Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
Trump v sobotu prohlásil, že USA převezmou kontrolu nad obrovskými zásobami ve Venezuele. „Naše velmi velké americké ropné společnosti – největší na světě – se zapojí, utratí miliardy dolarů a opraví těžce poškozenou infrastrukturu, ropnou infrastrukturu,“ přislíbil šéf Bílého domu po vojenském zásahu, při němž USA unesly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura i jeho manželku.
Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě. S 303 miliardami barelů (jeden barel je 159 litrů) na ni připadá téměř pětina celosvětových zásob této suroviny, uvádí americký Úřad pro energetické informace (EIA).
Výrazný propad produkce
Latinskoamerická země, která patří mezi zakládající členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), se v posledním desetiletí potýká s výrazným poklesem těžby. V současné době těží méně než milion barelů ropy denně, což je na úrovni Alžírska, které má ale k dispozici jen asi pětadvacetinu venezuelských zásob.
Ještě před deseti lety přitom Venezuela produkovala zhruba 2,6 milionu barelů denně, což ji řadilo mezi první desítku světových těžařů. Propad je důsledkem snahy Caracasu převzít kontrolu nad těžbou.
K úpadku ropného průmyslu v zemi přispěly mezinárodní sankce vůči venezuelské vládě a hluboká hospodářská krize, ale i nedostatek investic a údržby, uvádí EIA. Energetická infrastruktura Venezuely je tak zastaralá. Za Madura také začali z Venezuely odcházet odborníci, takže odvětví těžby nemělo ani lidi s potřebnými znalostmi.
Snahy Huga Cháveze i jeho nástupce Madura o zestátnění těžby ropy nejsou nic nového. Ke znárodnění ropného průmyslu sáhla země už v roce 1975, v 90. letech minulého století ale podnikla kroky k otevření tohoto odvětví zahraničním investicím. Kurz se pak změnil po zvolení Cháveze hlavou státu v roce 1999.
V současné době odebírá více než dvě třetiny venezuelské suroviny Čína, čímž jí Caracas splácí dlouhodobé úvěry. Skoro čtvrtina vývozu jde do USA.
Společnost Chevron je jediným americkým producentem ropy, který je ve Venezuele stále aktivní, a to poté, co v roce 2022 za bývalého prezidenta Joea Bidena získal licenci k provozování činnosti navzdory americkým sankcím, uvádí BBC. Firma v současnosti odpovídá za zhruba pětinu těžby venezuelské ropy.
Obnova ropného průmyslu vedená USA by mohla z Venezuely nakonec udělat mnohem většího dodavatele ropy a vytvořit příležitosti pro západní společnosti a sloužit jako nový zdroj produkce. Mohla by také udržet širší ceny pod kontrolou, ačkoli nižší ceny by mohly některé americké společnosti odradit od produkce „černého zlata“, píše v analýze CNN.
Ropné firmy se navíc vzhledem ke svým předchozím zkušenostem mohou zdráhat vrátit do země. ExxonMobil a ConocoPhilips stále požadují od Venezuely miliardové odškodnění poté, co jim byl v roce 2000 vyvlastněn majetek, připomíná BBC.
Enormní náklady na obnovu
Podle expertů by rekonstrukce ropného průmyslu mohla trvat roky, proces by navíc znamenal enormní náklady v řádu miliard dolarů. „Madurův režim a (bývalý venezuelský prezident) Hugo Chávez v podstatě vyplenili venezuelský ropný průmysl,“ řekl CNN Phil Flynn, hlavní analytik ve společnosti Price Futures Group.
Venezuelská státní společnost PDVSA přiznává, že její ropovody nebyly modernizovány padesát let a náklady na modernizaci infrastruktury pro návrat k maximální úrovni produkce by dosahovaly 58 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).
Podle CNN je komplikací také skutečnost, že PDVSA je po celá desetiletí řízena armádou. Trump už připustil, že americké síly možná budou muset udržovat dlouhodobou přítomnost v zemi, aby zabezpečily venezuelskou ropnou infrastrukturu.
Dopad na trhy
Ceny suroviny byly letos pod kontrolou kvůli obavám z nadměrné nabídky. Organizace OPEC sice zvýšila produkci, ale poptávka poněkud klesla, jelikož globální ekonomika se po pandemickém cenovém šoku nadále potýká s inflací.
