, důležité je podle něj mít objektivní primární metriky a druhé metriky, které by se věnovaly i celostátním strategiím.
„To, kam bychom měli jít, je jednak mít nějaké objektivní parametry – velikost, počet obyvatel. Pak jsou tu sekundární parametry, které by měly reprezentovat i nějaký státní zájem, protože to, jaké kvalitní střední školy a jaké obory kde jsou, to neovlivňuje jen ten kraj, to ovlivňuje celou českou ekonomiku,“ míní Stuchlík.
Také podle Bělici a Peckové by kritéria měla být nastavena tak, aby odpovídala době. Pecková mezi konkrétními důležitými kritérii kromě základních kritérií, jako je počet obyvatel nebo rozloha kraje, uvedla také například počet výjezdových stanovišť záchranné služby a počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích. Na to vše by dle ní měl být brán ohled při přerozdělování peněz krajům a údaje by se měly pravidelně přepočítávat, aby byly aktuální.
Rozdělování peněz krajům řeší i Ústavní soud
Na proměnlivost kritérií poukazují také stěžovatelé, kteří se s daným problémem obrátili na Ústavní soud, jelikož dle nich současná úprava nezohledňuje demografické proměny regionů, počty středoškoláků, kapacity sociálních zařízení nebo náklady spojené s délkou a zatížením krajských silnic.
K tomu se v pořadu vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.). Právě jeho kraj žádá zrušení jednoho ustanovení zmíněného zákona.
„My už prostě čekat nemůžeme. Připravili jsme návrh na zrušení části zákona. (…) Toto je krajní varianta – původně jsem o tom mluvil akademicky, nicméně požádali jsme kolegy senátory, (…) aby se zkusili zamyslet nad problémem a na základě petiční akce v Senátu byl návrh podán,“ řekl Netolický.
„Je to zásadní záležitost, bez které se neobejdeme – zvláště ve chvíli, kdy se ruší různé dotační tituly, nejen na úrovni státu, ale samozřejmě také na úrovni EU. Nemůžeme čerpat na naše priority finanční prostředky,“ dodal hejtman.