Podle expertů americká intervence neznamená bezprostřední riziko pro trh s „černým zlatem“. V pondělí se ceny snižují. Dostatečné zásobování světového trhu ale podle analytiků potlačuje obavy z výpadků v dodávkách v souvislosti s vývojem ve Venezuele.
Severomořská ropa Brent kolem 8:30 SEČ vykazovala pokles o 0,9 procenta a blížila se k hranici 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř procento a sestoupila pod 57 dolarů za barel.
Specifická ropa
„Venezuela má ropu, kterou lze snadno nahradit kombinací globálních producentů,“ komentoval vývoj na trzích Flynn. Těžká a kyselá ropa ve Venezuele vyžaduje k produkci speciální vybavení a vysokou úroveň technické zdatnosti. Mezinárodní společnosti ji sice jsou schopny těžit a rafinovat, ale jejich podnikání v zemi je omezeno, podotýká CNN.
Spojené státy, které jsou největším světovým producentem, disponují lehkou surovinou, jež se hodí zejména k výrobě benzinu. Těžká ropa s vysokým obsahem síry, jako je ta z Venezuely, je však klíčová pro určité produkty vyráběné v rafinérském procesu, včetně nafty, asfaltu a paliv pro továrny a další těžká zařízení. Nafty je po celém světě málo – z velké části právě kvůli sankcím na venezuelskou ropu, píše CNN.
Získání těžby venezuelské ropy by tak bylo pro USA velmi výhodné, jelikož Venezuela leží poblíž a její surovina je relativně levná – což je důsledek její lepkavé, kalové textury, která vyžaduje značnou rafinaci.
Většina amerických rafinerií byla postavena pro zpracování venezuelské těžké ropy. „Americké rafinerie mají tu špinavou ropu z Venezuely a Kanady velmi rády,“ poznamenal analytik Bob McNally ze společnosti Rapidan Energy Group. „Skutečným problémem je, zda se ropný průmysl dokáže do Venezuely vrátit a ukončit tam těch dvacet let chátrání a zanedbávání,“ dodal.
„Pokud to skutečně půjde i nadále hladce – a zatím to vypadá na mistrovský výkon – a americkým společnostem bude dovoleno vrátit se a znovu vybudovat venezuelský ropný průmysl, mohlo by to být pro globální trh s ropou zlomové,“ míní Flynn.
Otázka, kdo se ujme moci
Vývoj ale zatím zůstává nejasný. „Všechno závisí na tom, zda bude Venezuela vzdorovat snahám o změnu režimu vedeným USA,“ soudí Helima Croftová, vedoucí globální komoditní strategie ve společnosti RBC Capital Markets. „Prezident Trump naznačil, že USA se vrátily do ‚režimu budování národa‘ a že americké společnosti provedou nezbytné investice k zajištění oživení ropného sektoru. Myslím, že než prohlásíme ‚misi za splněnou‘, potřebujeme mnohem více podrobností,“ uvedla pro CNN Croftová.
„Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli není jasné, kdo Venezuelu řídí, můžeme se dočkat i úplného zastavení vývozu. Odběratelé totiž nevědí, komu mají poslat peníze,“ sdělil serveru CNBC šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow.
Venezuelská ropa dál podléhá americkým sankcím, které se vztahují i na venezuelskou stínovou flotilu tankerů. To podle Lipowa citelně ovlivnilo vývoz a donutilo Caracas omezit produkci.
Na spíše okrajovou pozici Venezuely při produkci upozornil šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. „I hypotetický úplný výpadek venezuelské ropy by proto byl relativně snadno nahraditelný rezervní kapacitou jiných producentů,“ řekl Ton.
Pokud se ve Venezuele zformuje proamerická vláda nakloněná zahraničním investicím, americká společnost Chevron bude mít nejlepší pozici v zemi upevnit svůj vliv, myslí si vedoucí výzkumu ve společnosti MST Financial Saul Kavonic, který se zaměřuje na energetický sektor. Prospěch by podle něj mohly mít rovněž evropské společnosti, jako je Repsol a Eni, a to vzhledem ke svým stávajícím pozicím ve Venezuele.
